Nevím, jestli se zajímáte o dostihy nebo o koně vůbec. Koně totiž provázejí člověka už odpradávna, kdy si je člověk domestikoval. U nás v ZOO Praha se chovají koně Převalského, což je snad jediný divoce žijící druh koně a přežil hlavně díky chovům v zoologických zahradách. Několik kusů už bylo transportováno zpět do domoviny svých předků do Mongolska pod názvem Návrat divokých koní. Dnes vzpomenu na jednoho slavného "koníka", který žil v 18. století a svá poslední léta dožíval v době, kdy se např. ve Francii schylovalo k Velké francouzské revoluci. Jen pro představu. Na dnešní den připadá výročí, kdy v roce 1789 tento anglický plnokrevník zemřel. Podle plemenné knihy jeho matkou byla klisna Spiletta, otcem Marks.
Eclipse (1764–1789) byl slavný dostihový kůň – ryzák s bílou skvrnou v oblasti břicha. Během své dostihové kariéry nebyl nikdy poražen.👍
Hřebec Eclipse, vyobrazení z r. 1837
Měl už zpočátku nezvladatelný temperament. Na svou dobu byl Eclipse velmi mohutný a v tréninku vykazoval takové výsledky, že se nedaly úplně utajit, proto již při svém závodním debutu nastupoval jako favorit.
Eclipse na malbě od George Stubbse
Tehdy také prohlásil profesionální sázkař a budoucí Eclipsův majitel Dennis O'Kelly nesmrtelnou větu: „Eclipse první, zbytek nikde!“ O několik minut později byla tato věta vyřčena jako oficiální výrok dostihové komise.
O´Kellymu vynesla výhru 1100 guinejí, za které hřebce na místě koupil. Další dva roky spolu strávili na cestách. Za tu dobu hřebec startoval celkem pětadvacetkrát. Vystřídal závodiště v Newmarketu i Ascotu, na drahách naběhal celkem 63 mil, téměř 1500 mil prochodil mezi městy. Koně se tehdy na závody nepřeváželi, museli tam dojít pěšky. Běhal v dostizích na 4 míle (6,4 km), v sedle nesl zátěž i 12 stones (76 kg), naprosto přesvědčivě však vyhrál vždy. Svému majiteli vyběhal celkem 25 000 liber, ceny do jedenácti jeho vítězných dostihů věnoval sám král George III.
Eclipse ( 1764 – 1789) v dobách své dostihové slávy
A vyhrávání rozdílem distance (vzdálenost 200 m před cílem označená distančním mezníkem) bylo pro Eclipse na denním pořádku. Do cíle dorazil vždy svěží, s velkým náskokem první. Jeho žokej jej nikdy nemusel pobídnout, protože se nenašel žádný kůň, který by se k němu byť jen přiblížil. A to dokonce i v dostihu na 6,4 km se zátěží 76 kg. Jeho dostihovou kariéru ukončil nezájem soupeřů posílat své koně do předem prohraného dostihu.
Kvalitních a ušlechtilých koní se na anglickém venkově choval bezpočet. Zdroj: Pixabay
Jako plemeník
Po ukončení dostihové kariéry byl zařazen do chovu, v němž se také velmi významně prosadil. Do své smrti ve věku 25 let kryl každoročně na 50 klisen. Z těchto spojení vzešlo 344 příštích vítězů slavných dostihů. O ´Kellymu nastaly zlaté časy, nechal totiž hřebce připouštět za 50 liber za klisnu, což byly na tu dobu až nekřesťanské peníze! Zanechal po sobě skutečně mimořádné potomstvo, přenesl dál krev svého předka Darleye Arabiana a založil nové hřebčí linie světového významu. Dennis O´Kelly byl úplně první, kdo přišel na to, že ani sebelukrativnější kůň nemůže na dráze přinést tolik peněz jako v chovu, protože až tam se stává pravým strojem na peníze.
Eclipse v chovu (na obrazu George Garrarda)
Když tento "zázrak mezi koňmi" uhynul, stal se předmětem zkoumání, jeho tělo bylo pečlivě měřeno a zakreslováno.
Chov v hřebčíně v Napajedlích na Zlínsku, který měl nejstarší tuzemský chov anglických plnokrevníků, zřejmě skončí. Na sociálních sítích se objevily informace o ukončení činnosti hřebčína a odvozu koní.
Hřebčín vznikl v Napajedlích zásluhou Aristida Baltazziho v roce 1886. Dlouhá léta byl nejúspěšnějším chovatelem anglických plnokrevníků v České republice. V roce 1992 byl státní podnik privatizován, vznikla akciová společnost Hřebčín Napajedla.
„Chov koní je finančně náročný a není výdělečný. Stát neměl privatizaci nikdy dovolit. Stát by si měl říci, že jsou činnosti, které si nechá, protože souvisí s historií země. Když už to někdo koupil, tak to měl být někdo, kdo má dostatek peněz a má to srdce je dát do něčeho takového, co je rodinné stříbro země,“ uvedla Balaštíková. Zprávy o konci chovu v hřebčíně jsou pro ni zklamáním. „Je to obrovské zklamání z toho, co se stalo a jak to dopadlo,“ uvedla.
Za mě skvělý článek
OdpovědětVymazatMoc děkuji za pochvalu. ☺
VymazatHani, krásně jsem si opět početla.👍👍👍 Koně mám ráda, v dřívějších dobách, když jsem bydlela na Smíchově, jsem byla mnohokrát v Chuchli na dostizích. Pak jsem se vdala za muže, který vyrostl ve vůni benzínu a dává přednost koním pod kapotou a já od té doby v Chuchli nebyla. Ale kdykoli jedu kolem, vzpomínám.
OdpovědětVymazatMěj hezké dny.
Ali, moc děkuji za pěknou vzpomínku. Já na to, že jsem z takové dálky, jsem Prahu (tu starou) dost prochodila a poznala, ale v Chuchli jsem nikdy nebyla. Ovšem velmi dobře si pamatuji, že kdysi - už hodně dávno, bývaly občas v televizi přenosy z dostihového závodiště v Chuchli, myslím v neděli odpoledne a můj tatínek to sledoval, tak jsme se dívali s ním. Musí to být hodně dávno, protože tam kolikrát zabrali i starého pana R. Deyla, toho herce "staršího", který je pochován na Vyšehradském hřbitově. To byl velký fanda dostihů a tehdy už byl v pokročilém věku a pokud mohl, do Chuchle přijížděl.
VymazatSamozřejmě na Velkou pardubickou se každý rok snažíme dívat. Vám ta láska ke koním zůstala, i když jsou "ukryty pod kapotou". 😃
Přeji hezký závěr února, k nám se vrátila zima.
Hani, tobě žádné téma není cizí! Ráda jsem si tento příspěvek četla. V dětství jsem se často dostala do Kladrub, strýc na koni závodil. Mám koně moc ráda...
OdpovědětVymazatPřeji příjemný den. Helena
Helenko, máš naprostou pravdu, žádné téma mi není cizí, proto jsem blog nazvala Kaleidoskop. Snad jsi nepřehlédla ten konec, proč jsem vlastně na toto téma přišla. Nic radostného...
VymazatDěkuji a přeji příjemné, prý postní dny. ☺
Krásný článek.Koně mám moc ráda.
OdpovědětVymazatHani,měj hezký začátek nového týdne
Moc děkuji, vážím si Tvé pochvaly, Jituš. Já mám také koně ráda, ale nikdy jsem na koni nejela.
VymazatTaké vám přeji hezký vstup do nového týdne, aby se dalo výletovat. ☺