Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

úterý 25. ledna 2022

Příběhy slavných značek: Sklárny Květná

 
Sklárny Květná: Říká se, že nejdéle fungující českou sklárnu nepoložil na kolena Napoleon, cholera ani závratné dluhy. Podívejte se:
 

Křehké výrobky ze sklárny Květná chovaly jako oko v hlavě už naše babičky a prababičky. Z vitríny je vytahovaly jen při těch nejslavnostnějších příležitostech. A není se čemu divit. Ruční výroba skla, zdobeného broušením, rytím a leptáním, tu má více jak dvousetletou tradici. Tak se ručně vyrábí skleněný koník:

Sklárna s nejdelší historií na našem území a zároveň jedna z nejstarších skláren v Evropě byla založena na samém konci 18. století. Uprostřed bukových lesů a na nalezišti kvalitního sklářského písku nedaleko Uherského Ostrohu na hranici se Slovenskem ji dal postavit kníže Alois z Lichtenštejna.

 Prince Alois I von Liechtenstein, by Peter Eduard Ströhling.jpg

Lichtenštejnové byli v 17. a 18. století největšími pozemkovými vlastníky na Moravě. Kníže Alois byl muž vzdělaný a zcestovalý. Věnoval se přestavbám některých rodových panství, například toho lednického, a také podporoval šíření nových hospodářských metod. I výrobu skla na svých panstvích se snažil postavit na vědecký základ, a tak do služeb povolal lékaře a chemika Franze von Weissbacha, který měl v oboru bohaté zkušenosti.

Straňanské hutě

Weissbach nedlouho předtím spolupracoval na vybudování sklárny v Květné u Starého Města pod Sněžníkem a převzal i její vedení. Když byly u Chylic na panství Uherský Ostroh nalezeny sklářské písky, pustil se do zkoumání jejich kvality. Podle výsledků zkoušek shledal, že je písek stále lepší a bělejší, obsahuje takzvané kočičí stříbro a je vhodný pro tabulové a zelené sklo.

A tak správa panství povolala k poradám představitele lichtenštejnského inspektorátu v Břeclavi a 3. února 1792 hlásila ústřední knížecí kanceláři ve Vídni výsledek těchto porad – tedy úmysl zřídit poblíž vsi Strání sklárnu.

Dva roky nato se nedaleko vesnice Strání, v průsmyku asi půl kilometru od moravsko-slovenské hranice, začalo stavět. Podle této obce se později vžil název celé sklárny – dlouhá léta se jí říkalo Straňanské hutě.

Těžké časy

Na přelomu jara a léta 1795 byly postaveny dvě tavicí pece a začaly poslední přípravy na zahájení sklářské výroby.

Jenže po svižném a nadějném startu nastaly horší časy. Počátek 19. století poznamenaly napoleonské války. Sklárna v důsledku toho začala nejprve stagnovat a pak pomalu, ale jistě upadat do větších a větších dluhů.

Od 1. ledna 1808 se stal nájemcem sklárny valašskomeziříčský měšťan František Ležák. Se sklářským podnikáním měl značné zkušenosti, a tak se dalo očekávat, že zanedbanou straňanskou sklárnu postaví znova na nohy.

Ruční výroba skleněné rybičky:

 
KVĚTNÁ 1794

 

Sklárna zachovala výrobu i v období první poloviny 20. století. Po zestátnění fungovala nadále a mezi lety 1961 až 1990 byla jedním ze závodů národního podniku Moravské sklárny ve Květné, kdy zde pracovali hlavně česko-slovenští skláři. Po roce 1989 došlo k několika majetkovým a vlastnickým změnám, mezi lety 2011 – 2018 patřila sklárna Květná do společnosti Crystalite Bohemia, kterou v roce 2009 založil podnikatel Lubor Cerva, aby koupil a znovu uvedl do provozu sklárnu s automatickou výrobou skla ve Světlé nad Sázavou. V roce 2011 koupil i sklárnu ve Květné, která po několik let synergicky doplňovala automatickou výrobu ve světelském závodě. Květná se nadále věnovala nejen vlastní ruční výrobě, ale i dekoracím produktů z automatických linek.

