V listopadu jsme navštívili zámecký park v Šenově u Ostravy. Původní osada měla německý název Schönau – "krásná niva". Od 18. století se vžilo označení Schönhof = "krásný dvůr". Z tohoto názvu se ustálil název Šenov. Muselo to tam být hezké.
Šenovský zámek zmizel beze stopy v roce 1927, už ho nikdo nepamatuje. V muzeu jsem se zajímala, proč byl zámek odstraněn, když nebyl poddolován? Odpověď: Majitel Bedřich Larisch-Mönnich nechal zámek strhnout pro jeho zchátralý stav. Fotografie posledních majitelů:
Tento zámek po několik staletí sloužil jako sídlo baronů
Sedlnických z Choltic, poté Skrbenských z Hříště. Jeho slavná doba skončila v roce 1893, kdy jej od
Sedlnických odkoupili Larischové, kteří se k němu chovali macešsky jako i k mnoha svým podobným vedlejším sídlům v kraji. V knize je psáno, že zámek
nebyl udržován a jeho chátrání urychlila zde ubytovaná maďarská vojenská
jednotka v roce 1917.
Vojáci zámek značně poškodili, dřevěnou konstrukci střechy zámku použili jako zdroj topného dříví! Do zámku začalo zatékat a podmáčení zdiva způsobilo, že roku 1924 se dokonce část zámku zřítila a z
podnětu majitele byl roku 1927 téměř celý zbořen. Poslední zbytky
zřícenin byly odstraněny v 50. letech 20. století. Jediným dokladem zámku je střední část křídla
hospodářského dvora s průjezdem, nyní tam sídlí Základní umělecká škola, a také kašna ze zámeckého nádvoří.
Informace jsem čerpala z knihy Šenovský zámek a jeho osud. Fasádu ZUŠ vyzdobil šenovský rodák ak. malíř Vilém Wünsche svými sgrafity.
Podobu zámku připomenou fotografie z knihy, ale jsou horší kvality.
Počátky Šenova jsou spojeny se zemanským rodem, který tu sídlil ve 14. a 15. století, byli to Šaškové ze Šenova. Psalo se to „Sasske von Schönow“. Může jít o český překlad jména z němčiny, které označovalo obyvatele Saska – Sase. Šašek de Mosgrund je na Těšínsku připomínán v roce 1376. Mohlo jít o „Saška“, který mezi lety 1376 a 1388 od těšínského knížete obdržel Šenov a po něm se psal „ze Šenova“.
Znakem „pánů ze Šenova“ bylo zvláštní zvíře - přední polovinou jelen a zadní částí ryba = „jelenoryba.“
Snažím se představit si hlavní obytnou budovu 70 metrů dlouhou a 40 metrů širokou, nádvoří mělo rozměry 40x20 metrů. Zámek se dělil na část jižní a severní, v té jižní byla okrasná zahrada s palmami, citrónovníky, olivovníky a exotickými rostlinami.
První patro budovy bylo reprezentativnější, s velikými okny. Střecha
s vikýři a věžičkou v sobě spojuje znaky následné barokní a empírové přestavby zámku.
s vikýři a věžičkou v sobě spojuje znaky následné barokní a empírové přestavby zámku.
Pohled na rozpadající se zámek:
Na místě původní tvrze Šašků ze Šenova začali stavět zámek páni Sedlničtí z Choltic, kteří Šenov drželi od r. 1531. Okolo roku 1575 získali Šenov páni Skrbenští z Hříště. V první polovině 17. století se zámek stal hlavním sídlem jejich rodu.
V 18. století se šenovský zámek stal rezidencí zemského hejtmana Těšínského knížectví Karla Františka, svobodného pána Skrbenského z Hříště. Ten původně renesanční zámek přestavěl.
Fotografie pořízené v zámeckém parku, kde tabule uvádí 53 druhů dřevin, dokumentují naši návštěvu za krásného podzimního dne. Šenov se rozkládá podél obou břehů řeky Lučiny.
Převládají tu větry vanoucí z rozsáhlých polských rovin a tak je zde ráz chladnějšího počasí. Tímto krajem vedla jedna z větví „Jantarové stezky“. Rovinatá část Šenova a řeka Lucina umožnily vybudovat několik rybníků.
Přeji příjemné listopadové dny. 🍁 🍃

























