Kalendárium z Moravskoslezska: Leden

 

Nová rubrika představí vybrané události nebo osobnosti, které se v daném měsíci zapsaly do dějin Moravskoslezského kraje.

 

 

Nová radnice města Ostravy

1. ledna 1400

Listina z 1. ledna 1400 informuje o tom, že biskup Jan X. Mráz (1398–1403) zastavil uherskému králi a braniborskému markraběti, pozdějšímu českému králi a císaři, Zikmundovi Lucemburskému hrady Hukvaldy a Šostýn, města Ostravu, Příbor, Brušperk, Osoblahu, Ketř a Libavou. Spojení Hukvald a města Ostravy v jednu zástavu svědčilo o vytvoření jednotného hospodářsko-správního územního útvaru.

 

 

4. - 9. ledna 1933

 

Ve dnech  4. až 9. 1. 1933 uspořádal Klub dekoratérů výkladních skříní v Ostravě soutěž o nejkrásnější propagační aranžmá. Podrobnosti k soutěži včetně hlasovacího kupónu byly otištěny v deníku Duch času počátkem měsíce ledna 1933. Ceny do soutěže (např. pytel pšeničné mouky, kožešinový plášť nebo dámské kombiné) věnovaly přední ostravské firmy a obchodní domy (např. Brouk & Babka, firma MOEL, Rix). 

Čtenáři měli možnost vybrat vítěze ze seznamu bezmála jednoho sta firem přihlášených k „První velké soutěži výkladních skříní ve Velké a Slezské Ostravě“ a hlasovat pro jednotlivé výkladní skříně. Vítězové jednotlivých kategorií a výherci věcných cen byli vyhlášeni a vylosováni na slavnostní schůzi Klubu dekoratérů výkladních skříní 8. 1. 1933 na Nové radnici v Moravské Ostravě a zveřejněni v Duchu času ze dne 10. 1. 1933. Poznámka: Brouk & Babka = bývalý obchodní dům Ostravanka.

6. ledna 1893

Dne 6. 1. 1893 se narodil v Třebovicích (m. č. Ostravy) Josef Šrámek, malíř-krajinář, ilustrátor a odborný učitel kreslení. Studoval v letech 1906-1914 na reálném gymnáziu v Lipníku nad Bečvou, po maturitě složil učitelské zkoušky a působil jako učitel v Klimkovicích. V době 1. světové války narukoval do armády a zůstal u vojska až do roku 1920, kdy začal studovat na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Po dalších studiích na pražské akademii výtvarných umění u prof. Nejedlého a zahraničních cestách do Itálie, Francie a Německa přesídlil do Opavy a po následujícím krátkém pobytu ve Zlíně se trvale usadil v Ostravě. Zde působil nejdříve jako učitel, později jako ředitel školy. Ve své tvorbě prošel obdobím magického realismu, lyrického kubismu a expresionismu. Maloval zejména krajiny a zátiší, ilustroval knihy regionálních autorů a věnoval se také scénografii a užité grafice. Zemřel dne 16. 2. 1971 v Ostravě.

8. ledna 1969

Dne 8. 1. 1969 zemřel v Ostravě Rudolf Vašek, pěvecký pedagog a kritik. Narodil se 10. 4. 1896 ve Frýdlantě nad Ostravicí do rodiny řezníka Františka Vaška jako nejstarší ze tří dětí. Roku 1903 se rodina po smrti otce přestěhovala do Lubna (Frýdlant n. Ostravicí), kde R. Vašek vyrůstal u nevlastního otce Adolfa Vašíčka (řídícího učitele). Hudební vlohy zdědil zřejmě po mamince, která zpívala na kůru. V letech 1911-1915 studoval na učitelském ústavu ve Slezské Ostravě u profesorů Edmunda Runda (housle) a Rudolfa Wünsche (varhany), ve vzdělávání pokračoval také v Německu (1924-1927). V období let 1919-1942 vyučoval soukromě a rovněž na ostravských obecných a měšťanských školách. Vytvořil svou vlastní metodu hlasového výcviku, kterou popsal jeho žák Přemysl Kočí. Jako kritik přispíval do ostravského Českého slova. V letech 1951-1955 byl hlasovým poradcem ostravské opery, v letech 1953-1958 působil jako profesor na ostravské konzervatoři. R. Vašek byl oceněn stáním vyznamenáním Za vynikající práci, titulem zasloužilý umělec a Cenou města Ostravy. 

