Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

úterý 21. září 2021

Příběhy slavných značek: Amati Kraslice

Amati Kraslice: Firma geniálního českého vynálezce od začátku vyráběla pro královské kapely.

Český výrobce hudebních nástrojů proslavený po celém světě. V začátku výroba s 11 zaměstnanci musela chrlit víc než jeden nástroj denně.

Výroba dechových hudebních nástrojů v závodě Amati-Denak je soustředěna do Kraslic a Hradce Králové. V obou těchto městech má výroba dlouhou tradici.

Prvním historicky potvrzeným hudebním nástrojařem v Kraslicích byl Melchior Lorenz. Počet mistrů houslařů neustále vzrůstal, takže už v roce 1669 měli v Kraslicích vlastní houslařský cech. A co víc. Koncem 19. století pracovalo v Kraslicích už 11 továren, které zaměstnávaly 300 dělníků.


 

Geniální český vynálezce

 https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/81/Vaclav_Frantisek_Cerveny_1892.png


Výroba v Hradci Králové je přímým pokračováním firmy Červený. Založil ji geniální český vynálezce Václav František Červený, jeden z nejvýznamnějších výrobců žesťových hudebních nástrojů v Evropě.

Byl prý mimořádně zručný a dovedl opravit všecko, co se porouchalo. A tak ho na radu pana učitele dali vyučit neobvyklému řemeslu – nástrojařině. Už ve třinácti nastoupil do dílny Jana Adama Bauera v Praze na Můstku, který se v oboru výroby plechových dechových nástrojů těšil velkému uznání.

V osmnácti vyrazil do světa na zkušenou. Dlouho tam ale nepobyl. A protože mistr Bauer nechtěl mít v bývalém žákovi přímou konkurenci, poradil mu, aby si otevřel vlastní dílnu v Hradci Králové. A to se taky v roce 1842 stalo.

Geniální umístění díly na zpěvorohy

Tip na Hradec Králové nepadl náhodou. V té době to bylo pevnostní město s velkou vojenskou posádkou a k vojenské posádce patří vojenská kapela, která potřebuje kvalitní hudební nástroje. Červený snad ještě ani nestihl svou první samostatnou dílnu pořádně otevřít a už se mu hrnuly zakázky.

Z mnoha experimentálních dechových nástrojů pana Červeného jsou dnes už ceněné sběratelské kousky. Tuby, baskřídlovky a další instrumenty, kterým se tenkrát říkalo archaicky „zpěvorohy“.

Rytci, konstruktéři a parní stroj v závodě V. F. Červeného (foto V. F. Červený a synové) 

Montážní dílna v závodě V. F. Červeného 

Expozice hudebních nástrojů firmy V. F. Červený a synové ve vitríně inspirované budovou Národního divadla

Pamětní deska na rodném domě V. F. Červeného v Praze-Dubči 

Dubeč č.p. 43 - statek, rodný dům V. F. Červeného. V r. 2011 byl v rámci výstavby bytového komplexu zbořen a nahrazen budovou, která ze strany ulice imituje původní vzhled. Foto Praha-Dubeč, místopis 

 

Jiří Červený (1887-1962) český kabaretiér, humorista, spisovatel a hudební skladatel, vnuk Václava Františka Červeného (foto autor neznámý, Wikimedia Commons)

Sláva nástrojů nezná hranic


https://operaplus.cz/wp-content/uploads/2020/02/IMG_9336-e1448942638865.jpg

Na jeho nástroje hraje španělská královská vojenská hudba. Znějí na Kubě, na Ukrajině i v Zakavkazském Rusku. Firma s 11 zaměstnanci a třemi učni chrlí 400 nástrojů ročně (tj. víc než jeden denně).

Je třeba dílnu opět rozšířit. Červený proto s finanční podporou své manželky kupuje dům na hradeckém Malém náměstí. Tam na rozlehlém dvoře vznikají nové výrobní prostory. Neustále zdokonaluje a vynalézá, každý rok přichází s něčím novým. Dozajista na tom měl zásluhu Václav František Červený. Na jiné nástroje než na ty od něj totiž rakouští ani pruští vojenští muzikanti nehráli.

Výjimeční potomci

Od roku 1876 se název firmy mění na Václav František Červený a synové. Otec si v ní ponechává rozhodující postavení. Červeného továrna už dávno není žádná dílnička, je to průmyslová továrna s 10hodinovou pracovní dobou od pondělí do soboty.

 V.F.ČERVENÝ CVEP 538-4 

Baryton – Bellfront CEP 538-4 je mistrovský model charakteristický ozvučníkem zahnutým dopředu, díky tomu je vhodný pouze pro specifické užití v určitých kapelách a orchestrech. Ozvučník nástroje je ozdoben rytinou.

