Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

středa 29. září 2021

Zámek Bystřice pod Hostýnem: Keramika na Valašsku

Sbírání patří k lidským činnostem odpradávna. První sbírky měli už egyptští králové, v období gotiky shromažďovali panovníci a církevní hodnostáři především ostatky a předměty připomínající různé světce. V Bystřici pod Hostýnem jdeme za sbírkami na zámek. Na sbírkách má zásluhu František Táborský - mj. národopisný pracovník, historik a sběratel umění. 

Celý název druhé expozice je "Keramika na šlechtických dvorech, v měšťanských domech i v domácnostech na Valašsku". 

Na začátku prohlídky vás uvítá tento "fešák - hrnčíř", kterého jsme se oba lekli, protože na první pohled vypadal jako živý a toho chlapa by tam, navíc zamčeného, člověk nečekal 😄.


Velkou část expozice tvoří keramika 18. a 19. století, především výrobky z manufaktur v Bystřici pod Hostýnem, Holíči, Hranicích, Vranově, z dalších míst Čech, Moravy a Slovenska, a dále výrobky lidových dílen ve Valašském Meziříčí a Rajnochovicích. 
Už na začátku se chci omluvit za kvalitu a vzhled fotek. Všechny exponáty jsou ve vitrínách, všude je plno světel, jenže i když jsme na okruhu byli jen my dva, stejně průvodkyně spěchá. Pak tam stejně seděla, protože ten den bylo deštivo a na další prohlídku nepřišel nikdo. 
 
Expozice Keramiky 18. a 19. století

https://www.regiontourist.cz/uploads/what_to_do/983/zamek-bystrice-pod-hostynem-vlastni-muzeum11.jpg

https://www.region-kromerizsko.cz/webfiles/mista/20200130113938/fotogalerie/dscf4458.jpg 

Mísa, vyrobená na západním Slovensku, fajáns, 1764, inspirace habánskými výrobky

Vidíme i původní výmalbu zámku.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Keramika na šlechtických dvorech a v měšťanských domech 
První keramické nádobí vyráběli už 7000 př. n. l. staří Egypťané a Sumerové. První hrnčířský kruh vyvinuli v Mezopotámii v době 4000-3000 př. n. l. Byl to jeden z velkých vynálezů! Ve stejném období se v Egyptě objevuje keramika s první glazurou. Tato glazura měla jiné složení a vlastnosti než ta dnešní. Největší pokrok zaznamenalo nádobí v Číně, kde se kolem 850 n. l. vyvinul porcelán a v 7. století získala definitivní podobu glazura. 
V Evropě se vyráběla neglazovaná keramika ještě v románském období. V gotice se objevuje glazura zpravidla zelené nebo hnědé barvy na kamnových kachlech a dlaždicích
Zvláště proslula keramika vyrobená na Mallorce. Podle jména ostrova se tomuto typu keramiky začalo říkat Majolika. Ta se vyráběla z jemné plavené hlíny s neprůhlednou polevou.  
Pod pojmem fajáns prosluly výrobky z italské Faenzy. Fajáns sloužila jako náhražka čínského porcelánu. Renomé si získalo nádobí vyrobené v holandském Delftu, které svým modrým dekorem imitovalo nádobí z Číny. 
V 16. století vytlačil keramiku ve stolování cín, a to i u měšťanů. V baroku se keramické nádobí znovu na šlechtický a měšťanský dvůr vrátilo. Baroko si libovalo v okázalosti a pompéznosti. V 18. století naopak převážila elegance a uměřenost se vztahem k antice. Tajemství výroby porcelánu objevili pro Evropu v Míšni v roce 1709. Zpočátku bylo sice dobře střeženo, ale výroba porcelánu byla nakonec levnější a hrnčíře a keramické manufaktury z trhu postupně vytlačila. 
První hrnčíři zhotovovali nádoby tzv. válečkovou technikou, tzn. že na sebe vršili hliněné válečky, které pak rukou uhlazovali.

V keramice proslula na území Rakouska zejména císařská manufaktura v Holíči, kterou založil František Štěpán Lotrinský někd ykolem r. 1743. Manufaktura byla vybavena nejmodernější technikou a událala módní tón šlechtickým dvorům. Pro barokní holičský dekor je typická purpurová červeň, respektive motiv červené růže.  
 
 
Manufakturu v Bystřici založil František Antonín della Rovere di Monte l´Abbate ve 2. pol. 18. století. Manufaktura začínala produkcí smetanově zbarveného nádobí s ručně malovaným dekorem.
 
