Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

čtvrtek 7. listopadu 2024

Na komentované prohlídce "Po stopách Camilla Sitteho"

Na začátek se zeptám: Znáte jméno nějakého architekta vašeho města? Slyšeli jste jméno Camillo Sitte? A byli jste někdy na komentované prohlídce města? 

Možná moc otázek najednou, ale my jsme na komentované prohlídce byli a určitě zase půjdeme. Původně jsme zajeli do Přívozu, protože to tam "znám", ovšem brzy poté jsem objevila nabídku komentované prohlídky, jejíž název jsem použila pro název příspěvku. Během prohlídky jsem si uvědomila, že o Přívoze toho vlastně moc nevím. Předpokládám, že takhle to má většina lidí. Zajedou někam, nafotí pár fotek a "znají to". Po ještě nekončícím seriálu příspěvků z cest po Čechách zase něco "z našeho kraje", protože až člověk navštíví vzdálené končiny, dojde mu, že jezdí "po čertech ďáblech" a přitom doma jsou zajímavé věci. 😃 Na to se snažím nezapomínat.

V Ostravě jsou komentované prohlídky pravidelně pořádány a trasy jsou zajímavě vybírány. Samozřejmě tam jdou ti, kteří mají zájem o historii a architekturu města. Také ta prohlídka probíhá jinak, než jsem viděla v Praze ty "štrúdly" cizinců a v čele se žene průvodce s deštníkem. Tady se tak nespěchalo a některé věci se braly do hloubky. Průvodci byli z Národního památkového ústavu a zájemce provedli čtvrtí Přívoz. Šlo se tedy po stopách významného architekta Camilla Sitteho. Byly nám představeny domy i ulice, které on projektoval. Sešla se skupina lidí různého věku, kteří chtěli poznat Přívoz lépe a dozvědět se víc. Začátek byl na Náměstí Svatopluka Čecha u tramvajové zastávky. 

 

Když se řekne přívoz s malým "p", vybaví se nám nějaké místo na řece, kde se převáží. V našem případě jde o Přívoz s velkým P, městskou část Ostravy, dříve samostatnou obec. Už jsem o něm psala ZDE. Od roku 1924 je Přívoz součástí nynějšího obvodu Moravská Ostrava a Přívoz.

Trasa naší komentované prohlídky s prohlídkou kostela, který představím samostatně. Čísly označená místa najdete níže.

Mnoho lidí projíždí Nádražní třídou na hlavní nádraží, ani si nevšimnou architektonických "perel", které v Přívoze jsou. To ví poučený člověk, běžný občan tudy projede tramvají zahloubán do mobilu a hlesne "tam nic není".

Na současné podobě tehdejšího, a vlastně i dnešního Přívozu, měl rozhodující podíl vídeňský rodák a architekt Camillo Sitte (1843 – 1903). Je autorem knihy Stavba měst podle uměleckých zásad, v níž zkoumá působení antiky, středověku či renesance na architekturu měst.

 
Jaký byl Camillo Sitte? 
Jakmile Sitte přijel do nějakého města, nechal se drožkou přivézt na ústřední náměstí, tam vyhledal knihkupectví a knihkupce se zeptal, kde by našel nějakou přístupnou věž poskytující dobrý výhled na město. Také si tam koupil nejlepší mapu onoho města. Informoval se tam na dobrý hotel s výtečnou kuchyní, kde se dá dobře bydlet a povečeřet. Poté zakoupenou mapu rozstříhal na menší listy, aby se s ní lépe pracovalo. Vystoupil na věž a tam strávil několik hodin analyzováním městského půdorysu a zástavby, sledoval rozvržení ulic a náměstí. Své poznatky zakresloval do mapových listů, dělal si náčrty, které dále používal ve své další práci, jiné uplatnil během svých přednášek. 

  
CS se velmi intenzívně zabýval Vídní. Tomu chci věnovat samostatný příspěvek. 16. listopadu uplyne 121 let od jeho úmrtí. 

  
Otec F. Sitte studoval architekturu u P. Nobileho, ale školu nedokončil, prý kvůli konfliktu se samotným Nobilem a pak odchází do Mnichova, kde působil v mnoha kancelářích. Nakonec skončil ve Vídni.

