Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

středa 18. ledna 2023

Den, kdy v Čechách vstoupil v platnost gregoriánský kalendář

 

V těchto dnech nastalo výročí, o kterém asi většina lidí ani neví. Týká se kalendáře, který většina lidí používá téměř denně.  Psal se 17. leden roku 1584 a do historie vstoupil jako  "První den platnosti gregoriánského kalendáře v Čechách". Úterý 17. ledna následovalo po pondělí 6. ledna juliánského kalendáře. Ve Slezsku po 12.1. následovalo datum 23.1. a na Moravě došlo ke změně až v říjnu 1584, z 3.10. na následující den 14.10. Gregoriánský kalendář se používá dodnes.

 

 

 

 

 

Umělecké zobrazení reformy kalendáře na sarkofágu papeže Gregora XIII. v Bazilice sv. Petra od Camilla Rusconiho. Papež je zachycen ve společnosti matematiků a astronomů během rozhovorů o zavedení nového kalendáře. 

 

 

 

 

 

 

Gregoriánský kalendář je juliánský kalendář s křesťanským letopočtem a korekcí přestupnosti, který je v současnosti celosvětově používaným systémem pro počítání času (kalendářem). Nazývá se podle papeže Řehoře XIII. (lat. Gregorius), který roku 1582 bulou Inter gravissimas korigoval nepřesnosti přestupných let juliánského kalendáře.

  

Jednotlivé země korekci zaváděly postupně v následujících letech, některé až ve 20. století. Různé kultury vedle tohoto občanského kalendáře používají i jiné kalendáře, zejména pro určení náboženských nebo tradičních svátků. 

https://slideplayer.cz/slide/3338159/11/images/6/Juli%C3%A1nsk%C3%BD+a+gregori%C3%A1nsk%C3%BD+kalend%C3%A1%C5%99.jpg

Gregoriánsko-juliánský kalendář se uspořádáním dnů v roce řadí mezi solární kalendáře. Má rok dlouhý 365 dní a 366 dní v přestupném roce, kterým je každý rok, který je dělitelný čtyřmi, ale roky dělitelné 100 pouze pokud jsou zároveň dělitelné 400. Má 12 měsíců, které nejsou vázány na měsíční fáze, ale mají pevně danou délku 30 a 31 dní, a proměnlivě 28 nebo 29 v únoru. Nezávisle na roku a měsíci běží cyklus sedmidenního týdne.

Gregoriánský kalendář je oproti juliánskému kalendáři posunutý, posun od roku 1900 (přesněji od 1. března) činí 13 dní, proto například známá Říjnová revoluce 25. října se odehrála podle gregoriánského kalendáře 7. listopadu. Juliánský kalendář se se skutečným, tzv. tropickým rokem rozcházel o 1 den každých 128 let. Gregoriánská reforma zkorigovala tuto odchylku, která od doby nikajského koncilu (325) narostla na 10 dní. Zároveň zavedla vynechání přestupného roku třikrát během každých 400 let (v letech 1700, 1800, 1900, 2100, 2200 atd.) a tím se průměrná délka roku výrazně zpřesnila, odchylka od délky tropického roku činí 1 den přibližně každých 3 300 let. Ostatní uspořádání kalendáře zůstalo zachováno a data obou kalendářů lze jednoduše převést s použitím příslušné korekce.

V dnešní době je rozdíl mezi kalendářem juliánským a gregoriánským 13 dní. Proto např. Vánoce ortodoxního křesťanství (převažujícího např. v Rusku, Srbsku a Řecku), řídícího se juliánským kalendářem, nastávají až 13 dní po Vánocích podle ostatních křesťanů.

České země

V Čechách původně pražský arcibiskup Martin Medek z Mohelnice oznámil změnu data ze 14. na 25. listopadu 1582. Jeho návrh však protestantsky smýšlející obyvatelstvo, šlechta i astronomové odmítli. V roce 1583 přijetí nového kalendáře zamítl i zemský sněm. 

Reformu tak realizoval svým mandátem ze 3. prosince 1583 až Rudolf II. (skok z pondělí 6. ledna na úterý 17. ledna 1584) již bez ohledu na sněm. Ve Slezsku byla změna provedena z neděle 12. ledna na pondělí 23. ledna 1584. Moravští stavové ale mandát neuposlechli a na Moravě dále platil juliánský kalendář. Druhé císařské rozhodnutí v červenci téhož roku již odmítnout nemohli a kalendář byl zaveden i na Moravě (po sobotě 3. října následovala neděle 14. října 1584). Protože na kalendáři závisí výpočet data Velikonoc, v Čechách se v roce 1584 slavily Velikonoce o čtyři týdny dříve než na Moravě. Poslední město v Českém království, které přijalo gregoriánský kalendář, byla v roce 1588 Kadaň. Určitě taková změna nebyla jednoduchá. To, že mnozí lidé nebyli změnou kalendáře nadšeni, ukazuje i obrázek: 

  • Zdroj: Wikipedie

8 komentářů:

  1. Velice zajímavý článek a moc ráda jsem si tuto skutečnost oživila i když jsem o tom kdysi už četla, ale člověk zapomíná a je dobré si některé věci časem oživit. Díky moc za tento článek a přeji krásný den.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jaruš, je jasné, že všechno už bylo "vymyšleno" nebo se o tom psalo. Mi jde právě o to vytáhnout, třeba po letech, nějakou událost nebo něco, co se používá běžně (např. kalendář), ale moc o tom nevíme. To se snažím na blogu oživovat a jestli si to své čtenáře najde, jsem ráda. Děkuji za názor a přeji hezky prožitý víkend. ☺

      Vymazat
  2. Hani, to je opravdu velice zajímavý článek. O tom, že používáme gregoriánský kalendář jsem věděla, ale díky tvému článku jsem o mnoho moudřejší.
    Děkuji a přeji hezký den.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ali, jsem ráda, že to zaujalo i tak zcestovalou "osobu" jako jsi Ty. Mám připraveno už pokračování, kde uvidíme, že jednak z církevních kruhů byla snaha tu nesrovnalost kalendáře překonat, ale ne všechny země měly podmínky na to, aby to bylo ke stejnému datu.
      Děkuji a přeji už dobře prožitý víkend. ☺

      Vymazat
  3. Hani, děkuji za poučení a přeji příjemný den. Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, Helenko a těší mě, že tam je i to "poučení", to mě baví ☺.
      Zdravím s přáním příjemně prožitého zimního víkendu.

      Vymazat
  4. Hani, to je zajímavý článek, něco jsem věděla, ale všechno určitě ne. Měj se dobře, Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Leni, moc děkuji, však víš, co je zajímavé, to zaujme. I když někdo si řekne, co může být na kalendáři zajímavého, že. ☺
      Měj hezký víkend.

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Miniarboretum plné bonsají, čarověníků a zakrslých konifer

D nes vás zavedu do Staříče, ale nevím, jestli jste o něm někdy slyšeli.       Staříč je obec v okr. Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji....