"Kobliha je pečivo z kynutého těsta, které se tvaruje do podoby zploštělé koule, plní marmeládou a smaží na tuku."
V Česku si koblihy můžeme koupit po celý rok (my to občas děláme a jsou dobré) a tak masopustní "kampaň" vlastně neexistuje. Také proto vkládám tento příspěvek na svůj blog, protože koblihy si může každý usmažit, kdykoliv má chuť.
A tak se dneska věnujme koblihám, článek jsem připravila tak, aby zde byl i návod pro ty, kteří nejsou tak zkušenými "kobližníky".
Stačí k tomu půl kila mouky, tři vajíčka, trocha droždí a několik málo dalších surovin. Můžete si u toho notovat Já koblížek, koblížek, na másle smažený, protože potom kynuté těsto podstatně lépe kyne.
Dobrá kobliha by měla být nadýchaná jako pírko, zlatá na povrchu a se světlým kroužkem kolem dokola, sladká a třeba i naplněná zavařeninou.
Parametrem úspěchu jsou:
dobrá mouka
důkladné zpracování těsta
neošizené smažení
Jakou mouku na koblihy?
Zásadní
otázka vyžaduje zásadní odpověď. Ze všech druhů mouky se nejvíc
osvědčila dobrá, kvaitní hladká. Na hrubou rovnou zapomeňte, a pokud
váháte nad polohrubou nebo jinou zrovna doma nemáte, klidně ji použijte
taky.
Nejlepší, nejnadýchanější koblihy však docílíte z mouky hladké. Dobře se zpracovává a dobře kyne.
Chcete-li nějaké snadno zapamatovatelné pravidlo, pak si klidně říkejte, že hrubá mouka patří do jídla, které se vaří (třeba knedlíky), hladká do jídla, které se smaží.
Těsto na koblihy
Nejspíš dobře víte, že na koblihy se používá kynuté těsto, potřebujete droždí.
I když jsou koblihy kynuté, přesto to koblihové je trošku zvláštně připravené kynuté těsto.
Přijde do něj totiž nejen kvásek jako do kteréhokoli jiného kynutého těsta, ale taky máslo utřené s cukrem a žloutky.
Jelikož se o nadýchanost stejně postarají hlavně kvasnice, nemusíte si s tím třením zas tak dělat hlavu, ono to dopadne, i kdybyste máslo rozpustili a přimíchali do těsta se zbytkem surovin. Čili třete, ale nijak zvlášť se s tím nestresujte.
To nejdůležitější teprve přijde: buď si to odpracujete ručně vy, nebo elektrický
hnětač. Dokud
nebudete mít těsto hladké a hebké, neodvažujte se přestat.
Smažení koblih
Pokud
vaše koblihy nebudou plavat v tuku, ale sedět na dně hrnce, neudělá se
jim světlý kroužek po obvodu. Začněte s litrem oleje ve středně velkém
kastrůlku, to by mělo být tak akorát oleje na celou dávku.
Když olej rozehřejete moc, koblihy budou hnědnout velmi rychle, bude jim stačit půl minuty nebo méně po jedné straně a stejný čas po straně druhé.
Přesto, jakmile je usmažíte i po druhé straně a vyndáte, nemusíte mít strach, že by nebyly prosmažené skrz naskrz. I rychlý průlet tukem jim stačí.
Příliš chladný olej však nezpůsobí, že se nafouknou. Takže klidně začněte víc zprudka a pak postupně ubírejte na žáru plotýnky, až budete spokojeni s barvou a celkovým vzhledem. Pak si to někam poznamenejte pro příště.
Rum, který se přidává do těsta, souvisí se smažením: jednak těsto kypří, a pak taky způsobuje, že tolik nenasákne olejem.
Jakmile plave kobliha v tuku (nebo dvě či tři koblihy, podle toho, kolik se vám jich vejde do hrnce), zakryjte hrnec pokličkou a nechte tak aspoň deset vteřin, nebo do té doby, než budou koblihy usmažená dozlatova. Pak odklopte, obraťte koblihy na druhou stranu a dosmažte, tentokrát už nezakryté.
Jak naplnit koblihy
Jsou dvě cesty, jak dostat sladkou zavařeninu dovnitř koblihy a dát jí tak její sladkou duši.
Buď můžete vykynuté těsto rozválet víc na tenko, vykrájet kolečka a na polovinu koleček lžící rozdělit zavařeninu. Druhou polovinu koleček pevně přitisknete přes tu první a o něco menším vykrajovátkem znovu vykrojíte, takže se obě vrstvy ještě lépe spojí.
Anebo vyválíte těsto silnější, vykrojíte, a smažíte neplněné. Po usmažení a zchladnutí uděláte z boku do koblihy dírku (buď plnícím nástavcem zdobícího sáčku, nebo třeba obrácenou stranou lžíce) a cukrářským sáčkem dovnitř vstříknete trochu džemu.
