Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

čtvrtek 4. ledna 2024

Pověsti a tajemství našich hradů, díl 1. Hrad Přimda

 

 Motto: "Cestování je jeden z nejlepších způsobů, jak trávit svůj volný čas."

S novým rokem je tu i část zimního období, kdy se méně cestuje. Lyžaři jezdí za sněhem 😃 a milovníci památek si většinou musejí počkat do jara. Kdo je připraven, není překvapen, ani cestovatelsky. Pokud rádi navštěvujete (nebo jste navštěvovali) hrady, vybrala jsem jich několik do nové rubriky.

Příspěvky budou vždy doplněny videem, kde jsou právě ty pověsti i tajemství. Nejlepší je pustit si to video. Je přece příjemné poznávat tu naši krásnou vlast. Budou představeny i ty méně známé památky, některé vzdálené a třeba hodně z ruky, kam se ani sama nedostanu. Někomu mohou sloužit jako tip k návštěvě o dovolené. A ten, kdo už moc necestuje třeba ze zdravotních či jiných důvodů, může si pustit video, které je pro zimní dny a večery jako stvořené. 

Ať se vám putování za tajemstvím a pověstmi našich hradů líbí. 👍

________________________________________________

Na úvod připomenu nejstarší známý kamenný hrad na území České republiky. Jmenuje se Přimda a do dnešních časů se dochoval pouze jako zřícenina. Přimdu najdete nad stejnojmenným městem, které se rozkládá v okrese Tachov na západě Čech. V současné době je zřícenina hradu Přimda chráněna jako národní kulturní památka ČR. Přimda je: a) hrad b) kopec c) přírodní rezervace d) město.

  

Legenda o Přimdě

V dávných dobách, kdy se na česko-německém pomezí rozprostíraly temné hvozdy, žil na dvoře německého císaře hrabě z Oldenburka. Měl se zde naučit vybraným mravům, avšak zamiloval se do císařovy dcery. I ona se do něj zamilovala, ale oba věděli, že císař by jim jejich společně štěstí zřejmě nepřál.

Hrabě tedy odešel do hvozdů, aby postavil či našel skrytý hrad, na který by mohl se svou milou odejít. Našel Přimdu a přikázal čeledi, aby nakoupila zásoby. Navíc najal dělníky, aby hrad rozšířili. Zřejmě však nebyl jemnocitným mládencem – když byla stavba dokončena, hrabě svolal čeledíny a nařídil, aby všechny dělníky zabili, to aby nemohli prozradit polohu hradu.

Rozkaz musel být splně a hrabě poté oznámil čeledínům, že na jejich počest oslaví celou akci ve sklepení, kde na ně čeká spousta vína. Nic zlého netušící čeleď sestoupila do sklepa,  hrabě však za nimi zabouchl těžké dubové dveře a uzavřel je na petlici. Poté založil oheň a odebral se pryč – to aby neslyšel nářek upalovaných.

Jelikož nyní již nebyl nikdo, kdo by prozradil, kde hrad stojí, mohl unést svoji vyvolenou z císařského dvora. Císař však po letech náhodou lovil právě v tomto pohraničním hvozdu, ale ztratil se z dohledu své družiny. Hledal pak cestu k jakémukoliv lidskému obydlí, když tu zahlédl v dáli kouř. Pustil se po stopě a hrad objevil. Otevřel mu sám hrabě z Oldenburka, císaře však nepoznal. Ten na sobě nedal nic znát a druhý den nalezl cestu ke své družině.

Společně pak vyrazili na cestu k Přimdě. Než však stačili hrad začít dobývat, na ochoz vystoupila císařská dcera a prosila otce, aby všeho zanechali. Pokud prý zabijí jejího rytíře, vrhne se sama z hradeb. Císař se raději smířil s osudem. Dceru i hraběte odvezl zpět ke dvoru a hrad zůstal opuštěn. Děsivé tajemství ve sklepení zůstalo utajeno. Hraběte však až do smrti každou ze sna budilo strašné naříkání jeho čeledínů…

 

Hrad Přimda vznikl v první polovině 12. století v románském slohu a jako stavitel se označuje Děpold II. z Vohburku. Nejstarší písemný doklad o hradu se pak nachází v Kosmově kronice. Zřejmě poměrně brzy po dokončení hradu byla Přimda dobyta Vladislavem I. Ten totiž její výstavbu za hranicemi pohraničního hvozdu považoval za porušení vlastních svrchovaných práv. Přimda se tedy stala knížecím majetkem a následně sloužila jako strážní místo na norimberské cestě u jednoho z pohraničních přechodů do říše. Kromě toho se Přimda využívala jako vězení.

Postupem času narůstala důležitost norimberské cesty, takže Přimda doznala přestavby a byla zesílena za vlády Soběslava I. Během vlády Jana Lucemburského byl hrad zastaven Vilému Zajícovi z Valdeka a následně rychtáři Jakubu Frenclínovi. Karel IV. pak Přimdu získal zpátky, ale za jeho syna Václava IV. byl hrad opět zastavován a panovník nad Přimdou získal kontrolu opět až v roce 1418, protože v tu dobu Přimdu držel loupeživý rytíř Boreš z Rýzmburka, takže hrad dobylo královské vojsko, aby zamezilo jeho rejdům.

