Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

čtvrtek 6. června 2024

Vzhůru na Libín, rozhlednu nad Prachaticemi

Znáte Libín? Pokud neznáte Šumavu, asi to nebudete znát. Je to šumavská hora a na ní stojí rozhledna.

Na rozhlednu, která se tyčí nad Prachaticemi a dá se zahlédnout i z města, se můžete vydat z Libínského Sedla dvěma cestami. Podle ukazatelů obě mají délku asi 2 km, ale jedna je více do kopce. Podívám se na vrstevnice a pro mne je jasné Sedýlko! Je totiž rozdíl, jestli začínáte na Libínském Sedle (bývalé Fefry) na výšce 855m nebo v Sedýlku na 980 metrech, to je rozdíl asi 130 výškových metrů. Ovšem, tak i tak si cesty do kopce užijete. 😎 Jinak až na Libín se dá dojet po silnici, ale pro turisty je zákaz vjezdu.

Poprvé mohli milovníci turistiky vystoupat po 138 schodech na rozhlednu na vrcholu Libína 16. září 1883, což je ve výšce 1096 m. n. m. V září loňského roku to bylo přesně 140 let, co je rozhledna pár kilometrů od Prachatic v provozu. Nás dělí 430 km, nemůžeme tam jezdit často. O postavení rozhledny na Libíně se postaral Šumavský klub turistů, který o stavbě rozhodl v roce 1881. O dva roky později už rozhledna stála a vítala první turisty. Sedmadvacet metrů vysokou rozhlednu tehdy pojmenovali Věž korunního prince Rudolfa, který v roce 1871 navštívil Prachatice a v letech stavby rozhledny se zároveň konaly zásnuby a svatba s princeznou Štěpánkou, dcerou belgického krále Leopolda II. Vedle rozhledny na vrcholu Libína byla pak o jedenáct let později postavena hájovna pro větší pohodlí příchozích turistů. Od roku 1935 měl rozhlednu ve správě Klub československých turistů, který tehdy zvažoval zastřešení vyhlídkové terasy. K tomu nedošlo kvůli začátku druhé světové války. Škoda, mohlo to být praktické a dnes nevěřím, že to město udělá. Během války sloužila rozhledna k vojenským účelům. V polovině minulého století byla na Libíně malá posádka vojáků letectva.


 Fotit začínám v Americké zatáčce nad Prachaticemi, kde se buduje předjížděcí pruh pro kamiony na Libínské Sedlo. Na chvíli zastavujeme u hřbitova na Libínském Sedle (Fefry), kde spočívá několik z těch, které přítel kdysi znal. Vyfotila jsem hřbitovní bránu a zeď, také kříž. Pak už je odbočka k parkovišti Sedýlko a na rozhlednu.

 

 

Kamennou věž na vrcholu Libína v současné době vlastní město Prachatice. Naposledy byla rozhledna kompletně rekonstruována v roce 1994. Průběžně se musí opravovat podlahy na ochozu rozhledny nebo přístupové cesty.  

 Na ochozu vyhlídky jsou panoramatické mapy, které turistům napovídají, kam vlastně koukají. Při dobré viditelnosti se návštěvníkům rozhledny naskytnou panoramatické pohledy na Šumavu směrem na Plechý, Stožec, Knížecí stolec, Boubín, Javorník či Churáňov, město Prachatice, část Strakonicka, Písecka a Českobudějovické pánve, i Temelín. Při zvlášť dobré viditelnosti je možné vidět i vrcholky Alp.

 

 

Ve znaku národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava je znázorněna typická šumavská krajina se smrkovými lesy. Hora se dvěma vrcholy symbolizuje tzv. dvojvrší, které je pro Šumavu charakteristické.

 

 

Šumava patří mezi nejstarší pohoří střední Evropy. Zvedá se z nadm. výšky kolem 700 m n. m. a její nejvyšší vrcholy pouze na bavorské straně přesahují 1400 m. 

 S rozvojem sklářství a železářství přichází etapa osídlování dnešního území NP (17. – 19. st.). Tyto technologie jsou energeticky náročné technologie a vyžadovaly množství palivového dřeva, a to co nejblíže od místa výroby. V nedotčených pralesních porostech byly obrovské zásoby dřeva. Kolem sklářských hutí vyrůstaly domy dělníků obklopené malou plužinou (plužina = zemědělské zázemí obce). Ty se pak staly základem prvních vsí. Rozvoj sklářství s sebou přinesl kolonizační vlnu německých osadníků z Bavorska a Rakous.

   
Bufet na Libíně funguje zatím jen v hlavní turistické sezoně, proto je lepší si tam vzít občerstvení s sebou. Přítel vzpomíná na doby, kdy si tam dávali guláš v chlebu. My jsme už doma pamatovali na dalekohled a jsme rádi, že jsme tam chytli takové počasí, protože následující dny byla horší viditelnost. 👍
 

8 komentářů:

  1. Jó, tam to znám, jsem tam z té oblasti, byla jsem tam mockrát. Je to jednoduchá, příjemná procházka.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vítej na blogu! To je fajn, ta oblast mě zajímá a budu ráda, když si od Tebe něco přečtu. Hlavně ty jednoduché procházky. 👍

      Vymazat
  2. Moc krásná procházka. Ty kamenné rozhledny jsou skvělé. Už jsem jich pár navštívila ale tuto ne. I ty lesní cesty jsou příjemné. Hezké fotky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, pokud se tam někdy dostaneš, vřele doporučuji jak procházku, tak i rozhlednu. Díky za pochvalu fotek. ☺

      Vymazat
  3. Hani, děkuji za všechny informace a fotky. Ty výhledy jsou parádní!
    Měj příjemný den. Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslím, Helenko, že bez těch informací by ty fotky neměly takovou cenu. Výhledy z rozhledny jsou opravdu parádní, ale chce to trefit na dobré počasí. 👍
      Přeji pěknou neděli.

      Vymazat
  4. Moc hezké fotografie Hani a ty výhledy!!! To je paráda. Bohužel pro nás byla loňská společná dovolená, už poslední. Jen já se občas dostanu na nějaký výlet a má touha jet se ještě podívat do mé rodné Telče, se ztrácí v nedohlednu. Měj se moc hezky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pobyt na Šumavě je vždy zajímavý, také to máme daleko a nemůžeme tam často jezdit. Chápu, že Tě to do rodných míst láká, třeba se to ještě podaří. Pokud by se manželův zdravotní stav ustálil, mohli byste zajet někam a ubytovat se v bezbariérovém pokoji, manžel nemusí šlapat po trasách, ale užívat si pobytu na místě a Ty bys měla půl dne pro sebe. Dělá se to tak.

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Klenotnice a varhany vyšehradské baziliky

K Vyšehradu tady byl článek zaměřený na interiér baziliky sv. Petra a Pavla. Zaměřila jsem se na výmalbu a sochařskou výzdobu jednotlivých ...