Pozoruhodné ženy: Marie Curie-Skłodowská

 

Víte, proč tuto slavnou ženu, jejíž jméno si jistě pamatujeme ze školy, připomínám právě dnes? Dnešní den - 7. listopad se uvádí jako Mezinárodní den radiologické fyziky.  Je to den narození vědkyně, kterou zná celý svět. Jediná žena - Polka se dvěma Nobelovými cenami. 

Existují zdravotní problémy, jako rakovina prsu nebo osteoporóza a je známo, že radiologičtí fyzici vyvinuli metody zobrazování a radioterapie, které zvýšily délku života žen a zlepšily kvalitu života. Jde např. o mamografii pro včasnou diagnostiku rakoviny prsu. Vzpomeňme dnes na ženu, která se do historie zkoumání "tajů fyziky" a pak radiologické fyziky nepřehlédnutelně zapsala. Přitom jí samotné to zkrátilo život. 

 "Snít nestačí, je třeba si sny i plnit."

Tímto heslem se řídila Marie Curie-Skłodowská (1867–1934), která už v dětství toužila studovat na univerzitě, ale v 19. století to jako dívka měla komplikované.

Životní osud výjimečné osobnosti světové vědy zpracovává román MARIE CURIE-SKLODOWSKÁ: ODVAHA SNÍT. Pojednává o ženě "vědou zaslepené i láskou zkoušené", která jako vdova vychovala dvě děti, přitom určila atomovou hmotnost polonia, založila na Sorbonně Ústav pro radium, získala dvě Nobelovy ceny a prožila milostnou idylu ve fyzikální laboratoři. Toto jsou dvě fotografie z mnoha, které ji symbolizují:

 

Marie Curie je dnes připomínána díky své průkopnické práci v oblasti radioaktivity, která jí vynesla nejen dvě Nobelovy ceny, ale také uznání jako „matky moderní fyziky“.

 

 

V tomto domě ve Varšavě se 7. listopadu 1867 narodila. Dnes je tomu 156 let.

Maria Salomea Skłodowska byla nejmladší z pěti dětí učitelského páru Władysława a Bronisławy Skłodowských. Otec studoval na univerzitě v Petrohradě a poté byl učitelem matematiky a fyziky. Matka byla žákyní jediné soukromé dívčí školy ve Varšavě. Později se stala učitelkou a ředitelkou té dívčí školy, na které studovala. Na těchto údajích je vidět, jaký vliv může mít povolání rodičů na "kariéru" dítěte.

Marie Skłodowska složila (pod tímto jménem) v roce 1891 jako první žena v historii přijímací zkoušky na fakultu fyziky a chemie pařížské Sorbonny. Přes den studovala a po večerech doučovala a vydělávala si tak na živobytí. V roce 1893 získala licenciát a začala pracovat jako laborantka v průmyslové laboratoři Lippmanových závodů. Současně dále studovala na Sorbonně a druhý licenciát z matematiky získala v roce 1894. Licenciát je jedním z vyšších akademických titulů, používaný od středověku v mnoha evropských zemích dodnes.

Rovněž v roce 1894 poznala svého budoucího manžela Pierra Curie, který byl v té době doktorandem v laboratoři Henri Becquerela.

 

V roce 1896 francouzský fyzik Henri Becquerel objevil, že soli uranu vyzařují paprsky, které se svou schopností procházet objekty podobají rentgenovému záření. 

Tento objev inspiroval Curieovou, aby Becquerelovy poznatky prozkoumala v rámci své výzkumné práce. Spolu se svým manželem Pierrem Curiem se pustila do práce a nakonec v roce 1898 objevila radium a polonium, dva nové radioaktivní prvky. Za tyto výsledky získali Curieovi v roce 1903 polovinu Nobelovy ceny za fyziku. Druhou polovinu získal Becquerel. 

Žena v mužském světě

Manželé sice pracovali spolu, ale Marie Curie-Skłodowská často zdůrazňovala, že výzkum vede ona – v téměř čistě mužském prostředí a v době, kdy žena vědkyně platila za něco exotického, to bylo důležité gesto. Nastávaly přitom absurdní situace, třeba když dvojice na pozvání Londýnského královského institutu přijela přednést rozsáhlou řeč o radioaktivitě. Marie jako žena ovšem měla zakázáno mluvit, celou přednášku tak vedl pouze Pierre.

 

Madame Curie na fotu své dcery Evy.

V roce 1911 po velké osobní tragédii (Pierre Curie náhle zemřel v roce 1906, kdy v zamyšlení vstoupil do cesty koňskému spřežení a to ho usmrtilo) získala Nobelovu cenu za chemii za izolaci čistého radia. Marie odmítla vdovskou penzi a místo života v ústraní převzala po svém muži pozici profesorky na Sorbonně. Stala se první ženou, která zde kdy vyučovala. Dále se věnovala výzkumu chemie radioaktivních látek a jejich využití v medicíně. Navzdory obhajobě bezpečnostních opatření si však Curieová důsledné a dlouhodobé vystavení těmto látkám vyžádalo svou daň. 

 

Uvědomovala si riziko, že by radioaktivní materiály mohly lidskému zdraví i škodit. Pravidelně testovala krevní obraz svých pracovníků a trvala na tom, aby s radioaktivními izotopy manipuloval pouze vyškolený personál.

Marie Curie zemřela 4. července 1934 na aplastickou anémii způsobenou její prací s radiací. Navzdory svému názvu je aplastická anémie více než jen chudokrevnost; jedná se o vzácné onemocnění krve, které se objevuje, když kostní dřeň nedokáže vytvořit dostatek nových krvinek pro správné fungování organismu. Když Curieová zemřela, její tělo bylo natolik radioaktivní, že musela být uložena do olovem vyložené rakve. Nikdo to však nevěděl až do roku 1995, kdy byla její rakev exhumována. 

Francouzské úřady tehdy chtěly Curieovy přemístit do národního mauzolea v Panthéonu, aby uctily jejich přínos vědě a to, že jsou ikonami francouzské historie. Úředníci odpovědní za exhumaci kontaktovali francouzskou agenturu pro radiační ochranu s obavami ze zbytkové radiace a požádali o pomoc při ochraně pracovníků na hřbitově.

Když se exhumátoři přiblížili k jejich hrobu, zjistili ve vzduchu normální úroveň radiace, která se po otevření hrobu zvýšila (i když ne o moc). Zpočátku se zdálo, že rakev Marie Curie je vyrobena ze dřeva, ale po otevření zjistili, že je vyložena 2,5 milimetry olova. Pozdější zkoumání těla Curieové ukázalo, že zůstalo pozoruhodně zachovalé a byla zjištěna pouze malá míra kontaminace alfa a beta zářením. Bylo to pravděpodobně proto, že Curieová podnikla kroky k omezení vystavení radiaci v pozdějším věku. 

Po zhruba 100 letech zůstává mnoho jejích věcí, včetně nábytku, kuchařek, oblečení a laboratorních poznámek, extrémně radioaktivních. Tyto věci jsou uloženy v olověných krabicích ve francouzské Národní knihovně v Paříži. Při žádosti o přístup k těmto předmětům musí návštěvníci podepsat zřeknutí se odpovědnosti a nosit ochranný oděv, aby zabránili ozáření radiem-226. 

 

Zdroj: www.sciencealert.com, tvujmagazin.cz, Wikipedie