Tradice Zeleného čtvrtku a recepty na jidáše

Dnešní příspěvek záměrně dávám s předstihem, abychom se případně mohli připravit na pečení jidášů. "Když je Zelený čtvrtek, ukliďte, nic z domu nepůjčujte a nehádejte se." To jsem nevymyslela, to je doporučení z našich tradic. 😉

Zelený čtvrtek je podle křesťanské tradice pátý den Svatého týdne. Pro úplnost připomenu Ježíšovu poslední večeři a také jeho modlitbu v Getsemanské zahradě. Mnozí znají jen název, tak raději napíšu, že tato zahrada je v Jeruzalémě na úpatí Olivové hory (jinak Olivetské hory), dnes je to poutní místo křesťanů. Podle Bible zde Ježíš se svými apoštoly bděl a modlil se tu noc, kdy byl zatčen a později ukřižován. Zahradě dominuje Kostel všech národů, známý také jako Kostel Utrpení.

 

Poslední večeře je nástěnná malba z 15. století, jejímž autorem je Leonardo da Vinci. Nachází se v refektáři dominikánského kláštera u milánského kostela Santa Maria delle Grazie. Z pravé strany obrazu sedí nejdál od Ježíše Matouš, Juda Tadeáš a Šimon. V blízkosti Ježíše sedí (nevěřící Tomáš) Tomáš, Jakub větší a Filip. Nejedná se o fresku, je to vaječná tempera.

Název zelený vznikl zkomolením původního německého názvu Greinendonnerstag, tedy „lkavý čtvrtek“, na Grünner Donnerstag = Zelený čtvrtek.

Křesťané si připomínají, že právě v tento den Ježíš s učedníky, ještě než ho Jidáš zradil, povečeřel. Z Kristova příkladu se k Zelenému čtvrtku váže hostina a středověký obřad umývání nohou starcům. Zelený čtvrtek má být den milosrdenství a obdarovávání.

Na Zelený čtvrtek a Velký pátek neuslyšíte kostelní zvony, protože mezi tradiční zvyky spojené se Svatým týdnem patří také „odlet zvonů do Říma“. Ty na Zelený čtvrtek umlkají a znovu se rozezní až na Bílou sobotu při zpěvu Gloria.

Proto ke svolání k bohoslužbám lidem sloužily jiné nástroje: různé řehtačky, klapačky, mlýnky, trakářky a všechno jiné, co vydávalo rámus (s tímto zvykem se dodnes můžete setkat v oblastech na Slovácku, Valašsku či Chodsku). Jejich zvuk navíc vyhnal nečisté síly z domů a stavení.

________________________________

Když se na Zelený čtvrtek zavazují zvony, má se třást se stromy v zahradě, aby se do ovoce nedali „chroboci“. Kdo pojí trošku medu, toho neuštkne had. Až do úterka po Veliké noci nesmělo se prát za pomocí pístu, ženy mohly máchat prádlo jedině v rukou.

Také se v tuto dobu nesmělo hýbat se zemí, orat ani jiné polní práce nebyly přípustné. Každý má pojíst něco zeleného – zelí s mladými kopřivami, salát z „jiskerek“, tedy sedmikrásek, nověji se jí například špenát. 

Ve Frýdku kluci na Zelený čtvrtek kolem farního kostela honili Jidáše, tento zvyk byl velmi rozšířen v Čechách a v některých vsích se dodnes dodržuje.

Při obřadu kolem oltáře stáli mladí, desetiletí až dvanáctiletí hoši a jak kněz obřad započal, jeden z nich zprudka vyběhl ven a ostatní se za ním hrnuli s řehtačkami a klepačkami a při tom zpívali: „My Jidáše honíme, klekání zvoníme a při tom se modlíme.“ 

 

K tomuto dni patří zelené pokrmy. V minulosti lidé jedli zelené pokrmy jako hrách nebo zelí, zvláštní význam měly zelené první jarní byliny, z nichž se vařily polévky. V moderní době na talířích obvykle převažuje špenát. A „zelené“ tradice využívají i některé pivovary, které každoročně připravují zelené pivo.

Dnes máme zelených surovin na výběr ještě víc – rukolu, avokádo, brokolici, okurky, různé bylinky, medvědí česnek… Perfektní volbou jsou také zeleninové jarní polévky. 

Tradičním zvykem bylo pečení jidášů z kynutého těsta, které nemusíte dělat jen tradičního tvaru zakrouceného provazu, ale vytvoříte různá zvířátka: 

 

tyto recepty i s návody najdete ZDE.

Kynuté těsto je pro někoho problém, i když pekárna vám ho připraví bez námahy a vy jen vytvarujete tvary a upečete. 

