Z dovolené: Ta kněždubská věž, ta je vysoká...

Dnes to bude o Kněždubě. Kdybych se na Moravském Slovácku zeptala, co je správně - o Kněždubu nebo Kněždubě, nejspíš bych dostala odpověď: "Šak ba že, děvčico, o Kněždubě". S patřičnou intonací. 👍 

Je to oblast národopisná, kroje, bohaté hodové tradice, i písně tu mají své místo.

 

Vesnici proslavila píseň o kostelní věži: "Ta kněždubská věž, ta je vysoká..."

   

A když si pak poslechnu V Kněždubě na rohu, tak mám chuť na trochu červeného ze džbánečka. Ejjj... 🍷

 

Pohled na Kněždub: 

 

Vesnice v okr. Hodonín s 1100 obyvateli patří do mikroregionu Strážnicko. Znak obce na budově obecního úřadu:

 

 

Dubová ratolest je hlavním symbolem, představuje druhou část názvu obce. Dubový les tu byl dávno před vznikem obce. 

Knížecí koruna vysvětluje první část názvu obce. Ve slovanských jazycích kněz doslova znamená pán, popř. kníže, protože stojí v čele křesťanské obce. Tedy vlastně "knížecí dub".

Liliový kříž vpravo je druhým doplňujícím symbolem znaku. Zdejší území patřilo mnichům cisterciáckého řádu, jeho hlavním atributem je lilie. Kostel v obci je zasvěcen sv. Janu Křtiteli a protože jeho atributy jsou beránek, kříž = hůl ukončená křížem atd., za atribut patrona obce byl vybrán Kříž.

Dnes vás zavedu do kněždubského kostela sv. Jana Křtitele.

Dominanta obce byla postavena r. 1898 v historizujícím pseudorománském slohu. Interiér svými malbami vyzdobil ak. malíř Vojmír Vokolek (+ 2001). Nositel zvláštního jména Vojmír byl český malíř, grafik, sochař a básník z pardubického uměleckého rodu Vokolkových.

 

Tak co říkáte takové výmalbě kostela? Jsem ráda, že kostel byl přístupný mimo bohoslužbu.