Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

pátek 26. dubna 2024

Slovensko: Megoňky - kamenné gule

 

Pokud je možnost, ráda navštívím Slovensko. Megoňky jsou na druhé straně Jablunkovského průsmyku. Možná jste o tom už slyšeli. "Lokalita bola pôvodne lom na ťažbu kameňa. Kamenné gule sa objavili až po odstrele horniny a mali priemer 30 až 260 cm."  Věřím, že citovanému textu rozumíte. Jsem z generace, která byla na slovenštinu zvyklá a navíc z oblasti, kde jsme se se Slováky potkávali téměř denně. To pak ten jazyk vnímáte jinak a dobře rozumíte. 😀

Na česko-slovenské hranici je kamenolom, to by nebylo nic zvláštního.  U Vyšných Megoněk je k vidění jeden nevšední přírodní úkaz - kamenné koule. A je to na Kysuciach, aby bylo jasné. Není to zase tak dávno, co tam byly díky těžbě kamene objeveny, bylo to r roce 1988. Hned byly považovány za záhadné, protože tvarem jsou to vejcovité nebo kulaté pískovcové útvary o průměru až tři metry.

V kamenolomu se už pískovec netěží a ty záhadné koule se staly chráněnou přírodní památkou. Prý jich mnoho zmizelo, někteří si je prý odnesli domů a pak rozbili, protože předpokládali, že je v nich ukryto zlato. Jiní si zase koule přinesli domů v domnění, že ženám navrátí plodnost. Mnoho koulí zničili také těžaři při odstřelu pískovcové skály v době, kdy se o tuto záhadu ještě nikdo nezajímal.

K pískovcovému dolu v Megoňkách se dostanete nejen ze slovenské strany - od obce Milošová až k části Vyšné Megoňky, ale samozřejmě i z té české. V obci Mosty u Jablunkova je výchozím místem hospoda Na Šancích. Odtud se dáte po modré značce směrem na Velký Polom. Pak asi 700 metrů po žluté značce směr Megoňky a jste u kamenolomu. Takový tip už najdete i na jablunkovských šancích, protože i na slovenské straně jsou pozůstatky šancí. Toto je výřez tabule u infocentra:

 

 

 

 


Milošová je částí města Čadca, leží severozápadně od centra města v části Turzovské vrchoviny. Na severu sousedí s Mosty u Jablunkova, na východě se Svrčinovcem. Milošovský rybník vznikl na jednom z přítoků Milošovského potoka a má rozlohu 4 ha, objem vody se uvádí 50 000 m³. Zajímavostí je, že Milošovský potok pramení v Moravskoslezských Beskydech na severovýchodním svahu Velkého Polomu. Na fotografii je vidět, že rybník patří Slovenskému Rybárskému Zväzu, proto se hlavně v létě využívá k rybolovu, v zimě, podle počasí, je z něho velká ledová plocha, kde se dá bruslit. Rybník prošel vyčištěním a v r. 2014 byl znovu napuštěný. Koupání je tam zakázáno.

Římskokatolický farní kostel Sedmibolestné Panny Marie v Milošové je nová moderní budova, vysvěcená v r. 2011. Ve zvonici je zavěšen zvon sv. Josef o váze 220 kg, vyrobený ve zvonařské dílně rodiny Dytrychovy z Brodku u Přerova. Farnost Čadca-Milošová se oddělila od farnosti Čadca-město. Na kříži není postava Ježíše, protože vstal z mrtvých a šála na kříži má tvar písmene M, což znamená Marie.

Byli jsme v kraji, kde se setkávají tři státy, proto se to jmenuje Trojmezí. Z jedné strany tam můžete slyšet  „dobrý deň“, z druhé strany „dobrý den“ a z té třetí „dzień dobry“. 😎


10 komentářů:

  1. Hani, moc děkuji za přiblížení a seznámení se s zajímavým kouskem Slovenska. Pro mně naprosto neznámým.
    Slovenština mi nevadí, mám kamarádky ze Slovenska. Byly doby, kdy jsem si kupovala knížky ve slovenštině, protože česky nevycházely. Neměla jsem problém ani s četbou.
    Měj hezké dny. 🍀

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ali, opravdu si myslím, že tohle místo, jen kousek za hranicemi, je málo známé. Turisté tam však chodí, mnozí pěšky od jablunkovských šancí, vedou tam značky.
      Co se týká slovenštiny, také mi nevadí, ba naopak ráda ji slyším. Tady u nás je to provázané tím, jak tu Slováci přicházeli za prací. Také jsem četla knihy i časopisy ve slovenštině, tady to bylo normální.
      Měj příjemný závěr toho aprílového měsíce. 👍

      Vymazat
  2. Hanko,tak to je pro mě novinka.Vubec jsem neměla o této lokalitě potuchy.Velmi zajímavý článek 👍

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem ráda, Marti, že článek je pro Tebe zajímavý a že jsem Ti rozšířila obzory.
      Přeji příjemné i rozpustilé "čarodějnice". ☺

      Vymazat
  3. Hani,na Slovensko jsme v mládí jezdili hodně.Slovenštinu mám moc ráda,dokonce ji vyhledávám i ve filmech.
    Představila jsi nám zajímavou lokalitu.
    Měj se hezky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jituš, tak to jsme měly hodně podobné s tím Slovenskem, také jsme tam pravidelně jezdili a slovenštinu mám také moc ráda.
      Ráda jsem představila zajímavé místo a přeji příjemný závěr měsíce. 👍

      Vymazat
  4. Jako vždycky si místo prozkoumala detailně, hodně zajímavé čtení. Trojmezí jsou hodně zajímavá místa, občas jezdíme do Žitavy, tam se potkáváme my, Polsko a Německo.
    Hani, přeji hezký den. Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, jsem už takový typ, než někam jedu, pořádně se připravím a musím to prozkoumat. 👍 O Trojmezí v jiných částech republiky jsem také četla, já znám to naše.
      Přeji úspěšný vstup do nového týdne. 👍

      Vymazat
  5. Zajímavé místo, ale od nás už pro mě nedostupné. Ráda jsem se s místem seznámila, když už to s naším cestováním je špatně. Pokud vyrážím dál, tak už to chce jet s někým, kdo mě vezme s sebou, nebo sama, ale to už není ono, když manžel se mnou jet nemůže. Měj se pěkně a cestuj, dokud můžeš a máš s kým..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jari, ono to tak, jak píšeš, pak s věkem takhle dopadne. Jeden nemůže a druhý by jel, ale cítí, že nemůže. Moji rodiče to měli podobné, táta onemocněl hodně brzy, ale měl pochopení, že my s mamkou potřebujeme "vypnout" a nabrat energii, tak se vše doma zajistilo a on ten týden vydržel a nikdy nic nevyčítal. Domluvili jsme to se dvěma kamarády, kteří ho přišli navštívit a zeptali, jestli něco nepotřebuje.
      Přeji, ať to doma dobře zvládáte. 👍

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Toulky českou minulostí: 173. schůzka: Viklef, Viklef, nejednomu ty hlavu zvikleš...

Asi tak čtyřicet let předtím, než přišel na svět v Husinci synek Jan, narodil se poblíž anglického Richmondu v hrabství Yorkskire jeho jme...