Kdo to byl? : Dlouhý kolohnát, značně nosatý a prostý půvabu... Nabídka knihy.

Mezi blogerkami je dost těch, které je možno nazvat jako "velké čtenářky". Často píší o knihách, které četly a doporučují ostatním. Návštěva knihovny je jim potěšením. Tak jsem (nejen) pro ně připravila kvíz a zároveň vzpomínku na spisovatele. U milovnice historie, jako jsem já, nečekejte nějakou modernu. Nebude to atraktivní současný autor. Vybraný spisovatel by dnes - 12. srpna oslavil své narozeniny. Už sto sedmdesáté! Zavzpomínat tady můžeme a nic nás to nestojí. Jen trochu času. A co je chvilka ve srovnání se sedmnácti desetiletími, že? 

Zkusím dát 10 indicií, ale lehké to nebude. Jako první - fotka: 

 

Znáte podobiznu tohoto spisovatele? Je ročník 1854.

Za druhé: Byl to Čech, protože chci připomenout našeho už poněkud zapomenutého spisovatele. Od r. 1888 byl předsedou Spolku českých spisovatelů Máj. 

Za třetí: Byl to  český spisovatel, humorista a redaktor proslulý svými fejetony, povídkami a romány z pražského prostředí. Jen povídek prý napsal 387!

Za čtvrté: Možná vám charakteristika připomněla Jana Nerudu, ale pohledem na fotku jste ho vyloučily. S panem Nerudou se znal osobně a dokonce mu věnoval svou první knihu Z chudého kalamáře (1880).

Za páté: Dětství a rané mládí prožil u dědečka z matčiny strany v Hradci Králové, který tam vlastnil knihkupectví a sklady plné knih. Pod vlivem této atmosféry přijal vlastenecké jméno Jan Hostivít Pospíšil podle dědečka, který koupil tiskárnu a vybudoval centrum obrozenecké kultury v H. Králové s pobočkou v Pardubicích.

Za šesté: Byl stálým členem Národních listů, psal pod pseudonymem "Ypsilon". Hlavně však založil humoristický časopis Švanda dudák, který vycházel 40 let. Jen 1. sv. válka jeho vydávání přerušila. Inzertní příloha se jmenovala Švandovy dudy.

Za sedmé: Jestli znáte Ottův slovník naučný, tak náš spisovatel byl švagrem tohoto vydavatele největší české tištěné encyklopedie Jana Otty. 

Za osmé: Hodně cestoval, bylo to Německo, Nizozemsko, Středomoří i Francie, kde uvažoval, že zůstane v Paříži a do Prahy se nevrátí. Překládal z němčiny i francouzštiny, přestože se nerad učil a po prvním roce opustil reálné gymnázium v H. Králové.

Za deváté: Chtěl být hercem, cítil v sobě hodně komediantské krve a v dopise jedné dámě se charakterizoval: "... starý, dlouhý kolohnát, značně nosatý, prostý půvabu a mladší ... ani o den. A také oddaný krajan." 

Za desáté: Knih napsal hodně, ale asi nejznámější je obrázek ze života pražského - U snědeného krámu (zfilmováno). Však je také nazýván kronikářem pražského života. 

___________________________________________________

Kdo to byl?  

Ignát Herrmann, narozen 12. srpna 1854 v Chotěboři, zemřel 8. července 1935 v Řevnicích, kde je pohřben. 

Pro zajímavost doplním pár údajů: 

1. Zápis o narození v matrice farního úřadu v Chotěboři:  

Pro lepší nahlédnutí jsem zápis rozdělila do dvou částí.

 

V občanském životě používal jméno Ignác, ale pro literární účely mu právě J. Neruda poradil změnit jméno na Ignát.

2. V Chotěboři stojí jeho socha, kde se pravou rukou opírá o deštník a v levé ruce, přes níž má přehozen plášť, drží doutník. U mlýna je tzv. Herrmannova stezka, protože jeho otec byl mlynář jak si můžete přečíst v matrice. V r. 1923 obdržel čestné občanství města Hradec Králové: 

 

Podobně před několika dny obdržel čestné občanství Havířova hokejista David Pastrňák a třeba za sto let také nějaký "bloger" o něm vytvoří článek. 😇

 

3. Byl velký fanda do plavání: 

Ignát Herrmann stál u vzniku plaveckého sportu v Čechách. V roce 1895 zorganizoval první velké veřejné závody. Při závodech, konaných 25. srpna 1895 v Praze na Vltavě (mezi Žofínem a Střeleckým ostrovem), vykonával i funkci vrchního rozhodčího.

4. V průběhu 20. let 20. století se I. Herrmann zapojil do kampaně proti budování zoologické zahrady v Praze. Byl přesvědčen o její neužitečnosti a v několika povídkách snahu vybudovat Zoo zesměšňoval.

5. Fotografie: 

Snad vás můj kvíz neodradil a třeba si od I. H. přečtete knihu U snědeného krámu, jejíž dva díly nabízím jako odměnu. Ověřila jsem, že odkaz na knihu funguje, jen si to posuňte vlevo na začátek. Přeji příjemné čtení:

Klikněte ZDE 

zdroj: Moravská zemská knihovna v Brně, Wikipedie, Literární doupě, Národní digitální knihovna ČR