Jako bonus tři únorové události celorepublikového významu:
Únor 1273
15. únor 1763
Uplynulo 260 let od doby, kdy byl podepsán tzv. Hubertusburský mír = mírová smlouva mezi Pruským královstvím, Habsburskou monarchií a Saským kurfiřstvím. Byly tak potvrzeny výsledky vratislavského a drážďanského míru. Habsburkové ztratili definitivně větší část Slezska, včetně Kladského hrabství.
22. únor 1998
Dne 22. 2. 1998 zvítězili naši hokejisté pod vedením trenérů Ivana
Hlinky a Slavomíra Lenera na ZOH v japonském
Naganu. „Turnaj století" byl velkým triumfem českého národního mužstva v
čele s kapitánem Vladimírem Růžičkou, Dominikem Haškem či Jaromírem
Jágrem. Od této události uplynulo už celé čtvrtstoletí...
***
Vybrané události Moravskoslezského kraje v měsíci únoru:
2. únor 1929
Dne 2. 2. 1929 se narodila v Ostravě-Kunčicích česká režisérka a pedagožka FAMU Věra Chytilová (zemřela 12. 3. 2014 v Praze). Její rodiče provozovali v Kunčicích restaurační zařízení a v obci bydleli do roku 1933. Do Prahy se Chytilová přestěhovala na přelomu 40. a 50. let. V letech 1957–1962 studovala na FAMU v ročníku Otakara Vávry obor filmová režie, na který byla přijata jako jediná žena. Okolím byla vnímána jako silná osobnost, známá svojí tvrdohlavou houževnatostí. Režijně je podepsaná pod více než 30 hranými filmy, známé jsou Sedmikrásky (1966), Hra o jablko (1976), Kopytem sem, kopytem tam (1988), Dědictví aneb Kurvahošigutntag (1992) a další. V roce 2000 získala cenu Český lev za dlouholetý umělecký přínos českému filmu.
3. únor 1899
Dne 3. 2. 1899 stavbaři dokončili Všeobecnou veřejnou nemocnici císaře Františka Josefa I. na Fifejdách, jejímž pokračovatelem je současná Městská nemocnice Ostrava. V té době to byla největší nemocnice na Moravě a v rakouském Slezsku. Jejím prvním ředitelem se stal dr. Bedřich Neugebauer, vynikající chirurg a primář chirurgického oddělení. Jeho vysoce kvalifikovanou odbornost při chirurgických zákrocích vyhledávali nemocní z celého Ostravska i pohraničních obcí nedalekého Pruska. Ambulantní péči nemocnice neprováděla. Zařízení mělo kapacitu 190 lůžek a brzy se ukázalo, že počet zdaleka nemůže uspokojit skutečný zájem. Pro nedostatek místa museli být někteří nemocní odmítáni, což samozřejmě nelibě nesli. Ředitel nemocnice např. navrhoval zřídit policejní stráž, která by chránila lékaře a vrátného před hrozbami odmítnutých.
4. únor 1620
Dne 4. 2. 1620, na počátku třicetileté války, byl polskými kozáky Lisovčíky vyloupen kostel sv. Václava v Moravské Ostravě. Šlo o vojáky, kteří za žold táhli na pomoc rakousko-uherskému císaři Ferdinandu II. Lisovčíci byli jako lehká kozácká jízda ozbrojeni křivou šavlí a kuší, jejich cesta byla lemována rabováním, požáry a vraždami. Z ostravského kostela ukradli pozlacené a stříbrné bohoslužebné náčiní, roucha, oltářní přikrývky, koberce a rovněž část cenností, které si pod kostelní dlažbou uschovali ostravští měšťané. Pravděpodobně někdo kozákům úkryt v kostele prozradil. Lisovčíci vyloupili také moravskoostravskou radnici, kde bylo podle tehdejších zvyklostí uloženo bohoslužebné náčiní, které nesloužilo každodenní potřebě. Krátce nato oloupili i obyvatelstvo obce Hrabová.
