Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

úterý 25. ledna 2022

Felix Háj - Školák Kája Mařík - všechny díly, 1. díl poslech

 

  

Školák Kája Mařík je dílo spisovatelky Marie Černé, provdané Wagnerové, která ho vydala pod svým uměleckým pseudonymem Felix Háj. Popisuje školní dny malého chlapce, který se jmenuje Kája Mařík.

Dílo, které vyšlo po roce 1926 v celkem 7 číslovaných dílech a dalších asi 8 pokračováních, popisuje dětství, mládí a dospívání chlapce, žijícího na samotách v brdských  lesích. Brdy jsou vrchovina, protože jsou nízké, ve středočeském kraji, poblíž Příbrami. Jeho příhody, často proložené pozorováním a příběhy z přírody (Kája Mařík vyrůstal v hájovně), byly laděny pozitivním přístupem ke katolické víře, což vedlo k faktickému zákazu knih během minulého režimu. Má se za prokázané, že předlohou prostředí, v němž se příběh odehrává, byly brdské lesy a Mníšek pod Brdy.

Hlavními hrdiny jsou smyšlené postavy dvou dětí, Káji Maříka a Zdenky Rédlové. Sedmidílný cyklus je provází od narození až k dospělosti a svatbě, další připsané knihy se pak buď vracejí k jejich dětství, nebo pojednávají o jejich potomcích. Cyklus je určen především mládeži, čtou ho však i dospělí.

Kája Mařík má v Mníšku pod Brdy svou sochu:

 Čtěte: 

1. díl 

2. díl  

3. díl

4. díl  

5. díl  

6. díl 

7. díl 

Kájovy děti

Pumeranče Káji Maříka  

 

Poslech 1. dílu

Z oblíbené knížky našich prababiček a pradědečků, kterou napsal(a) Felix Háj ( Marie Wagnerová *1887), s úryvky z klavírní tvorby B. Smetany, ve spolupraci s p. Jaroslavem Somešem, který pomohl s výběrem kapitol a občasnou mírnou textovou úpravou, čte děda Emil.  

První díl úspěšného sedmidílného cyklu, který poprvé vyšel za první republiky a od té doby opakovaně, sklízí nebývalý čtenářský zájem.
Kája Mařík vyrůstá v hájovně u vesnice Lážov. Rodiče jsou chudí a snaží se jej vychovávat, jak nejlépe mohou. S Kájou to ale není úplně jednoduché! Všude kolem se toho děje tolik - a Ká
ja by chtěl u všeho být. Proč by měl sedět několik hodin denně ve školní lavici, když venku všechno roste a kvete... Ještě že Káju tak baví zpívat a zpívá krásně, i pan farář si toho všiml - a ještě k tomu Kája tak rád ministruje.
Kája má hodně kamarádů - ale nejradši má přece jen "panskejch" Zdeničku, i když je ještě malá, a ještě k tomu. .. holka! A spolu zažívají odmalička spoustu dobrodružství.


Po stopách legendárního K. Maříka ZDE. 

Cestami Káji Maříka (Brdy) ZDE.  

Video  CHKO Brdy     
Zdroj: skolakkajamarik.cz, YouTube, internet

8 komentářů:

  1. Hani, to je hezký článek. Do Mníšku pod Brdy jsme jezdívali s dětmi každé prázdniny. Většinou jsme spali ve stanu na zahradě u manželovy tety ve Stříbrné Lhotě. Nahoru na Skalku jsme chodili, znám i tu Křížovou cestu, ale nebyla ještě opravená a kaple šla svázaná ocelovými obručemi. Zajímavá je umělá krápníková výzdoba kapličky. V Mníšku na náměstí byla samoobsluha, kam jsme chodili nakupovat a točil se tam film Ať žijí duchové. Děkuji ti za článek a připomínku pro mě známých míst. Teď už tam nejezdíme. Teta zemřela, manželův otec také a dům o který se jezdil starat, je už dávno zbouraný. Dědictví připadlo z větší části pražské větvi rodiny a ti to nechali zchátrat. Je to velká škoda, ale co naděláme. Měj se hezky a děkuji za připomínku Káji Maříka i Mníšku pod Brdy.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mám radost, Jaruško, že jsem Ti oživila vzpomínky a určitě to bylo krásné období, kdy jste tam jezdili. Máš tedy Mníšek prochozený jistě více než já. My s přítelem jsme v rámci dovolené strávili jeden den v Mníšku p. Brdy a co hlavně, navštívili jsme zámek. Byli jste tam? Je moc pěkný, i to okolí, samozřejmě my jdeme vždy na prohlídku. Prošli jsme blízkou zahradu a na náměstí jsme také byli, ale poblíž toho kostela, který jsme také viděli, jsme zašli do restaurace na oběd. Číšník byl vstřícný, tak jsem ho požádala o naši společnou fotku u oběda - přítel měl zrovna toho dne narozeniny. Ráda bych se do Mníšku ještě někdy podívala - do kraje Káji Maříka. ☺

      Vymazat
  2. Hani, Kája Mařík, to byla kniha mého táty. Často z ní citoval... Ráda si kousek poslechnu a zavzpomínám...
    Děkuji a přeji příjemný den. Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je hezké, Helenko... Já nevím, jestli můj tatínek Káju Maříka znal, myslím, že on měl zájmy jiného druhu, ale já to znám od své maminky. Oni tu knihu měli i doma, jenže jak se půjčovala, někdo ji nevrátil a tak o ni přišli. Pak ale kniha začala vycházet v Naší rodině, kterou si babička kupovala a to jsme pak vystřihávali, schovali a četli. To bylo moje seznámení s Kájou Maříkem ☺.
      Já také děkuji a přeji hlavně bezpečný a zdravý den. ☺

      Vymazat
  3. Hani, Káju Maříka měla ráda moje mamka. Jezdila pravidelně do lázní do Karlových Varů a jeden rok tam měla hodně špatné počasí, zimu a pořád pršelo. Tak si koupila v knihkupectví všechny díly Káji Maříka a četla si na pokoji... Knížky pak dala mě, znám to dobře, protože jsem je četla opakovaně všem mým třem synům. Měli to moc rádi. Dodnes používáme hlášky Káji M. - např. To jde rovnou do ledvin... Když snědl nějakou dobrotu. Teď musím odjet, ale ráda si večer poslechnu. Zdraví Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To měla maminka příjemné lázně, s Kájou Maříkem a ještě ve Varech ☺. Možná proto byla v lázních možnost všechny díly koupit, u nás jsem se s tím nesetkala. Byl to dobrý nápad, protože jsi to mohla u synů využít. Tu hlášku o těch ledvinách také znám, jiné si nevybavuji.
      Přeji bezpečnou jízdu a šťastný návrat. ☺

      Vymazat
  4. Kaju Marika si ráda poslechnu. Knížky jsem četla,ráda si vše připomenu,určitě odvedou myšlenky do klidu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Fajn, Marti, zkoušela jsem to a funguje to. Načtený je první díl a snad se Ti to bude líbit. Ten pán se dal do výborného projektu, namluvil více dalších příběhů a určitě mu to dalo strašnou práci. Další díly je možné si přečíst z pdf vlevo od fotky knihovničky. ☺

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Příběhy slavných značek: Canon

  Tento týden se budeme trochu věnovat fotoaparátům a focení. Dnes totiž fotí "každý" a na blozích je to vidět. Jistě, je fotograf...