Po prodeji skláren ve Světlé nad Sázavou se Lubor Cerva rozhodl spojit síly s podnikateli Ondřejem Jelínkem a Janem Tesařem s vizí věnovat se ruční výrobě českého křišťálu v nejvyšší možné kvalitě. V roce 2020 tak vznikla nová společnost, Cerva Bohemia a následně KVĚTNÁ 1794, které jsou v současné době provozovatelem sklárny v Květné. Po více než roční spolupráci, díky které se do povědomí lidí u nás i v zahraničí dostala hodnota prémiového ručně vyráběného skla pod značkou KVETNA 1794, pokračuje majitel Lubor Cerva v plánu započatých aktivit na českém i zahraničním trhu se 100% podílem. Sklárna tedy působí jako samostatný subjekt na českém trhu i v zahraničí a vyrábí své výrobky pod značkou Cerva Bohemia a KVĚTNÁ 1794. 

PANTO

Tato technika využívá principu leptání skla, které není chráněno voskem. Výrobek se nejprve ponoří do vosku, nechá se vychladnout a poté se strojem zvaným guilloche do vosku vyryje požadovaný vzor. Následuje ponoření výrobku do kyseliny, která vyleptá předtím vyrytý vzor. Poté se vosk opět odstraní a na výrobku zůstane vyleptaný požadovaný dekor.

ZDOBENÍ DRAHÝMI KOVY

Zdobení drahými kovy provádíme 24karátovým zlatem a platinou. Nanášení zlata i platiny je vždy ruční.

ZDOBENÍ MALBOU

Využíváme tradiční malířské postupy i techniky, kdy malíři ručně zdobí výrobky různými druhy barev. Vznikají tak převážně květinové a ornamentální dekorace, často doplněné i zdobením drahými kovy.

zdroj: J. Škápíková, M. Šorelová, kvetna1794.cz

6 komentářů:

  1. Hani,moc zajímavé téma. Pozorovat skláře při práci jsem měla možnost ve Vrbně. Byli jsme tam s DD ve škole v přírodě a kolegyně domluvila exkurzi ve sklárně,ale to jsem odbočila.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, Marti, do Vrbna se jezdilo, ale já jsem tam byla na lyžáku. Byli jsme pro změnu na exkurzi ve výrobně tkaniček, už nevím, jak se jmenoval ten podnik. Kdo chtěl, mohl si do sáčku nabrat tkaničky z odpadu, donesla jsem jich půl igelitové tašky a hodně posloužily. Zrovna nedávno přítel potřeboval nové tkaničky do tenisek a včera jsem něco hledala a zbytek v té tašce jsem objevila.
      Je fajn, že jste i dětem připravily exkurzi, děti by měly výrobní postupy vidět.
      Děkuji a přeji příjemný den. ☺

      Vymazat
  2. Krásné čtení o křehké kráse, za kterou se skrývá neskutečný um a dřina.
    Ráda jsem si početla, mám sklo hodně ráda.
    Hani, přeji příjemný den. Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc hezky jsi tu práci sklářů charakterizovala, Helenko. Také mám sklo ráda, ale ne tolik jako moje maminka. Ta toho nakoupila dost, ale zdědila jsem i hodně staré "kousky" po pratetách a kam to v bytě dávat? Rozhodnutí nabídnout to muzeu bylo dobrým nápadem, ať se potěší i jiní.
      Děkuji, Helenko, přeji úspěšný den. ☺

      Vymazat
  3. Hani, moc ráda jsem si přečetla. Mám velký respekt k práci sklářů. Byla jsem na exkurzi jen ve sklárně v Harrachově při naší dovolené tam. Zdraví Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Leni, také obdivuji práci sklářů a byla jsem ve dvou sklárnách na exkurzi, už jako školačka ještě tehdy v osvětlovacím skle ve Val. Meziříčí, byli jsme nedaleko ve škole v přírodě. Sklárnu Harrachov neznám, ale hrabě Harrach asi podnikal podobně jako u nás hrabě Larisch, brzy o tom budu mít článek. Krkonoše vůbec neznám, to máme z ruky, ale třeba Orlické hory - to je už jiné kafe.
      Tipuji, že nějaké staré kousky po babičce apod. pořád máš. ☺

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Pozoruhodné ženy: Helena Voldanová a Zelený čtvrtek

Dnešní článek je ke Dni učitelů, který se připomíná v den narození Jana Ámose Komenského. Všem, kteří tomuto nelehkému povolání zasvětili sv...