Hrad se stal zříceninou již v 17. století:
 

Nejstarší dochovaný kamenný prevét na českém území

Během husitských válek se Přimdu pokusili husité dobýt - neúspěšně. V průběhu 15. a 16. století byl hrad často v zástavě. Neudržovaný hrad pustl a v 17. století již byl neobývanou zříceninou. Z první poloviny 12. století zůstala zachována pouze mohutná hranolová věž z lomového kamene, která byla obložena žulovými kvádry. První opravy zříceniny se datují k roku 1879 či 1880 a jsou spojeny se jménem Filip hrabě z Kolovrat.

Další opravné práce většího rozsahu proběhly v letech 1919-1923 a týkaly se hlavně věže, která byla na mnoha místech upravena do dnešní podoby. Důležitým mezníkem v historii hradu je rok 1989, kdy se na hradě po otřesu půdy sesunula část zdi, pod níž byli zasypáni tři chlapci, z nichž jeden na následky zranění zemřel. Může za to akustická rezonance, kdy si chlapci svým křikem zdivo "odstřelili" sami... Mezi lety 2001 až 2010 tedy byla zřícenina staticky zajištěna a restaurována. Návštěvníci zde uvidí i nejstarší záchod - prevét v republice. 😎

Státní hrad je v současné době ve správě Národního památkového a je volně přístupný veřejnosti. Návštěvníci si mohou prohlédnout spodní a horní nádvoří, přístavek s prevétem z 12. století (= nejstarší záchod v republice) a interiér obytné věže s průvodcem. Cena plného vstupného je v současné době 50 Kč a prohlídka trvá okolo jedné hodiny. Mimo návštěvní dobu je možné si areál částečně volně prohlédnout i bez průvodce. 
Zdroj: YouTube,sokujiciplaneta.cz, hrad-primda.cz
DURDÍK, Tomáš. Encyklopedie českých hradů. 5. vyd. Praha: Libri, 2001
MUSIL, František. Úvod do kastelologie. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 2006. 2 sv. 

10 komentářů:

  1. Zajímavý článek Hani, díky za něj a těším se na další. Ty pověsti většinou bývají tragického rázu. Tato je opravdu děsivá.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jari, jsem ráda, že Tě moje nová rubrika zaujala. Ale nejlepší je, pustit si to video, to je lepší než ten text. No a pověsti jsou tahákem pro turisty, většinou dosti staré.

      Vymazat
  2. Zajímavý článek Hani, díky za něj a těším se na další. Ty pověsti většinou bývají tragického rázu. Tato je opravdu děsivá.

    OdpovědětVymazat
  3. Hani,pověsti a tajemství mě hodně baví a pokud navštívíme nějaké zajímavé místo vždy hledám,zda není spojeno s nějakou pověstí.Budu se těšit na další a možná to bude pro mě i inspirací.Hrad Přimda je zrovna dost z ruky.
    Měj se hezky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jituš, je fajn, že Tě pověsti a tajemství takových míst zajímají. Pro mne je také Přimda hodně z ruky, že se tam možná nedostanu. Tak snad další hrady budeš mít blíže.
      Děkuji a také se měj hezky. ☺

      Vymazat
  4. Hanko, tos mi něco připomněla. Byli jsme tam na kole ze Stříbra, kde jsme se zabydleli počas dovolené a na nádvoří ležela zrezivělá cisterna, načež manžel se podíval a povídá, hele Kursk, ( tehdy se zrovna utopil v Baltu ).
    Kdykoli jedu okolo na zájezd - vzpomenu si na to. Jiřina z N.
    a díky za osvětu všeho druhu

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jiřinko, s tím Kurskem to je "bomba", Ti řeknu. Jen já nemohu říct, kdykoli jedu okolo na zájezd..., tato místa jsou tak vzdálená, že jsem tam byla jen párkrát.
      Jsem ráda, že se Ti článek líbí a osvěta bude pokračovat. 😎

      Vymazat
  5. Hani, to si se tedy trefila - Přimdu chceme v létě navštívit, pověsti mám moc ráda...i když pohádky na dobrou noc to většinou nejsou.
    Měj příjemný den. Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, tak vida, moc bych vám přála, aby Přimda v létě vyšla, jistě tam pak nafotíš krásný materiál a ráda se podívám, protože od nás je to přes celou republiku.
      Přeji příjemný vstup do pracovního týdne. 👍

      Vymazat
  6. Hanko, na Přimdu to je hodně daleko, tak aspoň zde tato pověst. Fukčarinka

    OdpovědětVymazat

Toulky českou minulostí

Klenotnice a varhany vyšehradské baziliky

K Vyšehradu tady byl článek zaměřený na interiér baziliky sv. Petra a Pavla. Zaměřila jsem se na výmalbu a sochařskou výzdobu jednotlivých ...