10. leden 1891

Dne 10. 1. 1891 se ve Vlachovicích (okr. Zlín) narodil Dr. Ing. Otto Eisler, specialista v oboru chemie. Absolvent vysokých technických škol ve Vídni a Darmstadtu působil od roku 1929 v Moravské Ostravě. K 1. 1. 1933 se stal ředitelem Komanditní společnosti Julius Rütgers, jednoho z největších podniků chemického průmyslu na Ostravsku. O. Eisler byl mj. sběratelem uměleckých děl. Některé z obrazů, které vlastnil, dnes tvoří součást sbírek Galerie výtvarného umění v Ostravě. V roce 1939 uprchl s rodinou do Velké Británie, kde v době druhé světové války pracoval pro exilové ministerstvo hospodářské obnovy. Po návratu do ČSR se v rámci znárodněného chemického průmyslu stal zaměstnancem zahraničního obchodu. Byl postižen politickými procesy 50. let, v roce 1963 se mu dostalo rehabilitace. Zemřel v Praze 24. 3. 1979.

 14. ledna 1924

Dne 14. 1. 1924 se narodil v Karviné Bruno Bělčík, houslový virtuos. Jeho hudební vzdělání již od počátku ovlivnil ostravský houslový pedagog Julius Remeš.  Od roku 1940 hrál v Ostravě v operním i rozhlasovém orchestru. Roku 1942 odešel do Prahy a v letech 1942-1944 studoval na konzervatoři u Norberta Kubáta. V roce 1946 se stal koncertním mistrem Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK. Od roku 1961 působil v České filharmonii. Jako sólista absolvoval desítky zahraničních zájezdů (Německo, Polsko, USA, SSSR aj.), ve svém repertoáru měl na 40 velkých houslových koncertů. I přesto, že od svých 18 let působil v Praze, často a rád jezdil koncertovat do svého rodného kraje.  Zemřel dne 10. 3. 1990 v Praze. 

14. ledna 1963

Dne 14. 1. 1963 zemřel ve Welsu (Rakousko) Anton Aich, klavírista, sbormistr, hudební pedagog a skladatel. Narodil se dne 22. 2. 1878 v Měcholupech (o. Louny) a od roku 1922 působil v Moravské Ostravě. Přijal zde místo ředitele Městského hudebního ústavu a řídil i místní německý pěvecký sbor a židovský mužský pěvecký sbor. V roce 1945 přesídlil do Horního Rakouska, v letech 1950-1952 vyučoval v Linzi a později v Bad Hall. Většina jeho skladeb pochází z doby působení v Ostravě, jedná se zejména o skladby pro sólové nástroje (převážně klavír), díla orchestrální (Píseň lásky – 1917, Španělské dostaveníčko – 1935 aj.) a několik děl vokálních, příp. sborových s doprovodem orchestru (Lesní pohádka – 1915).

 17. ledna 1915

Dne 17. ledna 1915 zemřel v Těšíně Leonhard Demel, právník, starosta města Těšín a poslanec Říšské rady. Narodil se 6. dubna 1856.  Absolvoval právnická studia na univerzitách ve Vídni, Štýrském Hradci a Heidelbergu. Pracoval v otcově advokátní kanceláři v Těšíně. V letech 1982–1908 a 1913–1915 se stal voleným starostou Těšína. V roce 1895 byl zvolen do poslanecké sněmovny Říšské rady ve Vídni. Zasloužil se o všestranný rozvoj města (výstavba vodovodu, financování městské evangelické nemocnice, založení městské elektrárny aj.). Za své zásluhy byl vyznamenán Řádem železné koruny III. třídy.

