Jak vypadala Olomouc před sto lety?

 

Olomouc "zná" každý, ale poznala jsem, že Olomouc je známá i neznámá, přesněji v něčem málo známá. Jak pro rodilého občana, samozřejmě pro návštěvníka. To, že známe sloup a radnici, neznamená, že známe město. Pokusila jsem se pátrat po tom, jak Olomouc vypadala před sto lety, tedy v r. 1923. Sto let - je to hodně dávno nebo málo? Fotografie zvětšíte rozkliknutím:

 

Pohled na střechy domů v historickém centru, v pozadí radniční věž, která vznikala současně se stavbou kamenné budovy radnice od 20. let 15. století. Současnou výšku 75 m získala během úprav v letech 1601-1607. 

 

 

Pohled na Horní náměstí s radnicí z věže chrámu sv. Mořice. Čtyři věžičky na radniční věži značí, že Olomouc měla hrdelní právo, tedy měla svého kata. Vpravo je vidět Čestný sloup Nejsvětější Trojice. 

 

 

Věže olomouckých kostelů: Vlevo věž nad hlavní lodí chrámu sv. Mořice, uprostřed vzadu katedrála sv. Václava a vpravo dvojice věží kostela Panny Marie Sněžné na Náměstí Republiky. 

 

 

Skleněná budova mrakodrapu BEA Olomouc při pohledu z jiného olomouckého mrakodrapu RCO u vlakového nádraží. Uprostřed Třída Kosmonautů a vlevo vzadu obchodní centrum Galerie Šantovka. 

 

Katedrála sv. Václava představuje významnou dominantu Olomouce především svou hlavní věží o výšce 100,65 m, což je druhá nejvyšší kostelní věž v ČR a nejvyšší novogotická věž u nás.

Olomouc je krajské město Olomouckého kraje. Před sto lety žilo ve městě kolem 57 000 lidí. Podle statistických údajů k 1. lednu 2022 žilo v Olomouci 99 496 lidí. Zásadní změny se odehrávaly ve školství.

DŮLEŽITÁ  FAKTA

• 1055 – První zmínka o hradě Olomouci v Kosmově kronice.
• 1573 – Založena univerzita, druhá nejstarší v českých zemích.
• V období renesance je Olomouc výstavním sídlem se skvostnými paláci a hlavním městem Moravy.
• 1919 – Připojením dvou měst a jedenácti vesnic vznikla velká Olomouc.

Před sto lety vypadala Olomouc překvapivě dost podobně. Změny jsou, např. prvorepublikový obyvatel neviděl na  Horním náměstí želvu. Ta patří k novodobé Arionově kašně, která doplnila soubor barokních kašen různě po centru. 

 

FOTO: Náměstí Republiky s kašnou Tritonů z roku 1709 a za ní budova Okresní knihovny, bývalého okresního hejtmanství.

Obnova historického jádra byla už během první republiky pod dohledem tehdejšího stavebního úřadu. Už od 20. let město pořádalo architektonické soutěže na novostavby nebo školní budovy. 20. léta se nesla obecně v duchu hledání optimálního architektonického slohu. Ten v případě Čechů mohl reprezentovat národ, vlastně nové československé etnikum, Olomouc byla hodně německá. Pražští architekti rozpracovali verzi ‚kubismus předválečného období‘. Znovu začali používat jednoduché ornamenty, jako jsou obloučky a kroužky. Inspiraci nacházeli třeba v lidovém umění. Dnes tomu říkáme rondokubismus. 

 

FOTO: Pohled do Denisovy ulice, která své jméno získala v roce 1918 po Ernestu Denisovi žijícímu na přelomu 19. a 20. století. Byl významným francouzským historikem, slavistou a také bohemistou.

To zásadní se odehrávalo za hranicemi historického jádra. Vznikající úřední čtvrť byla doplněna o výstavní vily ve stylu dekorativismu 20. let a ve funkcionalistickém stylu 30. let. To jsou důležité znaky éry první republiky. 

 

FOTO: Vila dr. Eduarda Šrota postavená ve stylu novorenesance podle návrhu architekta Ladislava Skřivánka v roce 1924 pro advokáta Eduarda Šrota s chotí Leokádií. Jde o pozdní příklad historismu v moderní architektuře. 

 

Dnešní sídlo Správy železnic bylo v r. 1928 moderní novostavbou pro Ředitelství Československých státních drah. Dodnes na to poukazuje i chodník z pravého mramoru. Kostky připomínají motiv železničních kolejí s pražci. 

 

 

Vila pro sochaře Julia Pelikána postavená v r. 1925 od architektů Josefa Štěpánka a slavného Bohuslava Fuchse. Pro tehdejší konzervativní Olomouc byla příliš provokativní. Konstruktivistickou stavbu označili lidé za případ "odstrašující zvůle". 

 

 

Husův sbor kombinující prvky funkcionalismu, antiky a Byzance od architekta Artura Austa. Slavnostně otevřen 5. září 1926, celkové náklady se blížily k tehdy vysoké sumě 2 miliónům Kčs. 

 

Moravskoslezská banka z roku 1923. Jeden z nejvýznamnějších příkladů art-deco v Olomouci. Kombinuje monumentalismus, neoklasicismus a rondokubismus. 

 

 

Vnitřní atrium současného sídla Českého rozhlasu Olomouc v Pavelčákově ulici. Dříve obchodní dům s nábytkem postavený r. 1912. Na konci války byla secesní fasáda poškozena a nahradila ji funkcionalistická podoba budovy. 

