Dnes podnikneme výlet do Vendryně v Těšínském Slezsku, kde se vlivem polské menšiny mluví nářečím "po naszymu". Jsou tu české i polské nápisy, na uvítací tabuli je znak obce a rok první písemné zmínky.
Zlatá Těšínská orlice připomíná příslušnost k Těšínsku, trojice svatojakubských mušlí připomíná vznik Vendryně ze tří starých vsí. Svatojakubská mušle je symbolem poutníků do Santiaga de Compostela a podle poutníka se údajně obec jmenuje. Ve vesnici původně bydlela zpěvačka Ewa Farna.
Vendryně je blízko hranic s Polskem, naučná stezka "Příroda nezná hranic" vede do polského Goleszówa.
K obci patří osada Zaolší, podle řeky Olše, která protéká tímto regionem.
Příroda je tam krásná, pohoří na fotkách jsou Slezské Beskydy, vlevo Ostrý, vpravo hora Javorový blízko Třince. Javorový (dole) v Chráněné krajinné oblasti Beskydy je známý ostrým stoupáním, vede tam i lanovka.
Ostrý patří k nejvyšším horám východní části Moravskoslezských Beskyd (1044 m), na severním svahu je národní přírodní rezervace Čerňavina.
Pohled na opačnou stranu a sousední obec Bystřici nad Olší s kostelem.
A teď něco, co vás při prvním pohledu překvapí. 24. října v podbeskydské obci kvetou kopretiny! Na fotografiích vidíte, že louka je poseta bílými květy kopretin. Příroda bývá počasím zmatená, nedávno jsem u zastávky viděla kvetoucí strom, ale fotku jsem nestačila pořídit.
Informační tabule představuje starou legendu o bájném Wędrowci:
Legenda praví, že v dávných dobách, kdy na tomto území rostl hustý les, se zde objevil vyčerpaný a žíznivý poutník, který vysílením již nemohl pokračovat ve své cestě a únavou padl k zemi. Již se smiřoval s nejhorším, ale uslyšel šum potoka a z posledních sil se k němu připlížil. Napil se vody a usnul hlubokým spánkem. Po probuzení již byl fit a plný síly. Ve svém putování už dále nepokračoval, rozhodl se u tohoto pramene zůstat natrvalo. Postavil si dům, vedle kterého časem přibyla další obydlí. Postupně vznikla nová osada, které se říkalo Vendryně podle jejího prvního obyvatele.
Poutník se polsky řekne "wędrowiec", německy Wanderer a lidé věří, že z těchto slov vznikl název obce. Stará legenda byla zapsána anonymním německým písařem, úředníkem Komory těšínské v roce 1836.
Obec je pěkná, občerstvit se můžete v hospůdce Zaolší.
Dům s pečovatelskou službou ve Vendryni. Jak vidět, klienti mají pokoj s balkónem.
Podzimní dýňová výzdoba před jedním domem.
Tyto fotky dokumentují barevný podzim.
Na závěr vám ukážu řeku. Olše pramení poblíž polské vesnice Istebna ve Slezských Beskydech a název je od slova „oliga“, což v jazyce starých Slovanů označovalo „řeku bohatou na vodu“. Jak vidíte na fotografiích, letos to neplatí, na několika místech nízký stav vody umožnil vstup do řečistě suchou nohou a mohla jsem fotit z nezvyklých pozic.
Nízký stav vody odhalil flyšové pásmo, které je typické pro Západní Karpaty. Geologicky to vznikalo koncem druhohor a ve třetihorách. Flyšové pásmo, kterým si Olše razila cestu, se vyznačuje střídáním jílovců, prachovců, pískovců a slepenců.
Místy jsou tu až několik metrů mocné slínovce a šedé vápence s drobnou faunou: zbytky ježovek, lilijic, brachiopodi - ramenonožci, plži, mlži, houby. Vyskytují se zde uhelné prachovce a z
produktivního karbonu úlomky černého uhlí.
Část Vendryně spadá do Ptačí oblasti Beskydy. Z ptáků jsou nejčastější: čáp černý (Ciconia nigra), jeřábek lesní (Tetrastes bonasia), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) - nejmenší sova Evropy, puštík bělavý (Strix uralensis), žluna šedá (Picus canus), datel černý (Dryocopus martius), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), datlík tříprstý (Picoides tridactylus).
.jpg)