Expozice Keramiky 18. a 19. století 
V r. 1793 už vyráběla i moderní nádobí s dekorem tištěným. K jeho výrobě sloužila tiskařská dílna. Vyrábět nádobí s tištěným vzorem začala bystřická manufaktura jako první na Moravě, druhá v celé monarchii, hned po císařské manufaktuře v Holíči. Zpočátku kopírovali holíčský dekor s antickými medailonky, později přidali vlastní vzor.
 
Kromě Bystřice p. Hostýnem působily na Moravě šlechtické manufaktury také v Hranicích a Vranově nad Dyjí. Později vznikly ještě manufaktury v Kopřivnici, Letovicích, Olomučanech, Rajnochovicích, Rožnově p. Radhoštěm, Vsetíně, Znojmě, s nimiž už šlechta neměla co do činění.
 

Podnos z manufaktury v Bystřici pod Hostýnem, dole keramický talíř vyr. ve Vranově nad Dyjí, 18. století 
 
Váza s pokličkou, vyrobená v Delftu (Holandsko), fajáns, polovina 18. století. Dole talíř vyrobený v Davenportu, 18. stol.

Keramická kropenka ve tvaru sv. Veroniky, zn. Holíč na Slovensku. Dole replika rokokové sošky z poč. 20. stol., vyrobeno v Duchcově

Šalebný džbánek z toufarské dílny J. Varhaníčka ve Valašském Meziříčí z r. 1828. To můžete nabídnout hostu, ten se ze džbánku nenapije, ale pořádně si polije oblečení 😁.

Talíře z produkce valašskomeziříčských dílen. 

Keramika v domácnostech na Valašsku 

Znalost výroby a využití keramiky spadá do hlubokého dávnověku. Nejpoužívanější a zřejmě nejstarší keramickou hmotou byla hrnčina (nízkožárová keramika s porézním, většinou hnědočerveným střepem). Hrnčířství se vydělilo jako samostatné řemeslo už v době hradištní a svého největšího rozkvětu dosáhlo ve středověku, později ještě v 18. a 19. století. Hrnčíři ale nepatřili k váženým řemeslníkům. Na postavení v tehdejší společnosti jim ubíralo především využívání mocné a nebezpečné síly - ohně. Právě pro nebezpečí požáru byly jejich dílny vykázány za hradby měst, na jejich periférii. 

Sortiment hrnčířského zboží, zaměřený především na lidové prostředí, byl velmi rozsáhlý. Výrobky jako hrnce, hrnky, mísy, pokličky, pekáče, formy na pečivo, džbány, vázy, vykuřovadla pro včelaře, kropenky na zeď a mnohé další zcela pokryly běžné i reprezentativní potřeby tehdejších nižších vrstev obyvatelstva. Hrnčíři až do pol. 19. století, kdy se právně vydělilo kamnářství od hrnčířství, vyráběli rovněž kachlová kamna. 

Rajnochovická keramika 

Rajnochovická keramika

Významným centrem keramiky bylo Valašsko. Střediskem tu bylo zejména Valašské Meziříčí, kde se nepřetržitě po několik staletí nacházela celá řada dílen vyrábějících keramiku z nejrůznějších materiálů. Valašské Meziříčí bylo největším a nejvýznamnějším centrem výroby keramiky v celé oblasti. 

S prvním historicky dololežným hrnčířem se setkáváme v roce 1565. Jejich počet postupně rostl a nejvyšší byl roku 1835, kdy se zde uvádí 15 hrnčířských a džbánkařských mistrů ve společném cechu. Nejdéle se tradice výroby hrnčiny udržela v hrnčířském rodě Hauserů, kteří založili první valašskomeziříčskou dílnu v 80. letech 19. století a ve městě působí dodnes. 

V 18. století vznikly ve městě i dílny džbánkařské, přičemž nejvýznamnějším rodem vyrábějícícm fajánsové zboží od zač. 19. stol. do 20.  století byl rod Macháňové (Machainové). Sortiment jejich dílny tvořilo hlavně užitkové zboží. Macháňové pracovali pod značkou K. V. Machain a své výrobky často signovali. Právě s výrobky těchto rodů se ve valašských domácnostech setkáváme nejvíce. 

Zatímco dříve hrnčíři poháněli hrnčířský kruh nohama, dnes jim s touto prací často pomáhá elektrický proud. 

Hrnčíř je řemeslník, který vyrábí jemnou keramiku. Jedná se o ruční výrobu, ke které se používá plastická hlína.  Hrnčířství patří k nejstarším řemeslům vůbec, velký význam mají jeho produkty například pro archeology.
V současnosti je v popředí spíše umělecká výroba, běžné výrobky hrnčíře byly postupně nahrazeny porcelánem a umělými hmotami.