Vybrala jsem i nekynutou variantu - těsto s práškem do pečiva, což je rychlejší:

___________________________

Velikonoční nekynuté tvarohové jidáše (z televize - Peče celá země)

Recept podle J. Maršálka:

260 g hladké mouky
250 g tvarohu Madeta v kelímku
50 g nasekaných sušených brusinek (nemusí být)
20 g oleje
50 g vajec
8 g kypřícího prášku
40 g moučkového cukru
1 g soli
kůra z 1 pomeranče

Na potření 1 vejce

Na potření po upečení: 50 g medu, 25 g pomerančové šťávy

V míse smícháme tvaroh, olej, vejce, sůl, cukr a nastrouhanou kůru z pomeranče. Poté přidáme mouku, prášek do pečiva a na malé kousky nasekané brusinky a vypracujeme těsto. Těsto necháme 5 minut odpočinout, rozdělíme na 10 stejných kousků a upleteme jidáše.

Dáme na plech s papírem na pečení, potřeme rozšlehaným vejcem a pečeme v rozehřáté troubě na 170 °C asi 15 až 18 minut dozlatova. Po upečení potřeme rozvařeným medem s pomerančovou šťávou.

Přeji vám, aby se velikonoční pečení povedlo a všem chutnalo! 👍 🌺

 

Úplně nejjednodušší způsob k upečení jidášů je použití listového těsta, to zvládnou i děti. Fantazii se meze nekladou, klidně bych použila velikonoční vykrajovačky - zajíček, vajíčko, ptáček...

zdroj: Wikipedie, česká televize - Peče celá země, manželé Poláškovi

elený čtvrtek patří k důležitým dnům předvelikonočního pašijového týdne. Tento den byl ve znamení modliteb, ale také celé řady lidových pověr, které měly zajistit hlavně pevné zdraví a dostatek peněz.

Více na https://prozeny.blesk.cz/zeleny-ctvrtek-velikonoce?utm_source=prozeny.blesk.cz&utm_medium=copy

Zelený čtvrtek patří k důležitým dnům předvelikonočního pašijového týdne. Tento den byl ve znamení modliteb, ale také celé řady lidových pověr, které měly zajistit hlavně pevné zdraví a dostatek peněz.

Více na https://prozeny.blesk.cz/zeleny-ctvrtek-velikonoce?utm_source=prozeny.blesk.cz&utm_medium=copy

Modré pondělí: Den, kdy se nesmí pracovat

Začnu netradičně: Jak jste na tom s modrou? A kvetou vám modřence? Mně ano a je to takový modrý posel jara, který je navíc nenáročný a tím sympatický, krásně oživí záhonek: 

 

Je to úvod k dnešnímu dni. Obrázky si rozklikněte. Dnes je pondělí, ale jen jednou v roce je Modré pondělí. Kdy jste o něm poprvé slyšeli? Já si na to přesně vzpomínám a doma to nebylo a také to nesouviselo s náboženstvím. Před Velikonocemi jsem hlavně od babičky slyšela, že je např. Škaredá středa, Zelený čtvrtek atd. Vždy připomínala Květnou neděli, že se v kostele světí kočičky. Měla pak ve váze už suché (a v naší oblasti i trochu zaprášené) kočičky a já jsem se divila, proč je nevyhodí. Jak by mohla, když byly v kostele posvěcené 😉. Ovšem to, že v pondělí Ježíš vjel triumfálně do Jeruzaléma a lidé ho vítali palmovými ratolestmi, o tom ani ťuk. 

Moje seznámení s "modrým pondělkem" bylo na gymnáziu. Měli jsme sympatického profesora, který byl oblíben pro smysl pro humor. Když viděl, že někoho v pondělí po víkendu přepadla "lenora" a moc se mu nechtělo, zavtipkoval, že má modré pondělí. Samozřejmě, že byli spolužáci, kteří "modré pondělí" mívali ve středu i v pátek 😄. Takže vysvětlení zcela ateistické a tím nám bylo blízké, když nikoho nepeskoval.  

Podstata Modrého pondělí je, jak bylo výše naznačeno, biblická, předvelikonoční a nastává vždy po Květné neděli. Pro křesťany vždy bylo symbolem volného dne. Nevím, jak to bylo myšleno, když lidé měli odpočívat, ale současně vymetat kouty (bývaly kdysi hliněné podlahy) a bílit své chalupy. Tím totiž nejen že dělali pořádek v obydlích, ale vymetali symbolicky i zimu a tak si očistili i své duše. Ve svém okolí jsem u nikoho podobné praktiky nezaregistrovala a osobně si "vymetám" kdy chci. 

