Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

neděle 14. srpna 2022

Kdo se skrývá za monogramem C A na balkoně zámku v Bruntále?

 

Už na začátku své série jsem představila tuto fotografii. Je pořízena na zámku v Bruntále. Všimněte si toho balkonu, na kterém je zlatými písmeny monogram: CA

Pod monogramem se "skrývá" Karel Alexandr Lotrinský ( 1712, Lunéville –  1780, Tervuren).  Byl to lotrinský princ, mladší bratr císaře Svaté říše římské Františka I. Štěpána.  Byl tedy švagrem královny Marie Terezie, která je v našich zemích dostatečně známá i díky televiznímu seriálu.

CA od mládí sloužil v rakouské armádě a již v roce 1740 dosáhl hodnosti polního maršála. Za války o rakouské dědictví a sedmileté války, která poznamenala vládu už zmíněné Marie Terezie, která tehdy ztratila Slezsko, byl vrchním velitelem rakouské armády, kvůli neúspěchům byl v roce 1758 odvolán

Od roku 1761 byl zároveň velmistrem Řádu německých rytířů. Proslul mimo jiné jako mecenáš umění a vědy, zemřel v Bruselu jako poslední mužský potomek lotrinské dynastie

CA pocházel ze starého lotrinského rodu, narodil se z manželství lotrinského vévody Leopolda Josefa s francouzskou princeznou  Alžbětou Orleánskou jako pátý syn, dva starší bratři už zemřeli před jeho narozením.  Dalšími sourozenci byli Leopold (1707–1723) a František Štěpán (1708–1765), který se po otcově smrti v roce 1729 stal jako František III. lotrinským vévodou. 

Spolu se sourozenci vyrůstal u vévodského dvora v Lunéville, jako desetiletý se v roce 1722 zúčastnil v Remeši korunovace Ludvíka XV. Francie v té době zvažovala možnost sňatku Ludvíka XV. s některou z lotrinských princezen, které byly ale nakonec kvůli příliš nízkému věku odmítnuty. 

Rodina lotrinského vévody se následně upnula k ambicióznímu plánu příbuzenského spojení s Habsburky, díky tomu se také lotrinští princové v roce 1723 zúčastnili v Praze korunovace Karla VI. (otec Marie Terezie) českým králem. 

Karel Alexandr mezitím absolvoval vzdělání v různých oborech a byl připravován na vojenskou dráhu. V sedmnácti letech se stal rytířem Řádu zlatého rouna. Po sňatku svého staršího bratra Františka Štěpána s Marií Terezií (1736) přesídlil do Vídně a vstoupil do rakouské armády.

Jako voják se zúčastnil tažení proti Turkům a již v roce 1737 byl povýšen do hodnosti generálmajora. Na počátku vlády Marie Terezie byl jmenován polním maršálem (1740) a zúčastnil se války o rakouské dědictví. V roce 1742 převzal vrchní velení v Čechách, ale téhož roku byl poražen Fridrichem II. v bitvě u Chotusic. Takže nic moc. 

Úspěšnější byl v letech 1742–1743 proti bavorské a francouzské armádě, pronikl do Bavorska a v roce 1744 obsadil Alsasko. Chtěl to nějak odčinit. K plánované velké bitvě s Francouzi nedošlo, protože byl povolán zpět do Čech, znovu ohrožovaných pruskou armádou. Ti Prusové pořád otravovali. 

V roce 1745 byl dvakrát poražen Fridrichem II. v bitvách u Hohenfriedbergu a Žďáru, téhož roku kvůli pozdnímu příchodu nemohl zasáhnout do další prohrané bitvy u Kesselsdorfu. Mezitím byl v roce 1744 jmenován místodržitelem v Rakouském Nizozemí a přestěhoval se do Bruselu. Rakouské Nizozemí však během roku 1745 obsadil Mořic Saský, který Karla Alexandra v roce 1746 porazil v bitvě u Rocoux. Karel Alexandr poté pobýval ve Vídni a podílel se na reformách rakouské armády, do Bruselu se vrátil až v roce 1749. Od roku 1746 byl generálem-polním maršálem (General-Feldmarschall) Svaté říše římské.

Za sedmileté války byl znovu jmenován vrchním velitelem rakouské armády. Tehdy se to mlelo. Na jaře 1757 byl poražen Fridrichem II. v bitvě u Štěrbohol, reputaci rakouské armády o měsíc později napravilo Daunovo vítězství u Kolína. Spolu s Daunem se Karel Alexandr stal jedním z prvních nositelů velkokříže nově založeného Řádu Marie Terezie (1758). V závěru roku 1757 pronásledoval pruskou armádu do Lužice a Slezska, zvítězil u Vratislavi, ale 5. prosince 1757 byl znovu poražen ve velké bitvě u Leuthenu. Se značnými ztrátami se stáhl do Čech a krátce nato padla do zajetí i celá posádka ve Vratislavi. V podstatě od počátku války poukazovali generálové, ministři i zahraniční diplomaté na nepříliš vysoké kvality Karla Alexandra jako vojevůdce. Dlouhou dobu měl však důvěru své švagrové Marie Terezie a o jeho odvolání bylo rozhodnuto po bitvě u Leuthenu.

Po rezignaci na post vrchního velitele rakouské armády odešel znovu do Bruselu, kde se až do smrti věnoval správě Rakouského Nizozemí.

  

Od roku 1761 byl též velmistrem Řádu německých rytířů a také řádovým záležitostem věnoval značnou pozornost, řídil je ale převážně z Bruselu. Tak vidíte, dneska se kolikrát divíme, v čem nás "kontroluje" úředník v Bruselu 😉.

Jako místodržitel v Belgii byl ve své samostatnosti limitován požadavky vídeňského dvora, proslul ale jako mecenáš umění a inicioval stavební rozmach v Bruselu

Na postu velmistra Německého řádu nechal přestavět zámek Heuchlingen v Bádensku-Württembersku. Řád německých rytířů vlastnil mimo jiné rozsáhlý majetek na severní Moravě, kde Karel Alexandr nechal po sedmileté válce přestavět zámek v Bruntálu. Přestavbu z let 1766–1769 připomíná jeho erb nad hlavním vchodem do zámku. Jako nástupce v hodnosti velmistra byl předurčen jeho synovec arcivévoda Maxmilián, který byl již v roce 1769 zvolen koadjutorem. Maxmilián byl také univerzálním dědicem strýcova majetku, který mu odkázal 580 000 zlatých. 

Princ Karel Alexandr Lotrinský zemřel na zámku Tervuren a pohřben je v Bruselu. Belgické hlavní město zdobí na památku jeho dlouholetého působení v úřadu místodržítele dvě sochy.

  

Socha Karla Alexandra Lotrinského v Bruselu, tam za ním nepojedeme, ale vidíte, stačí zámek Bruntál.

Zdroj: Wikipedie

2 komentáře:

  1. To jsou mi věci! Hani, je hezké, jak každé místo prozkoumáš skutečně do detailu! To mám ráda.
    Měj pohodový den. Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Teď se směju, ale taková jsem. Zaujala mě ta písmena na balkoně, tak jsem zapátrala 😉. Ono se řekne "Bruntál", ale kolik zajímavých věcí tam člověk objeví!
      Moc děkuji, Helenko, a přeji úspěšný začátek nového pracovního týdne. ☺

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Dovolená v Jeseníkách: Vzhůru na hrad Edelštejn!

  Dnes je státní svátek, 28. září, tak si uděláme menší výlet a pobudeme v přírodě. Alespoň virtuálně. 👍 Budova městského muzea ve Zlatých ...