V zámeckém parku v Šenově

V listopadu jsme navštívili zámecký park v Šenově u Ostravy. Původní osada měla německý název Schönau – "krásná niva". Od 18. století se vžilo označení Schönhof  = "krásný dvůr". Z tohoto názvu se ustálil název Šenov. Muselo to tam být hezké.

 

 

Šenovský zámek zmizel beze stopy v roce 1927, už ho nikdo nepamatuje. V muzeu jsem se zajímala, proč byl zámek odstraněn, když nebyl poddolován? Odpověď: Majitel Bedřich Larisch-Mönnich nechal zámek strhnout pro jeho zchátralý stav. Fotografie posledních majitelů: 

  

Tento zámek po několik staletí sloužil jako sídlo baronů Sedlnických z Choltic, poté Skrbenských z Hříště. Jeho slavná doba skončila v roce 1893, kdy jej od Sedlnických odkoupili Larischové, kteří se k němu chovali macešsky jako i k mnoha svým podobným vedlejším sídlům v kraji. V knize je psáno, že zámek nebyl udržován a jeho chátrání urychlila zde ubytovaná maďarská vojenská jednotka v roce 1917. 

Vojáci zámek značně poškodili, dřevěnou konstrukci střechy zámku použili jako zdroj topného dříví! Do zámku začalo zatékat a podmáčení zdiva způsobilo, že roku 1924 se dokonce část zámku zřítila a z podnětu majitele byl roku 1927 téměř celý zbořen. Poslední zbytky zřícenin byly odstraněny  v 50. letech 20. století. Jediným dokladem zámku je střední část křídla hospodářského dvora s průjezdem, nyní tam sídlí Základní umělecká škola, a také kašna ze zámeckého nádvoří.

  

Informace jsem čerpala z knihy Šenovský zámek a jeho osud. Fasádu ZUŠ vyzdobil šenovský rodák ak. malíř Vilém Wünsche svými sgrafity.

Podobu zámku připomenou fotografie z knihy, ale jsou horší kvality. 

Počátky Šenova jsou spojeny se zemanským rodem, který tu sídlil ve 14. a 15. století, byli to Šaškové ze Šenova. Psalo se to „Sasske von Schönow“. Může jít o český překlad jména z němčiny, které označovalo obyvatele Saska – Sase. Šašek de Mosgrund je na Těšínsku připomínán v roce 1376. Mohlo jít o „Saška“, který mezi lety 1376 a 1388 od těšínského knížete obdržel Šenov a po něm se psal „ze Šenova“.

Znakem „pánů ze Šenova“ bylo zvláštní zvíře - přední polovinou jelen a zadní částí ryba = „jelenoryba.“

 

 

Snažím se představit si hlavní obytnou budovu 70 metrů dlouhou a 40 metrů širokou, nádvoří mělo rozměry 40x20 metrů. Zámek se dělil na část jižní a severní, v té jižní byla okrasná zahrada s palmami, citrónovníky, olivovníky a exotickými rostlinami.

  

První patro budovy bylo reprezentativnější, s velikými okny. Střecha
s vikýři a věžičkou v sobě spojuje znaky následné barokní a empírové přestavby zámku.

 

  

Pohled na rozpadající se zámek:

 

 

Na místě původní tvrze Šašků ze Šenova začali stavět zámek páni Sedlničtí z Choltic, kteří Šenov drželi od r. 1531. Okolo roku 1575 získali Šenov páni Skrbenští z Hříště. V první polovině 17. století se zámek stal hlavním sídlem jejich rodu. 

 

  

V 18. století se šenovský zámek stal rezidencí zemského hejtmana Těšínského knížectví Karla Františka, svobodného pána Skrbenského z Hříště. Ten původně renesanční zámek přestavěl.

Fotografie pořízené v zámeckém parku, kde tabule uvádí 53 druhů dřevin, dokumentují naši návštěvu za krásného podzimního dne.

