Příběhy slavných značek: Sklárny Květná

 

Sklárny Květná: Říká se, že nejdéle fungující českou sklárnu nepoložil na kolena Napoleon, cholera ani závratné dluhy. Podívejte se:

 

Křehké výrobky ze sklárny Květná chovaly jako oko v hlavě už naše babičky a prababičky. Z vitríny je vytahovaly jen při těch nejslavnostnějších příležitostech. A není se čemu divit. Ruční výroba skla, zdobeného broušením, rytím a leptáním, tu má více jak dvousetletou tradici. Tak se ručně vyrábí skleněný koník:

Sklárna s nejdelší historií na našem území a zároveň jedna z nejstarších skláren v Evropě byla založena na samém konci 18. století. Uprostřed bukových lesů a na nalezišti kvalitního sklářského písku nedaleko Uherského Ostrohu na hranici se Slovenskem ji dal postavit kníže Alois z Lichtenštejna.

 

Lichtenštejnové byli v 17. a 18. století největšími pozemkovými vlastníky na Moravě. Kníže Alois byl muž vzdělaný a zcestovalý. Věnoval se přestavbám některých rodových panství, například toho lednického, a také podporoval šíření nových hospodářských metod. I výrobu skla na svých panstvích se snažil postavit na vědecký základ, a tak do služeb povolal lékaře a chemika Franze von Weissbacha, který měl v oboru bohaté zkušenosti.

Straňanské hutě

Weissbach nedlouho předtím spolupracoval na vybudování sklárny v Květné u Starého Města pod Sněžníkem a převzal i její vedení. Když byly u Chylic na panství Uherský Ostroh nalezeny sklářské písky, pustil se do zkoumání jejich kvality. Podle výsledků zkoušek shledal, že je písek stále lepší a bělejší, obsahuje takzvané kočičí stříbro a je vhodný pro tabulové a zelené sklo.

A tak správa panství povolala k poradám představitele lichtenštejnského inspektorátu v Břeclavi a 3. února 1792 hlásila ústřední knížecí kanceláři ve Vídni výsledek těchto porad – tedy úmysl zřídit poblíž vsi Strání sklárnu.

Dva roky nato se nedaleko vesnice Strání, v průsmyku asi půl kilometru od moravsko-slovenské hranice, začalo stavět. Podle této obce se později vžil název celé sklárny – dlouhá léta se jí říkalo Straňanské hutě.

Těžké časy

Na přelomu jara a léta 1795 byly postaveny dvě tavicí pece a začaly poslední přípravy na zahájení sklářské výroby.

Jenže po svižném a nadějném startu nastaly horší časy. Počátek 19. století poznamenaly napoleonské války. Sklárna v důsledku toho začala nejprve stagnovat a pak pomalu, ale jistě upadat do větších a větších dluhů.

Od 1. ledna 1808 se stal nájemcem sklárny valašskomeziříčský měšťan František Ležák. Se sklářským podnikáním měl značné zkušenosti, a tak se dalo očekávat, že zanedbanou straňanskou sklárnu postaví znova na nohy.

Ruční výroba skleněné rybičky:

 

 

Sklárna zachovala výrobu i v období první poloviny 20. století. Po zestátnění fungovala nadále a mezi lety 1961 až 1990 byla jedním ze závodů národního podniku Moravské sklárny ve Květné, kdy zde pracovali hlavně česko-slovenští skláři. Po roce 1989 došlo k několika majetkovým a vlastnickým změnám, mezi lety 2011 – 2018 patřila sklárna Květná do společnosti Crystalite Bohemia, kterou v roce 2009 založil podnikatel Lubor Cerva, aby koupil a znovu uvedl do provozu sklárnu s automatickou výrobou skla ve Světlé nad Sázavou. V roce 2011 koupil i sklárnu ve Květné, která po několik let synergicky doplňovala automatickou výrobu ve světelském závodě. Květná se nadále věnovala nejen vlastní ruční výrobě, ale i dekoracím produktů z automatických linek.

Po prodeji skláren ve Světlé nad Sázavou se Lubor Cerva rozhodl spojit síly s podnikateli Ondřejem Jelínkem a Janem Tesařem s vizí věnovat se ruční výrobě českého křišťálu v nejvyšší možné kvalitě. V roce 2020 tak vznikla nová společnost, Cerva Bohemia a následně KVĚTNÁ 1794, které jsou v současné době provozovatelem sklárny v Květné. Po více než roční spolupráci, díky které se do povědomí lidí u nás i v zahraničí dostala hodnota prémiového ručně vyráběného skla pod značkou KVETNA 1794, pokračuje majitel Lubor Cerva v plánu započatých aktivit na českém i zahraničním trhu se 100% podílem. Sklárna tedy působí jako samostatný subjekt na českém trhu i v zahraničí a vyrábí své výrobky pod značkou Cerva Bohemia a KVĚTNÁ 1794. 

PANTO

Tato technika využívá principu leptání skla, které není chráněno voskem. Výrobek se nejprve ponoří do vosku, nechá se vychladnout a poté se strojem zvaným guilloche do vosku vyryje požadovaný vzor. Následuje ponoření výrobku do kyseliny, která vyleptá předtím vyrytý vzor. Poté se vosk opět odstraní a na výrobku zůstane vyleptaný požadovaný dekor.

ZDOBENÍ DRAHÝMI KOVY

Zdobení drahými kovy provádíme 24karátovým zlatem a platinou. Nanášení zlata i platiny je vždy ruční.

ZDOBENÍ MALBOU

Využíváme tradiční malířské postupy i techniky, kdy malíři ručně zdobí výrobky různými druhy barev. Vznikají tak převážně květinové a ornamentální dekorace, často doplněné i zdobením drahými kovy.

zdroj: J. Škápíková, M. Šorelová, kvetna1794.cz