Zajímavější bude vysvětlení, proč je pondělí zrovna “modré”. Tady musíme zabrousit do němčiny, jedná se totiž o doslovný překlad německého “blauer Montag”. Slovo “blau” má více významů, také význam “podnapilý, neschopný práce (po nedělní pitce)”. No, a když máte kocovinu, těžko můžete pracovat, že. Jen mě napadá, jak pak dodržovali "přísný" půst.

  

V tento den by se měly podávat Boží milosti nebo cukroví obalené cukrem. Já je letos péct nebudu, ale spíše mě zajímá, že o nich ve své kuchařce píše už Magdalena Dobromila Rettigová. Někde se tomu říká křehotinky, ale v naší oblasti ne. 

Podle tradice se na Modré pondělí nemělo pracovat, což se tak docela nevztahovalo na hospodyňky. Ty by měly tento den pomalu začít s jarním úklidem. Já jsem s úklidem začala už před týdnem, takže umytá okna, vyprané záclony i údržba zaskleného balkonu je za námi. 

Modré pondělí je tedy dnem, kdy bychom měli zůstat doma a oddávat se odpočinku a nabírat síly. 👍

Kostely se v tento den zdobily stuhami nebo suknem v modré nebo fialové barvě. Žádné zvláštní zvyky nebo obřady se dále k tomuto dni nevážou. Pokusím se to vysvětlit a k tomu musíme nahlédnout o několik staletí zpátky.

Na Modré pondělí, které letos vychází na 14. 4. 2025, se kostely zdobily modrým nebo fialovým suknem, odtud ale přívlastek "modré" nepochází. Jedná se totiž o doslovný překlad německého "blau", které kromě modré barvy nese také význam "neschopný práce" nebo dokonce "podnapilý".

Více na https://prozeny.blesk.cz/modre-pondeli-velikonoce?utm_source=prozeny.blesk.cz&utm_medium=copy

Ve 12. století se v křesťanské ikonografii jako barva Mariina pláště začala používat barva modrá - jako barva smutku a pokory. Pro představu pohleďte na obrázek:

 

Mariánský kult se totiž rychle šířil, o tom svědčí množství kostelů zasvěcených P. Marii. Příkladem je Konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie v Opavě na snímku, což je mohutný trojlodní kostel se dvěma věžemi, vybudovaný ve 14. století v gotickém slohu:

Gotická katedrála v Chartres (Francie) přinesla něco nového - ve vitrážích se objevila modrá barva, která uchvátila:

 

Sv. Martin a žebrák

 

 

Kolář a bednář

 

Kožešníci

Na výzdobě katedrály se podílejí hlavně vitráže, které jsou osazené ve 176 oknech. Modrou barvu si velmi oblíbil francouzský král Ludvík IX., který ji vyžadoval na svých oděvech a začal se do ní oblékat. 

Určitě znáte odstín "královská modř". Royal Blue byla vytvořena v 17. století pro anglickou královnu Henriettu Marii Stuartovnu a pojmenována byla právě na její počest. 

 

 

Marie Henrietta Stuartovna,

 Princess Royal, byla dcera anglického krále Karla I. Je zajímavá i tím, že byla provdána za dědice nizozemského místodržitele Frederika Hendrika Oranžského Viléma. Sňatek byl uzavřen v královské kapli v Londýně a Marii nebylo ještě ani deset let. 

Její manžel - pozdější Vilém II. Oranžský zemřel na neštovice a šest dní po jeho smrti se narodil jejich jediný syn - Vilém (1650–1702), pozdější král Anglie, Irska a Skotska pod jménem Vilém III.

Takže i my se dnes můžeme obléknout do modré barvy, která je, myslím, oblíbená a já sama mám ve svém šatníku dost modrých věcí a vůbec neřeším, že to je barva smutku a pokory. Máte to podobně?

Měli bychom dnes odpočívat a nabírat síly, také "dbáti klidu a mlčenlivosti." Na Modré pondělí dětem a studentům začínaly vakace, což byly vlastně jarní prázdniny. Bylo to praktické i z toho hlediska, že každé ruky v tomto týdnu je potřeba. Přeji vám příjemně prožité pondělí. 🍀

V tento den bylo lidem podle tradice zakázáno vykonávat jakoukoliv práci. Modré pondělí, ke kterému se neváží ani žádné obřady, tak mělo být ve znamení odpočinku a nabírání sil. Už následující dny, Šedivé úterý a Škaredá středa, se totiž prováděl velký jarní úklid.

Pokud jde o zmíněnou výzdobu kostelů, fialová je liturgická barva a zůstává tam až do konce postní doby, tedy do Bílé soboty.

Více na https://prozeny.blesk.cz/modre-pondeli-velikonoce?utm_source=prozeny.blesk.cz&utm_medium=copy

zdroj: Wikipedie