Kostel sv. Václava
4. únor 1959
Na základě zákona č. 74/1958 Sb. o trvalém usazení kočujících osob přistoupilo město Ostrava v termínu 4., event. 5. 2. 1959 k provádění soupisu trvale neusazených obyvatel nad 15 let. V § 3 zákona byly stanoveny trestní sankce pro ty, kdo při kočování setrvají, ačkoliv jim „byla poskytnuta pomoc k trvalému usídlení“. Provinilcům hrozil trest odnětí svobody na 6 měsíců až 3 léta. Úřady předpokládaly, že k datu 31. 12. 1958 bylo v kraji 118 kočovných a asi 1060 polokočovných obyvatel. Nejvyšší počet zapsaných zaznamenal okres Ostrava-město (709 polokočovných a 41 kočovných osob). Soupisy prováděly národní výbory, zapisovaná osoba měla předložit osobní doklady, pokud je neměla, odhadl lékař její stáří a komise zapsala do archů odhadnutý rok narození, nacionálie a zaměstnání. Důležitou otázkou bylo, kde se hodlá dotyčná osoba usadit, neboť se napříště nesměla vzdálit bez vědomí NV z místa trvalého pobytu. Aby toho úřady dosáhly, měli být do února 1959 vykoupeni nebo odebráni koně, likvidovány vozy a maringotky kočovníků. Opatření však narazilo na naprostý nedostatek vhodných bytů. Úřady jej řešily jednoduše, nařídily uřezat dopravním prostředkům kola a postavit je na špalky.7. únor 1885
Dne 7. 2. 1885 došlo na taneční zábavě německého čtenářského spolku v závodním hotelu ve Vítkovicích k výbuchu dynamitové patrony. Při výbuchu byl zraněn jeden muž a vybita okna. Atentát byl namířen proti některým členům vítkovické honorace účastnícím se večírku. Vyšetřování označilo jako pachatele či inspirátora činu anarchistu slévače Konrada Kubalu. Ten podle policejní zprávy v noci, kdy došlo k atentátu, uprchl do Švýcarska. Činnost radikálů na Ostravsku zesílila počátkem osmdesátých let 19. století. Vzrostl počet výhružných letáků a dopisů většinou namířených proti vedoucím závodů a policejním orgánům.
9. únor 1875
Dne 9. 2. 1875 byly schváleny stanovy Židovské náboženské obce v Moravské Ostravě. Tím bylo završeno úsilí moravskoostravských židů v čele s předsedou modlitebního spolku klenotníkem Bertholdem Schwarzem a obchodníkem Abrahamem Bergerem. Počet příslušníků židovské minority v Mor. Ostravě narůstal zejména od poloviny 19. století. Do průmyslového města přicházely židovské rodiny ze Slezska, Moravy a především Haliče, aby zde našly profesní uplatnění a ekonomický profit. Jestliže v prvním roce existence měla obec jen 152 členů (s ženami a dětmi 725), v roce 1894 měla již 3 tisíce členů a stala se druhou největší na Moravě. Mezi její významné představitele patřil podnikatel Markus Strassmann, nájemce a později vlastník městského pivovaru v Mor. Ostravě, který stál v čele náboženské obce v letech 1875-1903.
15. únor 1856
Dne 15. 2. 1856 byla ve Vídni podepsána smlouva o prodeji dolů na Ostravsku ve vlastnictví rakouského státu vídeňské akciové společnosti Severní dráha Ferdinandova. Jednalo se o jámy Michal a Ferdinand v Michálkovicích, Hermenegild na Zárubku ve Slezské Ostravě a jámu X v Moravské Ostravě, později přejmenovanou na Jindřich. Kupní cena byla stanovena na 1 milion zlatých. Důvodem byl vysoký deficit státního rozpočtu, jenž se ministerstvo financí pokusilo sanovat odprodejem podniků nepřinášejících dostatečný zisk.
15. únor 1954
Dne 15. 2. 1954 byl vydán demoliční výměr na zbytky slezskoostravského zámku a nebýt nekompromisního zásahu památkových orgánů, k jeho likvidaci by zcela jistě došlo. Původní hrad byl postaven ve 2. polovině 13. století, často měnil majitele i správce. Ve 30. a 40. letech 16. století však ztratil původní vojenský význam a byl přestavěn na renesanční zámek. Vlivem důlní činnosti, požáru (1872) a četných necitlivých odborných i neodborných stavebních úprav prodělal velkou proměnu. Také válečná léta na Ostravsku (např. letecké bombardování 17. 11. 1944) se dotkla této památky. V novodobých dějinách sloužila stavba např. jako hradní vinárna, diskotéka. Dnes je památka s bohatou a strastiplnou minulostí zachráněna, od roku 2003 je ve správě společnosti Ostravské výstavy.
17. únor 1570
Dne
17. 2. 1570 je datováno privilegium olomouckého biskupa Viléma
Prusinovského, kterým městu Moravské Ostravě udělil prestižní právo
pečetit červeným voskem. Obdržené právo bylo uznáním městské radě za
rozvoj města a znamenalo zvýšení prestiže a vážnosti ostravského práva v
druhé polovině 16. století. Město používalo červeného vosku k pečetění
důležitých listin, které se týkaly dědictví, dluhů, sporů o hranice a
smluv. Jinak se pečetilo obyčejným včelím voskem. Tato významná událost
byla z právního hlediska důvodem k pořízení nového, honosnějšího
pečetního typáře. Město si nechalo zhotovit hned pečetidla dvě – větší a
menší, jak to ostatně vyžadoval nárůst městské úřední agendy.
18. únor 1327
Dne 18. 2. 1327 vychází listina, kterou těšínský kníže Kazimír potvrzuje, že přijal od českého krále Jana Lucemburského v léno Těšínsko. Mezi jeho příslušenstvím se jmenuje i hrad Ostrava. Tímto právním aktem bylo Těšínsko trvale připojeno k českému státu, čímž slezskoostravský hrad ztratil svůj původní vojenský a strategický význam zeměpanského hradu na státní hranici. Dál plnil pouze funkci hradu těšínského knížectví. Od té doby také přestala být státní hranicí řeka Ostravice, která se stala už jen hranicí mezi územím olomouckého biskupství a těšínského knížectví.
