Koukněme se na bukáčka,
k samičce se moc rád mačká,
bažinaté hledá kraje,
tam, kde voda stojatá je.
Projev hlasu nemá tichý,
loví vodní živočichy,
ucítí-li nebezpečí,
vzpřímí postoj, by byl větší.
Rád se skrývá do rákosí,
do hnízda si stébla nosí,
o mláďátka strachuje se,
v zobáčku jim stravu nese. (autor Plysacek)
Tato naše nejmenší volavka se ozývá zvláštním hrdelním hlasem. Stejně jako jeho větší příbuzný, bukač velký, obývá rákosiny a aktivní je především v noci.
Pouze v době hnízdění, kdy krmí mláďata, je stejně aktivní i ve dne, a pak jej můžeme zahlédnout, jak nízkým letem přelétává nad rákosinou při hledání potravy. Za letu vydává trochu jiný hlas.Na následující nahrávce jsou slyšet hlasy bukáčků při jarním příletu na hnízdiště. Zvukovou kulisu tvoří především hlasy rákosníků.
Většinu svého života tráví bukáčci skryti v porostu rákosí. Cítí-li se bukáček ohrožen, zaujme strnulý postoj s nataženým krkem a vzhůru vztyčeným zobákem, při kterém úplně splyne s prostředím a případný nepřítel jej bez povšimnutí mine. Většinou tak o přítomnosti bukáčka ví jen zkušení ornitologové.
V České republice byl bukáček malý až do 60. let minulého století nejpočetnějším volavkovitým ptákem. Od té doby jeho početnost silně klesala a v polovině 90. let byla početnost bukáčků odhadována na 50-90 párů. Takový pokles populace byl zaznamenán i v mnoha evropských zemích a zdá se, že příčiny tohoto poklesu je třeba hledat spíše na afrických zimovištích. Tam extrémní sucha vedla k vysušení mnoha mokřadů, které bukáčci využívali jak na tahových cestách, tak na zimovištích.
Bukáčci se ze svých zimovišť ve střední a jižní Africe vracejí na svá hnízdiště v průběhu dubna a května. Ihned po příletu na hnízdiště obsazují samci hnízdní okrsky a z rákosiny se zejména v noci začínají ozývat teritoriální hlasy. Hnízdo bývá většinou umístěno mezi stébly rákosu nízko nad hladinou vody a jeho základ tvoří paprskovitě uspořádaná krátká stébla rákosu.
V sezení na čistě bílých vajíčkách se střídají oba rodiče. Přiblížíte-li se v tuto dobu ke hnízdu, pokusí se vás sedící rodič zastrašit výhružným postojem, při kterém z části rozevře křídla, zatáhne hlavu a proti narušiteli výhružně otevře zobák. To však raději nezkoušejte. Bukáček malý patří mezi zvláště chráněné, kriticky ohrožené druhy a jeho rušení na hnízdišti je přísně zakázáno.
Základní údaje
Bukáček malý (Ixobrychus minutus) je naše nejmenší volavka. Samec má hřbet černý, samice hnědavě skvrnitý. Mláďata jsou hnědá, podélně čárkovaná. Nohy má zelenožluté. Žije velmi skrytě v rákosových a vrbových porostech a jeho přítomnost je tak nejlépe zjistitelná po hlase. Hnízdí v květnu až červenci, většinou jednou ročně.
Zajímavé a moc krásné. Tak tohoto bukáčka malého neznám a ve volné přírodě ho asi jen tak neuvidím. Je to druh, který opravdu žije hodně skrytě a to já často chodím k rybníkům i brzy ráno, kdy tam nikdo není, přesto jsem ho nikdy nezahlédla.
OdpovědětVymazatJe to zajímavé, možná u vás žije, ale je skryt v rákosí. Pokud se ho nepodaří Tobě zahlédnout, pak já určitě nemám šanci, ale je to druh asi vzácně žijící. Třeba ho někdy vyfotíš. ☺
VymazatHani, díky za představení Bukáčka. Je krásný a má hezké jméno. Lenka
OdpovědětVymazatwww.babilenka.cz
Děkuji, Leni, já tady občas naše ptáčky dávám, ale někteří patří k méně známým druhům. ☺
VymazatKrásný ptáček,ale asi jsem ho ještě neviděla.A to jsem často u rybníků,kde je ptáčků hodně.Třeba musím jenom pozorněji koukat.
OdpovědětVymazatHani,měj hezké dny
To je právě zajímavé, že ty chodíš kolem rybníků, měl by tam být. Jak se dívám na zbarvení peří, on je trochu maskován, ale hlas by ho mohl prozradit.
VymazatMěj se moc hezky. ☺
Jejda, koukám, že jsem tady prošvihla dost článků. To se budu muset ještě vrátit.
OdpovědětVymazatDěkuji za nakouknutí do ptačí říše a posílám přání hezkého dny, Hani. Helena
Hezky jsi to nazvala - ptačí říše ☺, já jsem to nazvala Hlas pro tento den, je to i se zvukem.
VymazatTak jsi zvána na další články. H. ☺