17. ledna 1984

Dne 17. ledna 1984 zemřel v Karviné Rudolf Żebrok, malíř a grafik. Narodil se 18. října 1915 v Karviné do chudé hornické rodiny jako nejmladší desáté dítě. Byl polské národnosti, dostalo se mu základního vzdělání a poté se vyučil pekařem. Malování se věnoval jako samouk, řemeslné malířské dovednosti získal po roce 1945 od svého přítele a školeného umělce Franciszka Świdra. Do povědomí se Żebrok dostal v 50. letech 20. století svými realistickými obrazy provedenými technikou akvarelu a kvaše. Náměty pro svá díla čerpal z okolí Karviné a Pobeskydí. Byl rovněž kvalitním portrétistou. Svou tvorbu vystavoval pouze v regionu. 

 

R. Żebrok: Kostel sv. Marka ve Fryštátě

 19. ledna 1931 

Dne 19. ledna 1931 se narodil ve Slezské Ostravě (m. č. Ostravy) Jaromír Gelnar – historik, muzikolog, etnograf a redaktor. Od mládí se učil hrát na klavír a na varhany, v hudební teorii se vzdělával u J. Kvapila. Po absolvování reálného gymnázia ve Slezské Ostravě v letech 1942-1950 studoval národopis a hudební vědu na Filozofické fakultě univerzity v Brně (1950-1955).  V období 1955-1956 a později od roku 1975 pracoval jako hudební redaktor, dramaturg a hudební režisér Československého rozhlasu v Ostravě. Zde spolu s Janem Rokytou budoval rozsáhlý zvukový archiv snímků lidové hudby a písní. Shromáždil stovky hodin nahrávek autentického hudebního folkloru z Moravy, Slezska a moravsko-slovenského pomezí. Středem jeho zájmu se stala zvláště goralská kultura Těšínska, Oravy a přilehlé části Polska. Zasloužil se o vznik folklorního festivalu Slezské dny v Dolní Lomné. Je autorem mj. Národního zpěvníku (od 1965 deset vydání), v němž uveřejnil výběr českých, moravských, slezských a slovenských lidových písní. Zemřel dne 25. 10. 1990 v Havířově. 

 23. ledna 1919 

– vypukla sedmidenní československo-polská válka o Těšínsko.

Sedmidenní válka (polsky wojna polsko-czechosłowacka) bylo vojenské střetnutí Československa a Polska o Těšínsko v roce 1919, probíhající v rámci československo-polského sporu o Těšínsko. Na československé straně byl provedením operace pověřen podplukovník Josef Šnejdárek (snímek).

Československé jednotky zaútočily na Polskem obsazenou část Těšínska, aby ve sporném území zabránily konání voleb do polského Sejmu a odvodům místního obyvatelstva do polské armády. Postup československých jednotek byl zastaven až na nátlak Dohody. 

Výsledkem války bylo stanovení nové demarkační čáry, která rozšířila území kontrolované Československem. 

 29. ledna 1930 

Dne 29. 1. 1930 otiskly noviny Duch času článek, ve kterém čtenáře seznamují se záměrem žáků III. měšťanské chlapecké škole z Přívozu (m. č. Ostravy) odkoupit od majitele cirkusu Kludský nejmenšího slona z majetku cirkusu za 165 Kč. List dopisy otiskl a dal tak prostor oběma stranám k vyjádření. Cirkus Kludský byl v Ostravě a širokém okolí velmi oblíbený a známý, v době Rakouska-Uherska si Kludští dokonce vybrali Moravskou Ostravu jako místo k přezimování. Několik desetiletí lákala širokou veřejnost nejen vystoupení cirkusových zvířat a umělců, ale také řecko-římské zápasy, kterých se zúčastňoval také světoznámý zápasník Gustav Frištenský. Nejednou se tak stalo, že s tímto šampionem zápasili také „vyzývatelé“ z řad občanů, jako Vilém Stoklasa z Přívozu, zaměstnanec VHHT. Jehož výkon ocenil G. Frištenský uznalými slovy, fotografií s autogramem a pozvánkou k účasti „na další štaci“, kterou však s ohledem na rodinu přívozský občan nevyužil. 

