Kalendárium z Moravskoslezska: Měsíc listopad

 

  Tři události celorepublikového významu:

8. listopad 1620 - Bitva na Bílé hoře, porážka českých stavů. 

 

11. listopad - Den válečných veteránů, v r. 1918 skončila 1. světová válka.

 

14. listopad - Světový den diabetu. Světový den diabetiků připadl na den narození kanadského lékaře roku 1891 Frederika Bantinga, který se zasloužil o vynalezení léku proti cukrovce - inzulínu.

_________________________________

   

Vybrané události za měsíc listopad z Moravskoslezského kraje:

1. listopad 1911

Dne 1. listopadu 1911 začal elektrický provoz na místní dráze ze Slezské Ostravy do Hrušova. Dráha byla provozována od roku 1904 jako parní. Kromě osobní dopravy zde jezdila také nákladní, přepravovalo se zejména uhlí z jámy Trojice ve Slezské Ostravě do továrny na sodu v Hrušově. V roce 1914 dráha prodloužili do Bohumína. Zrušena byla v roce 1961.

foto: Konečná stanice místní dráhy Slezská Ostrava-Bohumín u říšského, dnes Sýkorova mostu v roce 1942.

2. listopad 1846

Dne 2. listopadu 1846 začal rakouský stát s hloubením dolu Jindřich v Moravské Ostravě, původně pojmenovaného Jáma X. V roce 1856 se stal majetkem akciové společnosti Severní dráha Ferdinandova ve Vídni a byl přejmenován na Důl Jindřich, podle Heinricha Sichrowského, generálního sekretáře společnosti. V roce 1872 shořela při požáru původní dřevěná těžní věž, kterou nahradili věží z kujného železa, první v celém revíru. 

 

Důl Jindřich v Moravské Ostravě na pohlednici z r. 1906

4. listopad 1389

Dnem 4. listopadu 1389 je datován vznik privilegia olomouckého biskupa Mikuláše z Rýzmburka, jímž dává městu Moravské Ostravě právo odúmrti, tj. právo odkazovat v závěti volně majetek i těm ostravským měšťanům, kteří neměli vlastní děti, nebo jejichž dědici od nich byli pobytem vzdáleni. Zároveň biskup Mikuláš požadoval, aby si město pořídilo lepší opevnění, vzhledem k jeho poloze v pohraničí olomouckého biskupství, a aby měšťané byli v jeho obraně statečnější.

6. listopad 1927

Dne 6. 11. 1927 byla dána do provozu dráha Svinov-Kyjovice dlouhá 12,8 km, svou polohou jedna z nejhezčích na Ostravsku. Definitivní svolení k její stavbě dalo v červnu 1920 ministerstvo železnic. V červnu 1923 začala firma bratří Špačkové ze Slezské Ostravy stavět a již 2. srpna 1925 mohl být na prvním úseku ze Svinova do Vřesiny slavnostně zahájen provoz. Uvažovalo se o prodloužení dráhy do Pusté Polomi, dokonce i do Hradce nad Moravicí a do Opavy. K tomu však již nedošlo. I tak se dráha stala pro celý kraj velkým dobrodiním. Umožnila dělníkům každodenní návrat k rodinám, ale i dopravu dřeva, uhlí, mléka a jiných průmyslových a zemědělských produktů. Její stavbu jeden z obyvatel Dolní Lhoty (tam byla trať dovedena v listopadu 1926) náležitě ocenil: 

„Ani očami něchtěli věřiť lude v naši dědině, že se ma stavjať draha Svinov-Lhota-Opava. To bylo radošti po celej dědině, najvěc mezi dělnikoma, že už něbudu mušeť dvě hodiny cesty smykať se až do Svinova na tramway. Ale staři kyvali hlavoma, že to jakživ něni pravda, že by raz mašina mohla ježdiť kole Lhoty.“ 

 

