Dnes se vydáme do Návsí u Jablunkova. Podhorská obec má zajímavou minulost. V tomto regionu se od 17. století obyvatelstvo hlásilo převážně k protestantské víře, přestože s tím mělo problémy. Za trest v r. 1654 uzavřeli evangelíkům všechny jejich kostely. Zákazy a komplikace nepomohly, evangelíci se scházeli tajně v lesích, kde bohoslužby vykonávali
kočovní kazatelé z Horních Uher (Slovensko) nebo Dolního Slezska. Tzv. "Lesní
kostely" se dochovaly na Těšínsku např. na Goduli (Komorní Lhotka),
Zakámení (Nýdek), Kostelkách (Dolní Lomná).
Zkrátka, několik generací evangelíků se povolení ke stavbě evangelického kostela v Návsí nedočkalo, to jim povolil císař Josef II. v r. 1785. Měli tam pak také evangelickou školu.
Když se obec zakládala, souvisí to s tzv. volenstvím, které se praktikovalo na Těšínsku. Uvědomuji si, že volenství se bude obtížně překládat do jiných jazyků. ... Volenství je nepoddanská zemědělská usedlost podle privilegia těšínského knížete Václava z 31. 12. 1435. Pocházel z rodu slezských Piastovců.
Tehdy se vesnice zakládala na místě, kde dosud nic nebylo, jen zarostlá půda, případně les. Když chtěl kníže založit vesnici, vybral schopného člověka, kterému daroval pozemek. Nový majitel usedlosti už neměl vůči knížeti poddanské povinnosti. V Návsí takto obdržel Pavel Sikora za věrnou službu od knížete grunt (hospodářství) osvobozený od poplatků. Sikora se musel zavázat, že bude plnit povinnosti fojta - stál v čele nové vesnice jako dnes starosta a všechno řídil.
Zajímavější je, že rod Sikorů držel fojtství až do počátku 20. století! Lidé se tu živili chovem dobytka na horských salaších a obděláváním půdy.
Pro obyvatele obce platily tehdy robotní povinnosti, mezi něž mj. patřil odvoz dřeva
k pile, pak jeho přeprava na sklad
do Těšína. V 18. st. museli poddaní dovážet pivo obráncům na jablunkovské šance, účastnit se honů, plavit dřevo po Olši a také dovážet sůl z Wieliczky.
Fotografie zvětšíte rozkliknutím.
Vlakem se do Návsí dostanete od Českého Těšína.
Prvním cílem byl penzion Přístav Kostkov, který nabízí ubytování i jídlo v restauraci. Na první fotografii je příjezd k penzionu, další jsou od rybníka.
Slezské Beskydy jsou nejvýchodnější částí ČR. Pohled na horské pásmo Čantoryje a horu Ostrý.
Řeka Lomná, kterou ještě na začátku 20. století goralé využívali ke splavování dřeva do Jablunkova. Protéká největším naším pralesem Mionší, také údolím turisticky známých vesnic Horní a Dolní Lomná k Jablunkovu, v jehož centru ústí do Olše.
Pozor, řeka stejného názvu Lomná je i přítokem Lubiny ve Frenštátě pod Radhoštěm - to je jiná řeka!
Dřevěné sochy na břehu dokládají tradiční práci s dřevem:
Poslední zastavení je v Jablunkově pod Moravskoslezskými Beskydami. Město bylo pojmenováno podle latinského gabella a znamená poplatek. V minulosti tam byly od obchodníků vybírány celní poplatky.
V Jablunkově stojí katolický kostel Božího Těla. Kamenný kostel byl vysvěcen v r. 1679.
Kostelní zvony byly za obou válek zrekvírovány pro vojenské účely, jako u mnoha kostelů. Tehdy německé úřady zabavily zvony, aby kov byl využit na výrobu děl. Tři nové zvony mají jména Jan Pavel II., Hedvika (patronka Slezska) a Panna Maria Fatimská.
Pohled do kostelní lodi, oltář, kazatelna a varhany. Podlahové topení vyhřívá kostel v zimním období. Ve žluté budově je fara, v zahradě stojí socha papeže Jana Pavla II.