Staňte se hrnčířem a vyrobte si originální nádobí do kuchyně i jako dekoraci

Na našem území se rychle rotující hrnčířský kruh objevil už za Velké Moravy. Spodní větší kruh poháněl řemeslník nohama, měl tedy obě ruce volné pro práci s hlínou. Keramika točená na hrnčířském kruhu byla lehčí, snáze se s ní manipulovalo a lépe se v ní vařilo. Hrnčířské kruhy poháněné nohama se udržely do začátku 20. století, novější už měly motorový pohon. 

Na kruhu vytočená nádoba se po vypálení zdobila různými barvami, k jejichž nanášení se užívala tzv. kukačka, malá hliněná baňka, uvnitř byla glazovaná, se dvěma otvory. Namísto kukačky se někdy používal upravený volský roh. 

zdroj: zámek Bystřice p. Hostýnem, internet

14 komentářů:

  1. Hani to je nádhera. Některé výrobky jsou srovnatelné s porcelánem, jak jsou jemně vytvarované a nádherně zdobené. Děkuji za hezkou podívanou a zajímavý článek. Měj se moc pěkně.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jaruš, tato expozice byla jedna z nejlepších! Máš pravdu, porcelán byl tehdy nedostupný, tak se keramici snažili.
      Děkuji a také se měj hezky. ☺

      Vymazat
  2. Hani, děkuji za zajímavý článek a přiblížení výstavy. Tam by moje srdce pookřálo. Mám ráda keramiku a "střepy" vůbec.
    Přeji hezký den. ☺

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jarmilko, opravdu tam byly k vidění pěkné "kousky". To je asi spíše pro ženy, některé vzory by byly vhodné i dnes.
      Děkuji a přeji příjemné pondělí. ☺

      Vymazat
  3. Hani, nádherná výstava keramiky, škoda jen, že je to tak daleko. Ale tvůj článek jí báječně přiblížil. Mám keramiku ráda. Vždy jsem toužila zkusit pracovat s hlínou na kruhu, ale ta možnost se mi nikdy nenaskytla.
    Měj hezké dny 🍀🍂

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem ráda, Ali, že se Ti tato expozice líbí. Možná i ve vašem okolí by se našlo něco podobného, u nás, myslím, výroba keramiky měla tradici. Já jsem to zkoušela jen jednou, dokonce mám kdesi i svůj výrobek - na stěnu. ☺
      Měj se také hezky. ☺

      Vymazat
  4. Ale že byli naši předci šikovní,co? Já miluju keramiku a kameninu a přála si tohle umět. Tady u nás se už dlouho vyrábí porcelán Cibulák. My na něm doma jedli, a vůbec nás nenapadlo,že jednou bude v módě. Pro nás to bylo obyčejné levné nádobí /tenkrát/. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Napsala jsi to, Zdeni, moc dobře. Cibulák se jednu dobu i sbíral, také mám doma něco z toho. Keramika pěkně ozdobí prostor - byt. A nebyla jsi někdy na exkurzi v té porcelánce? ☺

      Vymazat
  5. Hanko, tak to musela být vážně skvělá výstava keramiky, moc by se mi líbila, ale mám to trochu z ruky. Díky za fotky, zdravím 🙂

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, Evi, jak jsem už psala výše, byla to parádní expozice, jen se tam špatně fotí kvůli odleskům, vše je ve vitrínách.
      Dík za návštěvu a také zdravím. ☺

      Vymazat
  6. Na tuhle výstavu jsem se podívala moc ráda. Vždyť keramika nás provází od počátku věků.
    Haničko, děkuji a přeji příjemný den, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Máš pravdu, Helenko, ten, kdo přišel na výrobu keramiky, ani netušil, co dal lidstvu.
      Děkuji a také přeji příjemný den. ☺

      Vymazat
  7. Hani, moc hezká výstava. Ráda jsem se pokochala. Měj hezkě podzimní dny. Lenka
    www.babilenka.cz x

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Leni, odhaduji, že tam by se Ti opravdu líbilo. Jen průvodkyně dost spěchá, takže i když nejsou lidi, je na prohlídku vymezený čas. ☺

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Obrazy z havířovské výstavy

Tento příspěvek navazuje na 1. část rukodělných prací, které jsem nafotila na výstavě v CVA Havířov. Podívat se můžete ZDE .  Na výstavě jse...