K Vánocům patří betlémy - dnes z Třebechovic

 

Betlém je nejen město, v němž přišel na svět Ježíš Kristus, ale i zpodobnění Svaté rodiny společně s pastýři, zvířaty, třemi králi ...

Popud ke stavění betlémů dal roku 1223 žebravý mnich František z Assisi, když s dovolením papeže Honoria III. představil v okolí italského Greccia biblickou scénu narození živými aktéry. Protože v té době už Evropa dávno znala betlémské hry, lze předpokládat, že šlo spíše o podívanou tohoto druhu. Jedním z prvních skutečných „betlémářů“ byl až koncem 15. století sochař Guido Mazzoni z Modeny. Nejenže vymodeloval terakotové figury svaté rodiny v životní velikosti, ale scénu Narození Páně už tenkrát rozšířil o daráky v dobových renesančních krojích. Zásluhou jezuitů se pak podobná díla šířila do velké části Evropy. Psal o tom český společenský magazín Květy. 

 

Guido Mazzoni, Madona s děťátkem, katedrála v Modeně

První betlém v českých zemích mohli vidět lidé v Praze v roce 1562 v kostele sv. Klimenta, v dnešním areálu Klementina a někdejší jezuitské koleji. Jen o něco později ho měli ve Staré Boleslavi, v Olomouci, Litomyšli a v dalších městech. Zpravidla však pouze v chrámech. K pozlacené, stříbrné, drahokamy osázené barokní nádheře přibývaly časem i figury z vosku, oblékané do skutečných šatů.

Některé hýbaly rukama, nohama i hlavou a výjevy narození a klanění se stávaly výjevy panoptikálními, často upoutaly pozornost věřících ještě víc než bohoslužba. Později byl děj narození rozšiřován o momenty z běžného života a to už císař Josef II. nevydržel a betlémy prohlásil za „víry nedůstojné dětské hračky“ a z kostelů je vykázal.

Šance se chytli lidoví tvůrci, kteří ztvárnili příběh jim tak blízký: chudá matka, otec tesař, novorozeňátko ležící jen tak, bez plenek na seně v jeslích, sounáležitost stejně nuzných daráčků. Došlo ke zlomu – lidé si začali betlémy vyrábět sami.

 

   

Navštívili jsme Třebechovice pod Orebem, město nedaleko Hradce Králové, kde naším cílem bylo Muzeum betlémů. Tam ty betlémy uvidíte po celý rok! Zaujal mě městský znak a ze stránek města je jeho popis: 

 

  

Znak tvoří zlatý štít se  svislou hnědou ostrví o čtyřech sucích s kořeny. Po obou stranách  je trojice modrých dělových koulí. Nad ostrví je zlatá koruna. Nad štítem jsou vějířovitě  tři pštrosí pera - červené, bílé a modré. 

Podle pověsti se na pravém břehu Dědiny usadili lidé vedení Třebochem. Založili tu osadu, jejíž název byl odvozen od jména zakladatele - Třebechovice.

Před vstupem do muzea se trochu porozhlédneme po náměstí:

 

Muzeum má ve svých sbírkách více než 400 betlémů z různých materiálů a období. Nejvýznamnější je Proboštův betlém, ten tady představím jindy.  Socha poutníka nad vchodem vítá návštěvníky.

 

Do třebechovického muzea se ještě vrátíme. Přeji všem krásné Vánoce. 🎄 🎆