28. ledna 1867 

Dne 28. 1. 1867 se narodil v Muglinově (m. č. Ostravy) Max Löwy, architekt a stavitel. Vyrůstal v židovské rodině podnikatele ve stavebním průmyslu Ignatze Löwyho. Po absolvování německé reálky v Moravské Ostravě studoval architekturu na technických školách ve Vídni a v Berlíně. Praxi získal u významných stavebních firem (např. H. Helmer & F. Fellner ve Vídni). M. Löwy byl ženatý s Margarethou, roz. Glesingerovou, měl čtyři děti. V roce 1903 postavil pro sebe a svého staršího bratra (Adolf L. rovněž podnikal ve stavebním průmyslu) dvě samostatné vily – č. p. 1235 na Havlíčkově nábřeží a č. p. 1243 na Matiční ulici v Moravské Ostravě. K jeho dalším stavbám patří činžovní domy v Moravské Ostravě, obytné domy a průmyslové objekty pro Vítkovické kamenouhelné doly, Severní dráhu Ferdinandovu aj. Na přelomu 19. a 20. století byla firma Maxe Löwyho nejvýznamnější stavební firmou na Ostravsku, její zakladatel zemřel v Moravské Ostravě dne 31. 12. 1922.

31. leden 1890

Dne 31. 1. 1890 se ve Staré Pace (okr. Jičín) narodil učitel, publicista, redaktor, národopisný a vlastivědný pracovník Jaroslav Zahradník. Od roku 1910 učil na školách v Karviné a Doubravě, kde se aktivně podílel na činnosti řady českých spolků, mj. byl v letech 1912–1938 jednatelem kuratoria Slezské muzejní společnosti v Orlové. Jako znalec politických a národnostních poměrů na Těšínsku se v rámci čs. plebiscitní komise podílel na řešení čs.-polského územního sporu v letech 1919–1920. Ve funkci jednatele Slezské matice osvěty lidové se zasazoval o zakládání českých škol na Jablunkovsku. Byl též redaktorem týdeníku Obrana Slezska a šéfredaktorem národně demokratického listu Moravskoslezský deník, který byl za jeho vedení nejčtenějším a nejatraktivnějším deníkem na Ostravsku. Po osvobození v roce 1945 se stal vedoucím tiskového a propagačního odboru Národního výboru statutárního města Ostravy a redaktorem Věstníku města Moravské Ostravy. Svou bohatou kariéru zakončil jako vedoucí ostravského městského archivu a muzea. Kresby zobrazující lidovou architekturu, které se dochovaly do dnešních dnů  jsou součástí sbírkových fondů národopisného a uměleckohistorického pracoviště Slezského zemského muzea.

 

31. ledna 1917

31. ledna 1917 byla dokončena v rámci zdvoukolejnění celé Košicko-bohumínské dráhy v úseku od stanice Mosty u Jablunkova až po zemskou hranici výstavba dvoukolejné trati a druhého jablunkovského tunelu. Realizace tohoto úseku probíhala od 23. května 1914 do 31. ledna 1917. Stavba jablunkovského tunelu se zdržovala vlivem nepříznivých geologických podmínek, po vypuknutí války ji ještě ztížilo zajištění pracovníků, materiálu a zásobování. Jablunkovské tunely byly strategicky důležité pro válečné účely. V roce 1915 se stavba tunelu dostala pod vojenské velení rakousko-uherské armády. Pracovali na ní i internovaní cizí státní příslušníci nepřátelských států, zejména Italové. Druhý jablunkovský tunel byl slavnostně otevřen 25. ledna 1917 za účastí čelných představitelů tehdejšího veřejného a politického života.

zdroj: www.ostrava.cz, www.muzeumct.cz, internet