Poslední rozhovor Hany Zagorové na Dvojce + báseň 11leté Hanky

 

„Moc děkuju všem fanouškům.“

Ve věku 75 let odešla zpěvačka Hana Zagorová. Před rokem jsem na blogu měla článek k jejím půlkulatinám, nahlédněte. Uběhl rok a životní etapa této naší oblíbené zpěvačky se ukončila. Téměř přesně po roce. Tak jde život. Dnes, v den posledního rozloučení s paní Hankou Zagorovou, dávám jako své poděkování a jako vzpomínku na spolurodačku z Ostravy rozhovor. Abychom nevzpomínali se smutkem, to by asi Hanka nechtěla. A také, aby tu nebyla jen spousta písniček, ty můžeme poslouchat jinde.

Početné nekrology uvádějí, že Hana Zagorová se narodila v ostravské čtvrti Petřkovice. Je to ale tak, že Ostrava připojila Petřkovice na Hlučínsku ke katastru města v roce 1976. Tak jako byly připojeny i mnohé obce k větším městům. Historicky však Petřkovice nemají s Ostravou mnoho společného, protože Hlučínsko již od 18. století patřilo k Pruskému království a později k Německému císařství. Proto také region získal specifické přízvisko Prajzská a jeho obyvatelům se dodnes říká Prajzáci. 

V kronice Petřkovic je Hana Zagorová citována několikrát. Asi nejzajímavější je zápis z 1. února 1958, to bylo budoucí pěvecké hvězdě 11 a půl roku. „Ten den se v Petřkovicích otvíral poštovní úřad, o který jsme v obci usilovali už od roku 1925, ale podařilo se to až o 33 let později. A jak můžu citovat ze zápisu, při slavnostním otevření pošty recitovala básničku jedenáctiletá Hana Zagorová. Kronika výslovně uvádí, že pionýrka Zagorová báseň pro slavnostní den také sama složila,“ vypráví kronikář Gebauer. 

HANA ZAGOROVÁ

LISTONOŠ

(1. února 1958)

Být listonošem je věru těžká věc

však někomu se jeho práce líbí přec.

Někomu přináší dopisy štěstí,

jinému dopisy zase zlo věstí.

A kdyby na světě listonoš nebyl,

kdo by pak všem lidem dopisy nosil?

A všichni dobří lidé na světě,

ať už jsou tady, či na jiné planetě,

si píší, píší psaníčka.

Svému Honzíčkovi píše Anička,

milému synovi píše matička.

Na světě však dobré babičky jsou

a přece svým příbuzným vůbec nepíšou.

A když pak člověk zeptá se jich,

odpoví vám: Pošta je daleko, nedošla bych.

A proto do každé vesnice, je pošta nutná velice.

 

Hančin rodný dům v Petřkovicích, dnes tam bydlí už někdo jiný. Dům je v neutěšeném stavu, zpěvačka ho léta nechtěla vidět. Dědeček Hany Zagorové provozoval v Hlučíně fotoateliér, za války často fotil i sousedy na opušťáku.

Na Dvojce byla naposledy hostem Aleše Cibulky v Blízkých setkáních právě v den svých půlkulatých narozenin 6. září 2021. Přímo ze svého domova mluvila k posluchačům. Můžete si to poslechnout.

„Maluj zase obrázky? To je písnička, kterou zbožňuji. Provází mě téměř celým životem a kariérou. Měla jsem ji ráda od prvního okamžiku, kdy mi ji její autor Pavel Žák poprvé hrál. Dokonce jsem se u ní rozplakala,“ vyznávala se Hana Zagorová.

„Je to obyčejný lidský příběh, který jsme všichni poznali. Jsem strašně ráda, že se posluchačům také líbí a v anketě jako nej vybrali právě tuhle písničku.“

Posluchačů si velmi vážím

„Já se z odezvy publika po celý život opravdu nesmírně těším. Moc děkuji všem fanouškům, kteří mě mají rádi. Velmi si toho vážím,“ svěřila se. „Jsem šťastná, že mohu zažívat koncerty, kde si se mnou lidé zpívají, smějí se, a když mi vypadne slovíčko, tak mi hned napoví. A to je opravdu velká krása.“ 

Děkujeme. Budeme vzpomínat.

Zdroj: Dvojka a YouTube, iprima.cz