Čtvrtý díl našeho seriálu ke 100 letům Baníku Ostrava dnes věnujeme prvnímu stadionu SK Slezská – slavné Staré střelnici. Škvárové hřiště sloužilo klubu 25 let od roku 1934 do roku 1959, kdy byly dokončeny Bazaly.
Vždycky to v poločase pokropili a jelo se zase. Sem tam něco ‚gichlo‘ na hlavu z toho ‚dratbahnu‘, co jezdily ty vozy se šlámem, ale bylo to parádní. Zdeněk Kosňovský, útočník SK Slezská Ostrava
4. díl: Stará střelnice. První opravdový stadion fotbalistů SK Slezská Ostrava
V prvních letech existence SK Slezská si fotbalový klub půjčoval hřiště na zápasy od městských rivalů za stokorunu. V roce 1925 začal hrát na svém plácku Na Kamenci. Ale hřiště bylo kamenité a neregulérní. V roce 1934 koupil klub od šlechtického rodu Wilczků pozemek u Staré střelnice. Horníci tehdy po směně sami vybudovali škvárové hřiště a mohlo se začít hrát.
„Na Starou střelnici jsem přišel, když mi bylo sedmnáct roků,“ vzpomíná dnes pětaosmdesátiletý bývalý útočník Miroslav Mikeska. A po osmnáctých narozeninách už hrál za první tým. „Za áčko, čtyři roky na Střelnici,“ říká rozhodně.
První zápas odehrál na škváře Staré střelnice v říjnu 1954. Celkem během necelých čtyř sezon stihl v dresu Baníku odehrát na původním dřevěném stadionu 49 zápasů a dát v nich 18 branek.
Hřiště Stará střelnice leželo na pravém břehu řeky Ostravice, tedy v polské neboli slezské části Ostravy. Poblíž šachty Trojice v padesátých letech už chyběl legendární Hostinec U Dubu, kde byl Baník v roce 1922 založen.
Ještě o čtyři roky starší než Mikeska je další útočník Zdeněk Kosňovský. Ten chodil na Starou střelnici původně jako divák. „Střelnici pamatuji prakticky jako děcko a to bylo opravdu SK Slezská Ostrava. Tam jsem strašně rád chodil, to byli moji miláčci, to byli hráči, to bylo něco krásného na té škváře,“ rozplývá se Kosňovský nad slavnými jmény ze 40. a 50. let minulého století.
Poblíž Staré střelnice – jak už bylo řečeno – založil hrabě Stanislav Wilczek v roce 1844 Důl Trojice. A nad hřištěm během zápasů Baníku jezdily vozíky s nákladem uhelných kalů. „Vždycky to v poločase pokropili a jelo se zase. Sem tam něco ‚gichlo‘ na hlavu z toho ‚dratbahnu‘, co jezdily ty vozy se šlámem, ale bylo to parádní,“ vzpomíná Zdeněk Kosňovský dlouholetý trenér baníkovské mládeže, který vychoval řadu šampionů. V srpnu oslaví 90. narozeniny.
První domácí ligový zápas odehrál v březnu roku 1959 na Stadionu odborářů a dal tam také první ligový gól. Bazaly ještě nebyly hotové a na Staré střelnici už se nehrálo. Stadion odborářů byl původně považován za nástupce Staré střelnice. Místo v Moravské Ostravě, konkrétně Mariánských Horách, kde dnes stojí obchodní centrum, ale nebylo slezské.
„Když končila Stará střelnice, tak to mělo být na Stadionu odborářů. A jelikož staří pardálové říkali – my jsme Slezská, tak to musí být za Ostravicí. Prakticky odhlasovali, že to hřiště bude na Bazalech,“ přidává Miroslav Mikeska.
Stěhování ze Staré střelnice na Bazaly Miroslava Mikesku tak trochu minulo. V listopadu 1957 odešel na dva roky na vojnu, a když se po dvou letech vrátil domů, Baník už hrál půl roku na novém stadionu.
A změna to byla pro fotbalisty pořádná. „Byla tam tráva. Na Střelnici byla škvára vynikající, člověk se tam nepodřel jak normálně. Ale tráva je tráva a na ní se úplně jinak hraje. Pamatuji si, jak Šimonek skončil a trénoval Kladno. A my jsme přijeli ze Střelnice tam a on schválně nechal postříkat tu trávu a my jsme klouzali. Dostali jsme čtyři nula a šli jsme pryč. Byl to veliký rozdíl Bazaly a Stará střelnice,“ směje se Miroslav Mikeska při vzpomínce na přechod ze škváry na trávu v roce 1959.
Ale i Bazaly jsou pro ligový tým Baníku už sedm let historií. Po sezoně 2014/2015 se klub přestěhoval do Vítkovic. Dnes je na Bazalech mládežnická akademie fotbalového svazu.