22. únor 1880
Dne 22. 2. 1880 se v Polské (dnes Slezské) Ostravě narodil národohospodář, publicista, diplomat a manažer Hugo Vavrečka-Vavrys. Od roku 1906 působil v redakci Lidových novin v Brně. V roce 1919 se jako národohospodářský expert zúčastnil mírové konference v Paříži, kde jej ministr zahraničí Edvard Beneš přesvědčil, aby vstoupil do diplomatických služeb. Působil mj. jako velvyslanec v Budapešti a Vídni. V roce 1932 odešel z diplomacie a nastoupil do funkce obchodního ředitele Baťova zlínského obuvnického koncernu. O čtyři roky později jej ministerský předseda Milan Hodža jmenoval prezidentem Hospodářského ústředí. Věnoval se rovněž literární tvorbě. Jeho kniha František Lelíček ve službách Sherlocka Holmesa se stala předlohou filmu s Vlastou Burianem v hlavní roli. Po osvobození byl nařčen ze spolupráce s nacisty, soud jej však na jaře 1947 v plném rozsahu zprostil obvinění. Po únoru 1948 byl proces obnoven, pro Vavrečku skončil rozsudkem tří let žaláře. Pro špatný zdravotní stav do výkonu trestu nenastoupil. Hugo Vavrečka byl dědečkem prezidenta Václava Havla z matčiny strany. Zemřel 9. 8. 1952 v Brně.
24. únor 1943
Na základě vládního nařízení č. 44/1943 Sb. o uvolnění pracovních sil k válečně důležitým úkolům bylo také v Moravské Ostravě od středy 24. 2. 1943 uzavřeno 11 barů a dalších luxusních nočních podniků – AS-bar na Mussoliniho třídě (dnes Československých legií), Krystal-bar na Nádražní třídě, Boccacio-bar na Hlavní třídě (dnes 28. října), vinárna a kasino Adria na Zámecké ulici, Alhambra-bar a vinárna Asti na Dlouhé ulici, noční bar Avion ve Velké ulici a vinárna U bílého koníčka ve Velké pasáži, atd. Tím mělo být dosaženo úspor uhlí a elektrické energie, na straně druhé pak pracovní síly mohly být uvolněny „pro úkoly obrany Říše“.
25. únor 1265
Dne 25. 2. 1265 je datována první písemná zmínka o vsi Svinov. Pod názvem Schonebrunne se objevuje v listině olomouckého biskupa Bruna z roku 1265 jako klášterní ves cisterciáckého kláštera na Velehradě, který v průběhu 13. století získal rozsáhlé majetky na severní Moravě a ve Slezsku. Svinov patří mezi nejstarší části Ostravy, založen byl mezi lety 1240-1265. Na jeho založení se podíleli hlavně němečtí kolonisté a původní německý název obce zněl Schönbrunn (krásná studánka). Jméno Svinov je zřejmě odvozeno od přídavného jména svinný, tj. potok, močál či místo, kde se svině pasou, brodí nebo pijí, méně pravděpodobné je odvození od osobního jména Svin(ě), (Svinův majetek).
Hani, báječně zpracované kalendárium. 👍👍 Dozvěděla jsem se spoustu zajímavých informací a také si zavzpomínala. Hlavně na vítězství hokejistů v Naganu, kdy jsme všichni včetně šéfů sledovali v jídelně finálový zápas a nikdo nepracovat. A pak, když se hokejisté vrátili a na Staromáku se slavilo, zakázala jsem své 17 dceři, aby tam šla. Měla totiž zlomenou ruku sádře. Samozřejmě, že neposlechla a šla. Vrátila se se zlomenou sádrou a museli jsme s ní do Motola. Čekala jsem, že coby rodiče dostaneme vynadáno, ale nedostali. Doktoři měli pro dceru pochopení. 😄
OdpovědětVymazatMěj hezké dny.
Hani to je moc hezký souhrn událostí. Ještě, že únor je tak krátký měsíc. Přeji Ti krásné a pohodové dny.
OdpovědětVymazatJaruš, událostí je hodně, na měsíci nezáleží. Kdo chce, vždy dovede něco vyhledat a já ještě vybírám.
VymazatDěkuji a také přeji co nejlépe prožité dny. 😄
Hani, tvé kalendárium si moc ráda čtu. V tom dnešním si připomněla i události a osobnosti, které zná celá naše země.
OdpovědětVymazatDěkuji a přeji příjemný den. Helena
Helenko, děkuji za zájem. Je mi jasné, že když jsem to zaměřila na náš kraj, moc lidí to ani nečte, ale šlo mi o to, svůj kraj chci trochu zviditelnit a propagovat.
VymazatPřeji příjemný pátek. ☺