Pověsti a záhady našich hradů, díl 2. hrad Točník

 

Po Novém roce, jak se dalo čekat, přišla zima, arktický vzduch přinesl mrazy a komu by se chtělo ven, pokud nemusí? Nejlepší čas na čtení nebo na zhlédnutí videa a připomenutí míst, která jsme buď již navštívili nebo v příznivějších obdobích roku navštívit můžeme. Přináším pokračování nové rubriky o hradech.

_______________________________________

 Motto: "Cestování je jeden z nejlepších způsobů, jak trávit svůj volný čas."

Minule jsem představila Přimdu, dnes se vydáme do Středočeského kraje a když upřesním, že to je v okrese Beroun, není to až tak z ruky. Hrady byly stavěny ve středověku a tak většina hradů se proměnila ve zříceninu. Točník patří mezi nejmladší, ale rozlohou mezi největší hrady v Čechách. Nejprve byl postaven ve 13. století hrad Žebrák. 

 

Točník je na kopci jako většina hradů. Stojí na hraně ostrého křemencového valu, jenž příkře stoupá od staršího hradu Žebrák a táhne se do výšky 465 metrů.

O pokladu krále Václava

Většina pověstí z okolí Točníka se točí kolem postavy krále Václava IV. Ta možná nejznámější se váže k pokladu, který zde má být údajně ukryt. Za Václavova života byla skutečně na Točníku velká část tehdejšího státního pokladu. A že se nejednalo o malou sumu: vždyť Václav byl nejen král český, ale do roku 1440 i římský císař, a české země byly za vlády jeho otce Karla bezmála centrem křesťanského světa. Po Václavově smrti roku 1419 a vypuknutí husitské revoluce si poklad vyzvedl a odvezl jeho bratr Zikmund – právoplatný dědic, kterého však Češi odmítli uznat svým králem a který je v povědomí národa vykreslen jako všemi zápory obdařená liška ryšavá.

A právě zde nastupuje pověst: podle ní totiž Václav ještě za svého života – či snad místní purkrabí po jeho smrti – část pokladu ukryl kdesi na hradě Točníku, nebo možná na Žebráku. Tato zkazka v pozdějších letech inspirovala nejednoho hledače. Zlí jazykové tvrdí, že Volf Krajíř z Krajku, držitel panství v šestnáctém století, kvůli hledání pokladu prakticky rozbořil dolní hrad. Když byly oba hrady opuštěny, byla lidmi prokopána sklepení, nádvoří i přilehlé okolí, ale nic, co by Václavův poklad připomínalo, se nalézt nepodařilo.

Ovšem: je dobře ukrytý, praví pověst.

O Černém jezírku

Na kopci pod východními hradbami Točníka je ve skále jezírko, které kdysi sloužilo jako zásobárna vody pro obyvatele hradu. Do hluboké hradní studny, která se nachází na hradě právě při východní straně, prý kdysi spustili kachnu, která pak vyplavala přímo v jezírku. Krom toho, že už tu mnozí hledali ukrytý poklad krále Václava, zde prý také bývaly černé ryby. Nebyly to však obyčejné ryby, ale duše lidí, kteří zemřeli v žebráckém vězení. Ze zakletí je prý vysvobodila až jedna cikánka, která jezírko odčarovala.

O křížovém kamenu

Zhruba v polovině strmé cesty z podhradí k hradu Točníku leží v lese u cesty veliký balvan ozdobený křížkem. Pověst praví, že se kdysi utrhl ze skály a zabil mlynáře, který tudy procházel. Kdo se zde v pravé poledne pomodlí otčenáš, tomu se prý vyjeví znamení, které poodhalí budoucnost: pokud dotyčný spatří babku s klestím, brzy zemře – uvidí-li bílou paní, je na tom o něco lépe, a půjde pouze o úmrtí v rodině. Podle novější a kratší verse se stačí v poledne u kamene pouze zastavit, aby člověka stihlo neštěstí…

Po požáru Žebráku v r. 1395 se král Václav IV. rozhodl vybudovat hrad Točník, který pak sloužil jako bezpečnější a reprezentativnější královské sídlo. Po Václavově smrti připadly oba hrady jeho bratru Zikmundovi, který se však v Čechách příliš nezdržoval. Točník přečkal husitskou revoluci, jako zástava v držení Seinsheimů a později Kolovratů. Ze zástavy oba hrady vykoupil král Jiří z Poděbrad. Poté se držitelé hradu různě střídali a do královského majetku se Točník vrátil až začátkem 16. století za vlády Ladislava Jagelonského. Lobkowitzové tu sídlili asi půl století a provedli renesanční úpravy.

