Dnes začíná nový školní rok, vždyť je 1. září a tak přeji všem, kterých se to týká - dobrý start, aby do školy šli s chutí - mnoho úspěchů a také sil na překonání případných překážek. 🎈🌞 Vždyť škola je základ života, jak se říká.
Nedávno jsem představila Jeskyně Na Pomezí a protože brzy budou následovat Jeskyně Na Špičáku, připomeneme si, jak vlastně jeskyně vznikají a jaké útvary můžeme nejčastěji vidět při jejich návštěvě. Na mapě jsou hlavní jeskynní systémy u nás:
Může to být i tip pro vás, kam se ještě letos můžete vydat.
Které jeskyně jste navštívili vy?
Jeskyně jsou podzemní dutiny převážně protáhlého tvaru
a mohou tvořit jak velmi krátké jeskyně, tak velké členité
často několikapatrové jeskynní systémy. Vznikají převážně v
krasových oblastech, tedy v oblastech, které jsou tvořeny
propustnými horninami např. vápenci nebo dolomity. Tato území mají
specifický typ reliéfu, hydrogeologické poměry pro tvorbu podzemních
prostor. Hlavní je tam voda.
Jakmile se voda s chemicky rozpuštěnou horninou dostane do již volných prostor, začínají minerální látky z vody krystalovat v podobě sintrů a tvoří se tak jeskynní výzdoba např. krápníky. Během vývoje krasové oblasti také může dojít i k několikanásobnému přemodelování prostor, což ztěžuje stanovení doby vzniku částí nebo celých jeskyní.
Při vzniku jeskyní v krasových oblastech hraje dominantní roli voda, která v sobě rozpouští oxid uhličitý z atmosféry a popř. z půdního vzduchu. Tím se z vody stává slabá kyselina uhličitá, která vniká do krasových komplexů, nejčastěji po systému puklin, a má schopnost tyto horniny rozpouštět - korodovat. Takto se prostory postupně zvětšují.
Vody vnikající do podzemních prostor také mohou unášet jílovité částice a pokud jejich unášecí schopnost klesne, mohou se z nich částice usazovat a vytvořit jílovité sedimenty.
Teď trochu chemie, ale není to tak těžké a pro vysvětlení je to nutné.
Stalaktity visí ze stropu jeskyně
Krápník roste velmi pomalu, obecně pro představu cca 1 mm3 krápníku roste asi 15 roků.
Velkým nebezpečím pro krápníkovou výzdobu jeskyň se stala rozmáhající se turistika.
Davy návštěvníků, kteří chtějí navštívit podzemní prostory, mají na
svědomí jejich poškozování. Zpřístupnění jeskynních komplexů má za
následek změny teplotně-tlakových podmínek, změnu vlhkosti a tím pádem
narušení srážení, respektive růstu krápníků. Druhým nebezpečím jsou ruce
návštěvníků, kteří krápníky osahávají či části ulamují. Krápník pak už neroste, protože uvnitř je kanálek, kterým odkapává voda a ten se lidským zásahem zničí.
Na závěr si zkusme pamatovat to základní:
Zajímavé čtení i když jeskyně i přes svou krásu nepatří k mým oblíbeným.Ale v Bozkovských jeskyních u nás jsem byla několikrát.Ale nejvíc se mi líbila ve Slovinsku jeskyně Postojnská.Máme ji dokonce natočenou na kameře.
OdpovědětVymazatHani,hezký večer
Jituš, každý má něco, co mu dělá problémy, ale vidíš, i přes to jsi v Bozkovských j. byla a dokonce i ve Slovinsku. Překonala jsi sama sebe a to je bezva. Brzy se tu jeskyně ještě objeví a pak dlouho ne.
VymazatDěkuji a přeji příjemný páteční večer. ☺
Tak jak se který krápník jmenuje se mi stále plete...
OdpovědětVymazatUž jsem dlouho v žádné nebyla, necítím se pod zemí úplně dobře, ale přemohla jsem se a viděla jich dost u nás i na Slovensku.
Hani, měj příjemný den. Helena
Helenko, já bych si tipla, že lidí, kteří si nejsou jisti, je celá řada, proto jsem to sem několikrát zařadila, ale sama mám takovou "pomůcku". Pamatuji si, že ze stropu visí stalaktit, jako závaží v pendlovkách. Pak to další už snadno doplníš. ☺ ☺
VymazatMně naštěstí pobyt v jeskyních nevadí, prošla jsem jich u nás hodně a opakovaně, asi nejčastěji jsem byla v Moravském krasu, Macocha a pak plavba v lodičce mě hrozně bavila a slyšet ty vtipné řeči při tom, tam jsem fakt byla xkrát. Samozřejmě vždy k tomu Balcarka nebo Kateřinská jeskyně s tou pověstí. Připomněla jsi mi, že jsem byla na Slovensku v Demanovskej jaskyni, ale to je dost dávno.
Děkuji a přeji pohodový začátek víkendu. ☺