Masopust 2024: Dřevěné městečko Rožnov

 

Kdo v masopustě moc dělá, v létě to odleží. 

Masopust na slunci, pomlázka u kamen.

Jsou-li o masopustě dlouhé rampouchy, je úrodný rok na mouchy.

 Tento příspěvek nepočká. 😁 Je totiž 11. února. Byli jste na masopustu? 😲

Masopust je třítýdenní svátek, který se slaví už od konce 13. století. Začíná 6. ledna na Tři krále a končí den před Popeleční středou. Hlavní jsou tři slavnostní dny před Popeleční středou – jedná se o masopustní neděli, pondělí a úterý.

Pokud chcete zjistit, kdy bude masopust, pak se musíte řídit podle data Velikonočního pondělí. Od tohoto termínu odečtete přesně 46 dnů a vyjde vám datum Popeleční středy. A právě před Popeleční středou jsou hlavní masopustní dny. Letošní rok 2024 tyto dny připadají na 11., 12. a 13. února.

V sobotu 3. února se konalo masopustní veselí v areálu Dřevěného městečka ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Také jsme se jeli do skanzenu podívat. Po roce jsme opět byli na masopustě. Byly tam soutěže "O nejlepší valašskou klobásku" a soutěž "O nejlepší valašskou tlačenku". Prostě, nic pro vegetariány, no a vegani tam snad ani raději nešli. 😎 Text jsem dala hlavně pro připomenutí. Všechny fotografie jsou z Dřevěného městečka před týdnem. 

_______________

Masopust je původně pohanská slavnost s tradicí sahající do starověkého Egypta a Řecka, kde se pitím a tancem oslavoval Bakchus – bůh vína, vinohradnictví, úrody, plodnosti a zábavy.

Ve středověku byl hlavně pro chudé lidi časem jistého uvolnění a dobou veselic před přísným čtyřicetidenním předvelikonočním půstem. Jeho jediným a hlavním účelem bylo dosyta se najíst. Takže i když obsahuje slovo „půst“, není jeho účelem se postit, ale přesně naopak si pěkně vyhodit z kopýtka. Od středověku církev proti rozpustilostem, které se o masopustu prováděly, tvrdě vystupovala. I přesto se však lidé nenechali odradit (dobře udělali 😸) a tradice bujarých oslav je přenesena až do dnešní doby. 

Rychtář nosí feruli, takzvané právo, vyřezanou z jednoho kusu dřeva, kterou dostává od starosty povolení k masopustní koledě. Z jedné strany je čtyřlístek na znamení čtyř světových stran, druhá strana je rozdělena na pět dílů symbolizujících světadíly. Ferulí rychtář případně trestá koledníky, pokud neznají odpověď na otázky související s historií a symbolikou oděvu. 

Takzvaného Pohřebenáře poznáte v masopustních průvodech na Valašsku většinou podle slaměného nebo hrachovinového oblečení a kuželovité čepice. Dodnes je maska k vidění třeba v Lužné na Vsetínsku. Lidé mohou masku z Nedašova vidět ve Valašském muzeu v přírodě. 

Hnědý medvěd je symbol plodnosti. Která svobodná dcérka si s ním zatančí, tak do roka otěhotní.

Hlavní masopustní dny

Čtvrtku před masopustní nedělí se říkalo „tučný“ nebo také „tučňák“ – toho dne se jedlo velmi syté jídlo, nejlépe vepřo knedlo zelo, prostě aby člověk měl sílu do celého roku. 

Hlavní zábava ale začínala až o masopustní neděli bohatým obědem. Nezbytnou součástí jídelníčku byly koblihy smažené na másle. Na stole ovšem nemohly chybět ani boží milosti, klobásy, slanina a pochopitelně pálenka. Pak se pospíchalo k muzice. 

V pondělí pak dál pokračovaly různé taneční zábavy, v některých obcích se taneční zábavě v tento den říkalo „mužovský bál“, protože směli tančit jen ženatí a vdané. Platilo pravidlo, že tak, jak vysoko se bude u tance skákat, tak vysoko poroste úroda obilí, lnu a konopí. 

To v maškarní úterý se konaly sváteční průvody maškar, hrálo se divadlo a podobně. Průvod musel navštívit každý dům v obci, popít, najíst se a zatančit. A s maškarním průvodem se dostáváme k možnému původu slova masopust: maškarní souvisí s karnevalem. Toto slovo nejspíš pochází z italského carne levare, tedy „dát pryč maso“. Úterek tak byl dnem, kdy se lidé loučili s masem.

 

Letos je úterý 13. února 2024 poslední den, kdy můžete navštívit masopustní veselice. 

 

 

Zdroj:  dama.cz, J. Škrobák, valašský deník, YouTube