Průmysl

Ve městě existovaly kromě tiskárenského průmyslu i významné železárny, cementárny a nejvíc se rozvíjel průmysl potravinářský, zejména cukrovary, sladovny a čokoládovny.

Celorepublikového významu dosáhla i velkoobchodní firma Ander a syn Olomouc, známější pod zkratkou ASO. Byla společností, která v Československu provozovala síť obchodních domů. 

 

FOTO: Pohled do Kozí ulice z ulice Purkrabské. Název „Kozí“ vznikl pravděpodobně podle toho, že se tudy v trhové dny přiváděl na městské tržiště na Dolním náměstí dobytek, a tedy i kozy. Je možné, že se zde i prodával.

Reformy ve školství

V dějinách města Olomouce  hrála dominantní roli oblast školství a vzdělanosti. Největší změny ve školství proběhly po stránce náboženské. Byl zrušen vliv církve na školu, žáci a učitelé se nemuseli účastnit bohoslužeb a konfese pedagogů už neměla vliv na obsazování míst učitelů či ředitelů.

Byl zrušen celibát učitelek, které se – pokud chtěly vykonávat profesi učitelky – nesměly vdát a mít děti. Pokud to porušily, byly ze školství propuštěny. A zrušení celibátu byla další významná věc. Byly taky plošně povoleny tzv. koedukační třídy, tedy to, co dnes je samozřejmé – společné vyučování hochů a dívek. 

 

FOTO: Budova České obchodní akademie. Její historie se začala psát 15. září 1919, kdy v ní začalo studovat prvních 151 studentů. Do té doby v Olomouci existovala jen německá obchodní akademie. Škola přežila druhou světovou válku, komunismus, byla několikrát přejmenována.

Rákoska jak v Obecné škole

Školní docházka byla povinná. Nejprve se nastupovalo do obecních škol, které trvaly pět let, na to navazovala měšťanská škola na tři roky. Děti, které byly nadané, mohly jít na osmiletá gymnázia nebo na sedmiletou reálku.

Co se týká tělesných trestů, je zajímavé, že už v 70. letech 19. století vznikl zákon, který je zakazoval. Tělesné tresty se ale používaly dále po řadu desetiletí a objevovaly se ještě za první republiky. Správně ale byly zakázané. Pokud se to tomu učiteli nebo učitelce prokázalo, tak podle trestního zákona dotyčný mohl nepodmíněně jít do vězení na tři dny až na jeden měsíc. Pokud se to opakovalo, byl ze školství vyloučen a už s dětmi nemohl pracovat do konce svého života. 

 

FOTO: Od poloviny roku 1919 městu připadla také starost o školy ve třinácti obcích, které se v tom čase staly součástí Olomouce. Už v roce 1921 postavilo město ze svého rozpočtu novou školní budovu obecné a měšťanské školy v Nových Hodolanech v Hálkově ulici.

Ve školách se zpočátku děti nemusely vůbec přezouvat. Po vzniku první republiky se to hodně řešilo. Téma přezouvání se dostávalo i do dobových časopisů, kde se psalo, že v některých školách to vyzkoušeli, a na základě průzkumu zjistili, že to snižuje nemocnost dětí. Takže potom se plošně nařídilo ve všech školách, že se musí žáci povinně přezouvat. A to zůstalo až do dnešní doby.

Univerzita Palackého

Letos si připomínáme 450. výročí druhé nejstarší univerzity v Česku. Slavilo se to začátkem června při Svátku města. Zjednodušeně rozlišujeme etapu tzv. staré olomoucké univerzity, to jsou léta 1573 až 1860. Ona samozřejmě procházela nejrůznějšími peripetiemi, ale jako celek zanikla v roce 1860. Od tohoto roku až do 17. listopadu 1939, to znamená do uzavření českých VŠ nacistickými okupanty, univerzitní kontinuitu držela pouze teologická fakulta. Takže v roce 1923 v Olomouci sice nebyla univerzita, ale byla zde teologická fakulta. 

 

FOTO: Budova Sokolovny v Olomouci postavená podle plánů Jar. Fialy. Slavnostní otevření se uskutečnilo 6. července 1928 u příležitosti krajského sokolského sletu.

Povolání vysokoškolského učitele bylo prestižní, přičemž plnohodnotným vysokoškolským učitelem byl pouze profesor. Vysokoškolští profesoři byli velmi dobře honorováni a  toto povolání bylo mimořádně vážené.

21. února roku 1946 byla olomoucká univerzita obnovena pod názvem Univerzita Palackého. 

 

FOTO: Arcibiskupský seminář na Žerotínově náměstí. Kněžský seminář se nachází v centru Olomouce poblíž kostela sv. Michala na místě bývalého dominikánského kláštera. První zmínka o tomto klášteře pochází z roku 1227.

VÝVOJ V OLOMOUCI

• Přelom 40. a 50. let – Olomoucký orloj dostal kuriózní podobu. Svaté muže nahradili pracující, plesající a sportující Hanáci.
• 1958 – První přehlídka květin, okrasných dřevin a zahradní architektury.
• 1967 – Na přehlídky navázaly výstavy s názvem Flora Olomouc.
• 1971 – V historickém centru byla vyhlášena městská památková rezervace.
• 2000 – Sloup nejsvětější Trojice byl zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
• 2003 – U nádraží vyrostlo Regionální centrum Olomouc. Budova s 20 podlažími a výškou 71 metrů patří k nejvýraznějším orientačním bodům Olomouce: 

Jak se asi bude v Olomouci žít v roce 2123?

Zdroj: hradec.rozhlas.cz, Sbírka obrazového a fotografického materiálu SOkA Olomouc (zn. M 8–34, NAD 507) a Jana Volková