Zkázu Točníka znamenala třicetiletá válka a události, které jí předcházely. R. 1620, za dob hejtmana Jana Kolence z Kolna, vtrhlo na hrad císařské vojsko a ničilo co se dalo. Definitivní rána hradu přišla 18. října 1639, kdy se na hrad uchýlilo místní obyvatelstvo. Roku 1640 měl být hrad vybaven děly k vojenským účelům (proti Švédům), k jejich použití nikdy nedošlo.

Z roku 1681 pochází zpráva Bohuslava Balbína, že Točník je stále ještě obyvatelný. Jenže stav hradu se zhoršoval a majitelé se střídali. Zaujalo mě, jak některé lidi lákalo vlastnit hrad, ale když zjistili, že oprava je nákladná, asi se toho chtěli rychle zbavit a prodali dalším. Spíše pro zajímavost uvádím kolik stojí hrad:

"V roce 1858 říšská rada schvaluje prodej panství Vincenci Kirchmayerovi a Samuelu Simundtovi, krakovským finančníkům, ovšem kvůli nesplnění dohodnutých závazků se hrady dočkávají nového majitele – roku 1864/5 je s panstvím kupuje za deset milionů zlatých průmyslník H. B. Strossberg zvaný "král železnic". Ten je po hospodářských neúspěších prodává roku 1875 za 3 350 000 zlatých Colloredo-Mansfeldům.

Od Josefa Colloredo-Mansfelda odkupuje roku 1923 Klub Československých turistů Točník za 2 000 Kčs a Žebrák za 8 000 Kčs — k Žebráku náležely pivovarské sklepy.

Roku 1945 se majitelem hradů stala Československá obec Sokolská. Od roku 1953 vlastní oba hrady stát, který zde provedl některá statická zajištění." 

 

Na fotkách vidíme, že jsou tam medvědi, ale větší pozornost odedávna přitahuje poklidná hladina jezírka. Je prý tajuplné a skrývá hodně negativní energie. Ve 14. století prý jezírko sloužilo králi jako pohřebiště nepohodlných osob a místo k provádění magických rituálů. Sám král ho prý využíval k magickým účelům. Hradní jezírko se zde nacházelo ještě před stavbou Točníku. Lidé ho ale nazývají Černé jezero a věří, že je to zlé místo. Jsou v něm totiž prý uvězněny duše nevinných lidí, které nechal král zavraždit.

Mnoho strašidelných pověstí zachytili místní kronikáři. Zakleté duše měly prý podobu kachen a hbitých černých ryb, které se nedaly ulovit. Václav IV. se zajímal o magii, což potvrzuje jeho osobní bible, která je uložená v Rakouské národní knihovně. V ní jsou neobvyklé poznámky, spousty zaklínacích rituálů nebo podivné obrázky nadpřirozených bytostí. Král u jezírka údajně pořádal tajemné večírky a rituály. Čím ho toto jezírko tak očarovalo? Navíc zdi jeho paláce musely být co nejblíže k jezírku, přestože byly první na ráně při případném dobývání hradu od východu. Jak je možné, že se panovník nebál potencionální hrozby zvenčí? „Vtírá se myšlenka, že z tajemného černého jezírka pod hradním palácem vystupovala nějaká magická síla, mocná energie, vzbuzující v útočících depresi a pocit beznaděje.“ 😗

_____________________

Při prohlídce hradu můžete obdivovat sgrafitovou výzdobu purkrabského paláce. K pozoruhodným detailům patří kamenná erbovní galerie tvořící titulaturu Václava IV. K zajímavostem patří unikátní systém vytápění, které dokázalo prohřát celý hrad. Šlo o využití průduchů ve zdech. Na některých místech bylo ohniště přímo na zemi a důmyslný tah kouř a teplo odváděl vnitřkem zdí. Na krbech jsou dodnes vidět loga tehdejších stavitelských mistrů.

Na Točníku se v hlavní turistické sezóně koná řada akcí, při nichž se představují divadelní a šermířské soubory, kouzelníci, kejklíři nebo kreslíři a karikaturisté. Prohlídkové okruhy a cenu vstupného najdete ZDE. 

Zdroj: hrad-tocnik.cz, Wikipedie