Parní vlak Slezských zemských drah ve Svinově. Dráha Svinov - Kyjovice

8. listopad 1922

Dne 8. 11. 1922 se Radvanice staly sídlem ostravské diecéze církve československé. V jejím čele stál zdejší duchovní správce biskup Ferdinand Stibor. Radvanice jsou pro historii čs. církve významným místem, neboť zde byla 15. ledna 1920 jako první v republice ustavena náboženská obec této církve. Již v roce 1921 se k nové církvi v Radvanicích hlásilo 4 516 členů, zatímco k evangelické 434 a k židovské víře 68. V roce 1925 si čs. církev vybudovala vlastní Husův sbor, do té doby k bohoslužbám užívala římskokatolický kostel Neposkvrněného početí Panny Marie. Biskup Ferdinand Stibor byl původně římskokatolickým farářem. Byl často překládán a jako římskokatolický farář naposledy sloužil v Radvanicích.

12. listopad 1849

Dne 12. listopadu 1849 bylo slavnostně otevřeno montánní učiliště v Příbrami. Založeno bylo na základě dekretu císaře Františka Josefa I. z 23. 1. 1849 vydaného v Olomouci. Dokument zřizoval dvě báňské akademie – jednu pro severní rakouské země (Příbram), druhou pro jižní země ve Štýrsku (Leoben). V roce 1904 přejala akademie název Vysoká škola báňská v Příbrami, obdržela mj. nový statut a zkušební řád. Škola v Příbrami působila až do uzavření vysokých škol v listopadu 1939 i přes opakující se návrhy na změnu jejího sídla – například německých posluchačů a profesorů o přeložení do oblasti Sudet či později na přičlenění k německé technice v Brně či v Praze nebo českých profesorů o přestěhování školy do hlavního města. Po osvobození diskuze o jejím umístění pokračovala. Dekretem prezidenta republiky z 8. září 1945 byla nakonec přeložena do Ostravy, centra báňského a hutního průmyslu.

13. listopad 1920

Dne 13. 11. 1920 se v Moravské Ostravě konal pohřeb dělnického vůdce, sociálně demokratického politika a senátora Petra Cingra. Na radnici ve Slezské Ostravě byl vystaven smuteční katafalk, u něhož drželi čestnou stráž dělničtí cvičenci a horníci s rozžatými kahany. Během dne se k němu přicházely poklonit tisíce lidí z celého ostravsko-karvinského revíru. Po druhé hodině odpolední zahrál orchestr Národního divadla moravsko-slezského smuteční pochod z Fibichovy Nevěsty messinské a pěvci zazpívali Piskáčkův Smuteční sbor. Následně se vydal průvod ze Slezské Ostravy k městskému hřbitovu v Moravské Ostravě. Čelo tvořili krojovaní členové Dělnické tělocvičné jednoty a praporečníci dělnických, družstevních a odborových spolků. Továrny a závody přerušily provoz, obchody a živnosti měly zavřeno. Pohřbu se zúčastnilo na 100 tisíc lidí. Přijeli představitelé státu a armády, zástupci rakouské, polské i židovské sociální demokracie, delegace městských samospráv Brna, Olomouce a Opavy, kladenští havíři aj. Po smutečních projevech zazpíval dělnický pěvecký sbor z Vítkovic, rozezněly se sirény dolů a hutí. Cingrův pohřeb nakrátko uklidnil i politické a národnostní spory.

18. listopad 1926

Dne 18. 11. 1926 byla otevřena kavárna Elektra (dnes Kavárna J&T Elektra) na Nádražní ulici v přízemí čtyřpatrové novostavby Hornického domu. Tento dům byl postaven z rozhodnutí revírní rady v letech 1924–1926 podle návrhů architektů Františka Koláře a Jana Rubého. Fasádu ozdobily figury horníků a tavičů z dílny sochaře Augustina Handzela. Budova se stala sídlem hornického sekretariátu, revírní rady a Družstevní banky. Také se zde nacházelo 14 moderních bytů. Kavárenské místnosti zaujímaly přízemí, kde byly umístěny rovněž obchody a kino Elektra se 763 sedadly. V mezipatře (galerii) byly kromě kavárenských stolů také kulečníky a klubovny. V suterénu se pak nacházel bar "Cristall-Pavilon" a kabaret. Obrovská kavárna, neustále přeplněná, byla oblíbeným místem, kam po představeních chodili třeba místní nebo hostující umělci. Např. Oldřich Nový a Jiří Voskovec s Janem Werichem zde měli otevřený účet.

