Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

neděle 17. září 2023

Lidové tradice: Slovácký rok - Kyjov 2023, II. část

 

Pokračování I. části.

Historie festivalu sahá až do roku 1921, právem se tak označuje za nejstarší národopisnou slavnost u nás. Tradici konání slavností přerušily jen II. světová válka a léta poválečná. Obnovila se v roce 1956 a od roku 1971 se akce koná v pravidelných čtyřletých cyklech.

První Slovácký rok uspořádal kyjovský Sokol v roce 1921 u příležitosti 50. výročí svého vzniku. Slavnost byla součástí sletu sokolské župy Komenského. Také proto jdou sokolové na začátku průvodu. Snahou kyjovských sokolů byla pomoc při zachování a dalším rozvíjení slovácké lidové kultury, kterou chápali jako jedinečný odkaz předků a významnou součást kultury národní. 


Na ukázku jsem vybrala několik plakátů z dávné historie Slováckého roku, autorem prvního, tedy nejstaršího z roku 1921, je známý malíř Joža Úprka. 

 


V Kyjově v roce 1921 s velkým úspěchem vystoupily národopisné skupiny a hudby nejen z mnoha obcí Kyjovska, ale také zástupci dalších oblastí Slovácka. Pro velký úspěch se slavnost uskutečnila podruhé hned v následujícím roce. Svým celkovým vyzněním, atmosférou a spontánností podnítil Slovácký rok v Kyjově v letech 1921 a 1922 vznik podobných regionálních lidových slavností na Valašsku, ve Slezsku i na Hané. Vlivem Slováckých roků se postupně oživovala stará kultura ve většině vesnic v okolí Kyjova. Členové nově vzniklých slováckých krúžků ve svých obcích dbali o čistotu krojů a původnost zvyků, písní, hudby a tanců.

Třetí Slovácký rok hostil Kyjov v roce 1927. O čtyři roky později (v roce 1931) Kyjovští uspořádali další ročník slavností, jehož součástí byla i Manifestace za československou jednotu. Festivalu se tehdy zúčastnilo také 223 účinkujících ze Slovenska, zastupujících 21 slovenských obcí. Součástí byly poprvé i soutěže v lidovém zpěvu a tanci.

Tradici pořádání slavnosti poznamenala v následujících desetiletích nepřízeň historických okolností. Kyjovští připravovali slavnosti ještě v letech 1939 a 1948, ale ty se s ohledem na tehdejší politické poměry nekonaly. Obnovily se teprve v roce 1956 pátým a o rok později šestým ročníkem Slováckého roku.

Fotografie zachycují krojovaný průvod 12. srpna 2023: 



























Pokračování

12 komentářů:

  1. Ach ty kroje. To je nádhera. Já mám manžela přímo z Kyjova a na jedněch slavnostech jsem byla, dokud ještě žila maminka.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně se ty kroje a vůbec vztah k folklóru a tradicím taky hodně líbí. A když máš manžela z Kyjova, tak o těch slavnostech budeš vědět víc podrobností než já. ☺

      Vymazat
  2. Hanko,obdivuji tu spoustu nádherných fotografií z průvodu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za pochvalu, Marti, musím říct, že fotek jsem tam udělala dost hodně a po pravdě bylo to "pracné". ☺

      Vymazat
  3. Moc se mi líbí tvé fotky, al i přehlídka plakátů.
    Hani, přeji příjemný den. Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za pochvalu, Helenko, těch plakátů bylo více, vybrala jsem ty starší.
      Přeji příjemnou neděli. ☺

      Vymazat
  4. Nádherné tradice.Musí to být zážitek.
    Hani,měj hezký začátek nového týdne

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, Jituš, Slovácký rok je jednou za čtyři roky a ti lidé se na to připravují a nechtějí nic podcenit. Mají to tam krásné.
      Děkuji a přeji klidnou a spokojenou neděli. ☺

      Vymazat
  5. Hani tak to je krása, moc jsem si to užila a prohlédla několikrát ! Mám ráda folklór a tradice, moc se mi to líbí, hlavně ty kroje ! A staré kočárky a ten hošíček v žebřiňáčku !!! Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Leni, Ty jsi napsala tak krásně, měla jsem podobné pocity, snažila jsem se tam vyfotit co nejvíce, vždyť tato událost je jednou za čtyři roky a tolik krásy! Těch dětí v žebřiňáčku bylo více, v neděli bude pokračování.
      Tak Tě zvu na další prohlídku a přeji krásnou neděli. ☺

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Toulky českou minulostí: 202. schůzka: Praha, defenestrace pořadové číslo 1.

 „30. dne měsíce července Léta Páně 1419 purkmistr a někteří konšelé Nového Města s podrychtářem, nepřátelé přijímání z kalicha, od obecnéh...