Vídeň bylo nejen město, kde se Camillo narodil a kde žil jeho otec, ale  ve Vídni se jeho rodina zapojovala architektonicky. Jeho otec se narodil v severních Čechách v Bílém Kostele, ale osiřel a vyrůstal v Chrastavě. Vystudoval gymnázium v Liberci, ale žil v německém prostředí a pak se vrátil do Vídně. Jak se jeho myšlenky vtiskly do podoby Přívozu?
Na antických náměstích Sitte obdivoval jejich uzavřenost, takže pohled do ulice působí jako souvislá stěna náměstí. Pokud se podíváme na mapu Přívozu, uvidíme, že všechny ulice, které ústí na zdejší náměstí, jsou záměrně zakřivené. Prostor působí uceleně a člověk se v něm cítí lépe. Sitte měl zato, že "průčelí významných budov mají tvořit stěnu náměstí". Kostel Neposkvrněného početí P. Marie tvoří severní stěnu nám. Sv. Čecha. Další ze Sitteho principu byl ten, že sochy, kašny a pomníky nemají být uprostřed náměstí, ale naopak na jeho okraji, přesně tak je umístěn pomník obětem 1. sv. války. Kostel svou hmotou často odděloval hlavní náměstí od menšího, vedlejšího. To je patrné i v Přívoze. Když kostel obejdeme, ocitneme se na menším náměstíčku, jehož jednu stranu tvoří archiv města Ostravy, neboli bývalá radnice Přívozu. Dnes je to už jiné a místo náměstíčka je zde křižovatka.
Sitte apeloval na to, aby stavba měst nebyla jen technickým úkolem, druhá stránka - umělecká, je podle něj stejně důležitá. 

  
Konec 19. století je na Ostravsku spojen s otázkou, jak se mají rozvíjet průmyslové obce, týkalo se to nejen Přívozu, ale i Mariánských Hor, Hrušova a dalších obcí, které se ve druhé polovině 19. století rozrostly. Byla zde obrovská intenzita přírůstku obyvatelstva za prací. Vypadalo to asi takto, samé komíny, co?

 
 
Tito dva pánové - Müller a Grmela, dnes pro většinu obyvatel jména nic neříkající, byli ve své době stěžejní, protože právě oni přišli na nápad přivést do Ostravy Camilla Sitteho. Oslovili ho, nejdříve s ním vedli korespondenci do Vídně a vysvětlili mu, že si ho vybrali k tomu, aby z vesnice Přívoz vytvořil město. 
 
Camillo Sitte a ukázka z korespondence.

 

Budovu radnice jsem doposud znala nejlépe, už v době studií jsem poznala interiéry, protože tam sídlí Archiv města Ostravy. Tam jsem pravidelně chodila plnit studijní úkoly a právě v této budově mi poprvé prošly rukama desítky, možná stovky archiválií a tam se člověk mnohému naučil, ale také mnohé pochopil. Nejstarší archiválií je listina císaře Karla IV., kterou uděluje Moravské Ostravě právo konání výročního trhu. Listinu uvidíte níže na videu.

Budova radnice většinou vévodí svému náměstí, je v čele náměstí. V Přívoze je umístěna vzadu za kostelem. Muselo to mít nějaký důvod a v Přívoze to byly finanční důvody. Už tehdy byla cena pozemků ve vznikajícím městě hodně vysoká, podobně, jako je tomu v současnosti. Stavitelům nešlo "jen" o vybudování náměstí, tedy kostela a radnice, bylo třeba stavět školní budovy, kanalizaci, vodovodní síť ... a to všechno bylo nákladné. Proto byl původní drahý pozemek, na němž měla stát radnice, prodán a radnici Sitte umístil dozadu za kostel. 

 
Podrobněji o archivu a to, jak funguje, uvidíte na videu. 

 
Pohled na bývalou radnici Přívoz a detaily podle návrhu Camilla Sitteho.

Následující fotografie jsem nafotila na náměstí Svatopluka Čecha v Přívoze. Byl pracovní den a hned na první fotce vidíte ty "davy", před kterými někteří utíkají z města. Zkrátka, nikdo vám nefuní na záda, nesrazí vás koloběžkou, zakořeněná představa se mnohdy nekryje s realitou. 


Památník obětem 1. sv. války je podle zásad C. Sitteho umístěn na okraji náměstí, konkrétně vedle kostela, který představím samostatně.






