Jsou vily, u kterých pozorujete jak chátrají a nevíte proč. Léta jsem občas kolem chodila k tetě a strýci, kteří bydleli o dvě ulice dál. I když vila je v ulici Na zapadlém, není to žádný zapadákov, o tom svědčí sídlo hejtmanství Moravskoslezského kraje poblíž. Před sto lety to mohlo být jiné.
Na Slezskoostravském hradě letáček zval do Vily Grossmann, využili jsme toho.
Vilu nechal postavit František Grossmann jako reprezentační sídlo. Dosáhl přepychu, přijímali vlivné návštěvy a přesto se vila stala místem tragického
příběhu.
František Grossmann byl ostravský stavitel a potřeboval vilu, která by jednak byla rodinná, ale také reprezentovala, zároveň tam chtěl mít sídlo kanceláře své stavební firmy. Rodinnou vilu si nechal
postavit v letech 1922 až 1924 ve stylu dekorativismu v přepychovém provedení, k tomu luxusní
nábytek a cenné umělecké sbírky obrazů a porcelánu.
Obklopovala ji zahrada s exotickými dřevinami, sochařskou výzdobou,
altánem a vodními prvky.
Základy
stavebního řemesla získal od svého otce, který byl zednickým předákem.
Studoval na mistrovské škole při německé průmyslovce v Brně, pak se
vypracoval na samostatného stavitele ve Frýdku. V roce 1906 se
přestěhoval do Moravské Ostravy a začal spolupracovat s architektem
Františkem Fialou.
Své zkušenosti, jmění a společenské postavení po konci 1. světové války
promítl do plánů své luxusní vily. Využíval ji nejen pro bydlení, ale návštěvám předváděl i stavební schopnosti své firmy.
Zachovaly se původní plány budovy.
Krátce před kolaudací v r. 1923 se František Grossmann oženil s Otýlií Lihotzkou. V původních plánech domu bylo počítáno s dětským pokojem, jejich manželství však bylo bezdětné. Přepychového bydlení si užívali jen necelých deset let.
Dobový snímek těsně po dokončení vily a nyní.
Vila budila svou výstavností a honosným
vybavením u ostravské veřejnosti velkou pozornost. No, aby ne, byla nejvýstavnější v celé Ostravě, majitel se vyšvihl mezi smetánku ostravských milionářů. Tady se tomu říkalo honorace. Na přelomu 20. a 30. let přišla velká hospodářská krize a všechno se začalo hroutit.
Newyorská burza byla nucena v pátek 25. října 1929 oznámit krach. V USA nepřežilo 30. léta téměř 10 000 bank – jedna třetina ze všech.
Grossmannova firma se dostala do složitých finančních problémů, které
majitel nebyl schopen řešit a tak se se ženou rozhodli v roce 1933 problémy řešit dobrovolným odchodem ze
života. Dopis na rozloučenou adresovaný bratru Richardovi vypovídá o
zoufalé situaci vyvolané nesnesitelným tlakem věřitelů, kterému již
nebyli schopni čelit. V obálce nechal dva tisíce na obyčejný pohřeb. Snad text v novinách přečtete:
Majetek se tak dostal do konkurzního řízení. Vila byla roku 1937
v dražbě přiklepnuta Hypoteční a zemědělské bance moravské v Brně. V
březnu 1939 zakoupili dům Josef a Alžběta Rybovi, kteří ho
upravili na vícegenerační dům.
Po konci 2. sv. války rodina odprodala polovinu domu manželům
Pištovým. V letech 1964-65 vilu odkoupil městský národní výbor pro zřízení mateřské školy a školní družiny.
Dům si zachoval mnoho původních prvků, od roku
1992 je kulturní památkou. Město za opravu zaplatilo 132 miliónů.
Vila kdysi a dnes.
Nika s vanou v horní koupelně.
Překrm:
Rostbeef, zauzená majonéza, paprikový kečup, cibulová drobenka
Polévka: Hráškový krém, panchetta, pomeranč, máta
Hlavní chod:
Vepřová panenka
gratinovaný brambor
lanýžová omáčka
Caponata z grilované zeleniny
Mezi koberci je vzácný kus z íránského Kášánu,
pákistánský koberec Jaldar z ovčí vlny, protkaný hedvábnou nití nebo
vlněný a přírodně barvený Mauri.
Nahlédnete i do podkroví.
Zimní zahrada.
Ve sklepních prostorách je horkovzdušné vytápění vily.
Prohlídka končí, obrazně zhasneme světlo a zavřeme dveře vily, která za sto let svého trvání zažila příběhů na román. A poučení, že štěstí člověka se nemusí skrývat v luxusu.
Žádné komentáře:
Okomentovat