 

 

 

Šenov se rozkládá podél obou břehů řeky Lučiny. Převládají tu větry vanoucí z rozsáhlých polských rovin a tak je zde ráz chladnějšího počasí. Tímto krajem vedla jedna z větví „Jantarové stezky“. Rovinatá část Šenova a řeka Lucina umožnily vybudovat několik rybníků.

Přeji příjemné listopadové dny. 🍁 🍃

Proč ve Frýdku shazovali z hradu pečeného kozla

Frýdek-Místek je dvouměstí, které tím, že je vzdáleno od velkých center, je nejspíš méně známé. Místek je mírně starší, vznikl ve 13. století, Frýdek ve 14. století.

 

   

Města byla spojena za 2. světové války, ve znaku Frýdek se slezskou orlicí. Odděluje je řeka Ostravice, která kromě měst rozděluje také historické území Moravy  a Slezska.

Místek leží na Moravě, Frýdek patří k Slezsku. Nedaleko města se rozkládají Beskydy. Navštívíme Frýdek.

 

Jak to začalo? Český král Jan Lucemburský udělil Těšínsko jako léno knížeti Kazimírovi, který byl Piastovec. Takže vládnoucí Lucemburk v r. 1327 udělil léno Piastovci. Co to znamená? 

Vlastníkem veškeré půdy v zemi byl v době vzniku středověkých států panovník, ten uděloval pozemky a úřady do držení členům své družiny, aby je odměnil a zavázal si je. Proto se těmto držitelům půdy říkalo vazalové. Nic nedostanete jen tak, to platí i dnes. K hlavním povinnostem patřilo účastnit se shromáždění, které panovník svolal, a poskytnout mu v případě potřeby vojenskou nebo finanční pomoc. Zpočátku jen do úmrtí panovníka i leníka, kterému mohly být statky pro neposlušnost z panovníkovy vůle odebrány. Bylo to chytře vymyšleno a praktikovalo se to v evropských státech.

Později si šlechta vymohla dědičnost léna z otce na syna. Lenní přísahu vidíte na obrázku z Wikipedie:

 

 

Erb Jiřího z Oppersdorfu a jeho druhé manželky Ester Barbory z Meggau je nad hlavním vstupem do Frýdeckého zámku. Hrabě Jiří v r. 1636 koupil frýdecké panství od Bruntálských z Vrbna. 

 

  

Na fotografii vlevo podle nákupního centra Frýda poznáte, že na protějším břehu je Frýdek, takže tady z Moravy koukáte do Slezska. 😎 Schody vedou k zámku. Foto z webových stránek zámku ukazuje jeho celou podobu:

 

 

Z vyhlídky v zámeckém parku jsou vidět Beskydy, dole pod tou zelení teče Ostravice.

 

 

Naproti frýdeckému zámku stojí barokní Bazilika Navštívení Panny Marie. Věže jsou vidět zdaleka, ale bazilika minor prochází rekonstrukcí.  

 

 

Původně tu byl hrad, který měl chránit zemské hranice s Moravou a strážit obchodní cesty. Byl opatřen branou a padacím mostem, bezpečnost zajišťoval přes deset metrů široký a pět metrů hluboký příkop.  

Pověst praví, že hrad byl kdysi obléhán nájezdníky, kterým se stále nedařilo pevnost obsadit. Rozhodli se, že místní obyvatele hradu nechají vyhladovět. Na hradě byla bída a hlad, proto obyvatelé hradu připravili malou lest. Posledního kozla, kterého měli, upravili tak, aby vypadal jako srnec, připravili falešnou svatbu a jako že jsou velkorysí, shodili kozla z hradu. Nájezdníci v domnění, že do hradu vede nějaká tajná chodba, a proto se jim nepodaří hradní vyhladovět, odtáhli. Od té doby se každý rok dle tradice shazoval z hradu kozel a jeho maso se rozdělilo mezi chudé obyvatelstvo.

   

Do Frýdku se ještě podíváme na výstavu. Přeji příjemný víkend. 👍