Druhá možnost je praktičtější. Jednak je to rychlejší na přípravu, a pak se taky nemůže stát, že trocha džemu nějakou skulinkou vyteče do horkého oleje, tam zkaramelizuje a udělá ošklivé černé tečky na povrchu koblih, které se budou smažit v dalších dávkách.
Koblihy
500 g hladké mouky, 35 g droždí, 3 žloutky, 250 ml vlažného mléka, 50 g másla, 50 g cukru krupice, 3 lžíce rumu, špetka soli, trocha čerstvě nastrouhané citronové kůry
Z droždí, lžíce mouky, lžičky cukru a části mléka připravíme kvásek.
V
míse utřeme změklé máslo, žloutky a cukr. Přidáme rum, špetku soli a
citronovou kůru. Přisypeme mouku a přilejeme kvásek. Zpracujeme hladké
těsto, přikryjeme utěrkou a necháme nakynout asi 45 minut.
Nakynuté těsto vyklopíme na vál a tvarujeme koblihy.
Možnosti
tvarování - vykrajujeme z plátu kolečka a mezi dvě kolečka dáme náplň
nebo vytvarujeme kuličky, které plníme až po usmažení.
Natvarované
koblihy necháme na teplém místě dokynout. Doporučuje se už koblihy
nepřikrývat, mírně oschnou a nenasáknou při smažení tolik tuku.
Koblihy
smažíme v rozpáleném tuku, zpravidla 3 minuty z jedné, 3 z druhé a
ještě 1 minutu z první strany. (doba smažení závisí na druhu zařízení,
ve kterém smažíme). Teplota při smažení by neměla přesáhnout 170°C. Po
usmažení necháme okapat nejlépe nad horkým tukem a pak na papírovém
ubrousku, který přebytečný tuk odsaje.
Horácké koblihy s makovou náplní
Použijeme těsto na koblihy z předchozího receptu. Místo marmelády dovnitř použijme makovou náplň.
Maková
náplň: 200 g máku, ¼ l mléka, 3 lžíce cukru krupice, 1 balíček
vanilinového cukru, lžíce rumu, 1-2 lžíce kakaa, 1 lžíce másla, špetka
mleté skořice, citronová šťáva i kůra, případně rozinky nebo švestková
povidla, strouhaný perník na zahuštění
Do vroucího mléka nasypeme
umletý mák, krátce provaříme. Přidáme ostatní ingredience a podle
potřeby zahustíme strouhaným perníkem. Nádivka má být hustá, ale ne
suchá. V některých lokalitách se do makové náplně přidávala lžíce
švestkových povidel.
Tvarohové koblížky
250 g měkkého tvarohu, 200 g hladké mouky, 4 vejce, prášek do pečiva, vanilkový cukr, lžíce rumu
Hned, jak jsem viděla nadpis, vzpomněla jsem si na našeho kocoura Koblížka :-D A jak se píše v první větě, i on se někdy tvaruje do podoby zploštělé koule... hlavně je pěkně nakynutý, no prostě Koblížek. Občas si nějaký koblih koupím, ale moc často je nejím. Doma jsem je nikdy nedělala. No jo, ulice Kobližná, tam jsem byla, tam to znám... ale nikdy jsem nepřemýšlela o původu jejího názvu... tak teď už to vím :-)
OdpovědětVymazatHanko, to je super. Hned jak jsem četla první řádky, jsem si začala notovat. Koblihy jsem nikdy nedělala, ale docela jsi mne nalákala. Mohla bych je zkusit. Předloni se mi podařila tak hustá marmeláda, že se nedá mazat a je dobrá akorát do buchet. Tak bych ji mohla zkusit do koblížků. A zase musím smekat. někdo dá recept a fotky a ty ještě seznámíš s historií dobroty. palec nahoru a přeji hezký večer.
OdpovědětVymazatHani, vzhledem k tomu, že se smaženému jídlu vyhýbám, dělala jsem koblihy jen párkrát pro děti. Rozhodně se asi povedly :o) Ráda vzpomínám na babičku a mamku, držely mě od sporáku dál, ale líbilo se mi, jak ty zlatavé koule pluly v hrnci na smažení...
OdpovědětVymazatDěkuji, zavzpomínala jsem si.
Měj hezký den. Helena
Koblihy dělám ač smažená jídla nemusím.Vyjímka jsou právě koblihy.Dělala jsem nedávno v troubě.Teď je na internetu hodně receptů,ale nebylo to ono.Peču z malých dávek,když jsme jenom dva.Nalákala jsi mě.
OdpovědětVymazatHani,hezký den