24. listopad 1881

Dne 24. listopadu 1881 vypukla předčasně stávka horníků na dole Zárubek ve Slezské Ostravě, který tehdy patřil Severní dráze Ferdinandově. Zahájení stávky mělo podle původního plánu začít na všech šachtách společnosti současně. Stávkující požadovali především odstranění neoblíbeného vedení dolu, zlepšení mezd a rozpuštění konzumních spolků. Tyto požadavky byly bez dalšího jednání vedením závodu zamítnuty. Horníci, kteří stávku vedli, byli později odvedeni četníky k okresnímu soudu do Bohumína a takto oslabené osazenstvo dolu se po několika dnech vrátilo na svá pracovní místa. Špatné podmínky ostravských horníků se však v důsledku této stávky začaly projednávat na půdě sněmovny ve Vídni.

25. listopad 1976

K výbuchu koksárenského plynu v potrubí o průměru 500 mm došlo 25. listopadu 1976 pod mostem Pionýrů v centru Ostravy. Potrubí spojovalo Koksovnu Karolinu s Dolem Vítězný únor (Odra). Výbuch most destruoval, rozbil okolní okna a výkladní skříně. V okamžiku exploze projížděl po mostě trolejbus a osobní automobil. Podle tehdejších oficiálních informací si výbuch vyžádal jednu lidskou oběť a 12 těžce raněných. Demontáž zřícené ocelové konstrukce prováděly Hutní montáže Ostrava. Nová provizorní mostní souprava byla dokončena 17. 12., o tři dny později proběhly zatěžkávací zkoušky, 22. 12. byl most předán k užívání pro městskou hromadnou dopravu a ČSAD. Zároveň byla ženijním oddílem Čs. lidové armády provedena montáž dvou nouzových mostovek v trase ulice Matiční, obou o váze 80 tun, délce 72 metrů a nosnosti 60 tun.

28. listopad 1872

Dne 28. 11. 1872 vypukl požár v pivovaru hrabat Wilczků v Polské Ostravě, který silně poškodil levé křídlo zámku až po hradební věž. Příčinou byla nedostatečná bezpečnost výroby v rukodělném provozu, kde se připravoval slad a vařilo se tam pivo za použití otevřeného ohně. Ten zničil zásoby ječmene a sladu i veškeré dřevěné části stavby, ale naštěstí nezachvátil šindelovou střechu. Tehdejším nájemcem polskoostravského pivovaru, který v polovině 19. století produkoval ročně jen asi tisíc hektolitrů piva, byl Simon Frankl. Po požáru přenesl výrobu piva do tzv. harendy, jež se nacházela v nedalekém podzámčí. Živelní pohroma i finanční problémy nájemce, které vyvrcholily v roce 1879 konkurzním řízením, urychlily zánik pivovaru.

29. listopad1267

 

Dne 29. listopadu 1267 byla vydána listina označovaná jako závěť olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku. Protože jmenuje územní zisky biskupa a je zde řada topografických údajů, je tento dokument zakládací listinou, křestním listem pro řadu obcí a měst na severovýchodní Moravě (Moravskou Ostravu, Rožnov, Místek, Paskov, Fryčovice aj. - celkem tři města a 32 vsí), které tu vlastně poprvé vstupují na jeviště dějin. Závěť dal Bruno sepsat na vrcholu své moci jako šedesátiletý muž ve chvíli, kdy se chystal po boku krále Přemysla Otakara II. na válečnou výpravu do východních Prus a Litvy. Je nepochybné, že leccos z toho, co by byl Bruno sám jistě označil ve své závěti za nejpodstatnější, se propadlo v nic, stejně jako ona válečná výprava z roku 1267 a s ní i plán povýšení Olomouce na arcibiskupství. Do popředí dnešních zájemců o Brunovu závěť se posunuly jiné údaje, je dnes významným historickým pramenem pro národní dějiny a pro moravský místopis.  

Zdroj: www.ostrava.cz