Některé domy na náměstí už navrhovali jiní architekti, jako ten uprostřed a dnešní příspěvek končím secesní budovou Hasičského muzea v Přívoze, kam vás také zavedu.

9 komentářů:

  1. Hanko, pěkně jsem se s Tebou prošla Přívozem
    Znám část Přívozu z okna tramvaje cestou na nádraží. Zajímavé informace 👍Měj pohodové dny 🍀

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To mě těší, Marti, že víš, kde je Přívoz, to návštěvníci ze vzdálených krajů ani netuší. Cestou na vlak se toho moc nepozná, ale to ještě není z Přívozu všechno. Když si to člověk dá do kupy, je překvapen, co všechno v této městské části je. Takže i pro mne je to zajímavé a bude pokračování.
      Pohodové dny přeji i Tobě. 👍

      Vymazat
  2. Hani to je zajímavý článek a i když to u vás vůbec neznám, ráda jsem si vše přečetla a prohlédla fotografie. Také se zajímám o naše město, jeho historii a osobnosti, které tu žily. Dokonce za mým tátou, který byl šikovný krejčí, chodil přímý účastník Rumburské vzpoury a vyprávěl, jak vše probíhalo. To, co je ve filmu Hvězda zvaná pelyněk, je doslova urážkou toho, co ti vojáci prožívali a ti přímí účastníci se tím cítili ponížení a dotčení. Tom jsem ale odbočila jinam... Přeji Ti krásný večer.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dodám, že také u nás se konají komentované prohlídky hlavně v létě. Lze si je objednat v IC.

      Vymazat
    2. Jaruš, jsem ráda, že i Ty, ze vzdáleného kraje, tohle považuješ za zajímavé. Já to mám u Tvých příspěvků obdobné - tu vzdálenost. Je dobré, když člověk má přehled. Komentované prohlídky asi bývají i jinde, ale tady se toho chytli z Národního památkového úřadu, a pořádají i přednášky, na které se zájemci musí přihlásit, ale má to úroveň. To není stylem "jedna paní povídala". Uvažuji o další prohlídce.
      Co se týče Rumburské vzpoury, ta je známá všeobecně, tedy mluvím o sobě - já přehled z historie mám, tak vím, o co tam šlo. Upřímně, Hvězda zvaná pelyněk jsem viděla už dávno a na to, jak je to tam popisováno, si nepamatuji, ale tak to bohužel ve filmech bývá. To je jako když vidím film, kde se líčí práce horníků nebo vůbec z Ostravska. To by jednoho otrávilo, tady se říká "viděl havíře z rychlíku" a pak o tom natočí film. Takže chápu to znechucení, spíše zklamání, z toho, co popisuješ. Vůbec mi nevadí to odbočení, je dobré si takové věci sdělit.
      Děkuji a přeji příjemné dny. 👍

      Vymazat
  3. Hani, moc hezký článek o místě, které mám vzdálené a neznám ho. Komentované prohlídky mám moc ráda, pár jsem jich zažila a vždycky to bylo velmi zajímavé.
    Děkuji za všechny informace a přeji hezký den. Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za pochvalu, Helenko. Já mám komentované prohlídky také ráda a my vždy, pokud to jde a to vybírám já, aby to šlo, jdeme např. do interiérů zámků a pro nás pro oba už to je zajímavé. Chodit jen po zámecké zahradě a dívat se z dálky, tomu nefandím.
      Přeji hezky prožitý víkend. 👍

      Vymazat
  4. Ano, tohle jméno jsem už slyšela. Byla jsem v kostele Neposkvrněného početí Panny Marie, tak jsem si něco o tom místě našla. Bohužel, už si ani nepamatuji, jak to uvnitř vypadalo, snad se tam ještě někdy podívám. Přeji hezký den.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak jasně, pokud jsi z našeho regionu, Přívoz budeš znát. Ještě budu mít nějaké články z této městské části. Já jen obdivuji, že si pamatuješ, komu je určitý kostel zasvěcen, po pravdě mně se ti svatí pletou, ale zase údaje z historie města si pamatuji.
      Také přeji hezký den a víkend. 👍

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Toulky českou minulostí: 202. schůzka: Praha, defenestrace pořadové číslo 1.

 „30. dne měsíce července Léta Páně 1419 purkmistr a někteří konšelé Nového Města s podrychtářem, nepřátelé přijímání z kalicha, od obecnéh...