Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

středa 28. ledna 2026

Štěstí

Štěstí se nedá koupit ani prodat a je velmi těžké štěstí definovat. Každý člověk si štěstí představuje jinak. Ve filmu "Škola základ života" (1938) herec p. Ladislav Pešek v roli septimána Ády Čuřila recituje báseň a prof. Kolísko mu předvádí správnou recitaci. Báseň se stala známou filmovou hláškou: "Štěstí, co je štěstí? Muška jenom zlatá..." 
 
Báseň vyšla v novinách Hlas (15. 02. 1910), které vycházely pro české krajany v St. Louis v USA. Pro možnost překladu do jiných jazyků jsem báseň přepsala.

Štěstí
Bezesporu je nejžádoucnější věcí na celém široširém světě: štěstí. Celý život lidský je možné směle nazvat jedinou a neúnavnou poutí za štěstím. A výsledek tohoto hledání usilovného, ustavičného? Trpký stesk, že se člověk honí za přeludem, marným, štěstí že na této hroudě zemské nelze dosáhnout ani najít. 
Stojí věru za to, poohlédnout se několika myšlenkami po těch oblastech, odkud se štěstí očekává, pohlédnout hlouběji a důrazněji, co to je, v čem spočívá štěstí člověka.
 
"Štěstí! co jest štěstí?
muška jenom zlatá, 
která za večera
kol tvé hlavy chvátá.
Oblétá ti skráně, 
v kadeři se kryje, 
v dlaně hlavu skládáš, 
ruka utlačí je. 

Štěstí jako rosa
na květech se skvěje, 
ale bludná noha
náhle zašlápne je.
Zašlápnuto vzdechne
v oblacích se tratí,
snad se jinovatkou
na tvou kadeř vrátí. 

Štěstí jako pršek
slunéčka se nítí,
chytej, můžeš-li jej
v letu uchopiti. 
Dřív, než ruku vztáhneš,
tma ti z ruky zeje,
prchlo, Bůh ví, kde se 
v jiné líce směje. 

Štěstí jako vážka
síťky v proudu stápí, 
dřív, než se jí dotkneš, 
v jinou stranu kvapí. 
Šťasten jsi, když chvatný
pokraj prstu tvého
skrovný odlesk zlatí
pelu kovového.

Štěstí vlašťovice
družně švitořivá,
z římsy okénečkem
v síňku se ti dívá.
 Dřív než na hnízdečko
stéblo jí chceš dáti, 
již ti u souseda
počne štěbetati.
 
Štěstí jako pěna
v barvách duhy hraje, 
chytáš je, leč v dlani
v kalnou krůpěj taje.
Sever na ni dechne
a k plnému smutku
změní lehkou krůpěj
rázem v tvrdou sutku. 

Štěstí růže v sadě, 
jež se v listech skrývá,
z okna se tvé oko
ještě na ni dívá. 
Běžíš do zahrádky,
však té samé doby
usmívavě jiný
klobouček juž zdobí. 

Světélkem jest štěstí,
vzejde v pěkném znětě, 
honíš-li se za ním, 
lestně zavede tě.
Vprostřed třasaviska 
srdéčko ti zdusá, 
zešediví přes noc
 hlavička dřív rusá!"

Adolf Heyduk (6. června 1835 Rychmburk – 6. února 1923 Písek) byl český básník, představitel májovců. Psal převážně lyrické básně a stal se autorem více než šedesáti básnických sbírek převážně s přírodní, vlasteneckou či rodinnou lyrikou. Mnoho jeho děl bylo zhudebněno, proto byl zván Pootavským slavíkem.

 Všem, kteří došli až sem, přeji hodně štěstí! 🍀

Žádné komentáře:

Okomentovat

Toulky českou minulostí

Štěstí

Štěstí se nedá koupit ani prodat a je velmi těžké štěstí definovat. Každý člověk si štěstí představuje jinak. Ve filmu "Škola základ...