Václav František Červený zemřel v roce 1896. Rodovou tradici nesly nejen jeho děti, ale i příslušníci dalších generací. Jeho vnuk dr. Jiří Červený byl zakladatelem slavného kabaretu Červená sedma. Pravnučkou Václava Františka Červeného je světoznámá pěvkyně Soňa Červená.

Výrobce hudebních nástrojů Amati Denak z Kraslic na Sokolovsku koupila brněnská firma RIQ Investments podnikatele Romana Staňka. Za světoznámého výrobce nástrojů, který je od září 2019 v insolvenci, zaplatí 26,5 milionu korun. Znalec přitom hodnotu firmy ocenil na 131,5 milionu Kč. Tak uvidíme...

Myslíte, že stále platí "Co Čech, to muzikant"? Nedávno to bylo jako večerní téma v rozhlase a co jsem slyšela od lidí, tvrdili, že ano, ale skoro všichni mluvili o tom, že rádi zpívají nebo poslouchají hudbu. Je to ta pravá náplň toho rčení? Nebo patří tam i ten, kdo si koupí lístky na koncert?

Zdroj: Wikipedie, internet, J. Škápíková, M. Šorelová, idnes

8 komentářů:

  1. Kde jsou ty časy, kdy tady v sousedním Jiříkově byla "Pianovka". Vyráběla se tam pianina značky Rössler a moje kamarádka se tam vyučila. Pak pokračovala ve studiu právě v Kraslicích. Po privatizaci byla zdejší "pinanovka" zprivatizována, výroba pak přesunuta bůhví kam, po pěti letech továrna uzavřena a nyní zůstala prázdná a chátrá, jako spousta jiných tady v pohraničí. Některé slouží jako sklady, mnohé chátrají dál, ale mnohé už byly zbourány, jako například hlavní budova textilní továrny Bytex. Lidé tu přišli o práci a sestěhovávají se sem rodiny, které nikdy pracovat nebudou, jen vědí jak se zařídit, aby brali dávky všeho druhu a mají se lépe než ti, kteří poctivě pracují. To je ale jiné téma...Měj krásný a pohodový den.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jaruško, je to někdy smutné psaní, to, co popisuješ, je na mnoha místech naší republiky. Privatizace, prodej značky a tradice netradice, nechají to zchátrat, pak se to zbourá. U vás textilky, tady šachty a další podniky. V pohraničí je to zvláště silné, někdy o tom napíši na blogu, ale to chce delší článek. Lidé, kteří tam přijdou, nemají tam ani kořeny a člověk by po setmění nevystrčil paty z domu. Je to obrázek naší přítomnosti.
      Hlavu vzhůru a hezký den, ale u nás prší dost. ☺

      Vymazat
  2. Haničko, opět skvělý článek, dám ho přečíst synovi - jako muzikant dost trpí, jak se s takovým "rodinným stříbrem" zachází!
    Netušila jsem, že je paní Červená spojena s touto značkou...
    Děkuji za info a přeji příjemný večer, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji, Helenko, za pochvalu článku ☺. Chci, aby i ty značky byly pestré a hudba patří k životu, proto jsem zařadila Amati. Já sama si mnohé osvěžím při sestavení textu.
      Synovi i Tobě přeji hezké čtení a hlavně úspěšný den. ☺

      Vymazat
  3. Hani, ráda jsem si Tvůj příspěvek přečetla. Mě se líbí,když člověk umí hrát na nějaký hudební nástroj. Sama jsem hrála na flétny, hudební sluch zdědil jen nejstarší z mých tří synů. Umí hrát na flétnu, kytaru a trubku. Amati budu držet pěsti... Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Leni, jsem ráda, když Tě tento článek zaujal. Tobě se to povedlo, hrát na hudební nástroj. Já se přiznám, že to je snad jediná věc, kterou mám svým rodičům "za zlé", že mě nedali hrát na nějaký nástroj, ale v rodině nebyl nějaký vztah k hudbě, kromě poslechu a také - nebyly peníze na klavír nebo jiné, peníze se strkaly do baráku. Jsem přesvědčena, že bych se aspoň průměrně hrát naučila.
      Děkuji a přeji úspěšný den. ☺

      Vymazat
  4. Hanko, moc hezky jsi nám přiblížila Amati Kraslice. ☺

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, Marti, jsem ráda, že se Ti článek líbí. ☺

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Klenotnice a varhany vyšehradské baziliky

K Vyšehradu tady byl článek zaměřený na interiér baziliky sv. Petra a Pavla. Zaměřila jsem se na výmalbu a sochařskou výzdobu jednotlivých ...