Dnes si připomínáme výročí, o kterém málokdo ví, nebývá běžně připomínáno. Přesto jako lidé gramotní umíme číst a psát a denně se setkáváme s knihami a tištěnými texty. Ať jsou to školní učebnice, odborné publikace nebo knihy, které čteme ve svém volném čase. Mnohé blogerky pravidelně připomínají knihy, které je zaujaly a tak (nejen) jim připomenu to dnešní výročí: 30. září 1452 spatřil světlo světa první výtisk tzv. Gutenbergovy bible, která měla celkem 1 282 stran s tím, že na jedné straně bylo vždy 42 řádků textu. Jednalo se o historicky první knihu, jež byla vytištěna na knihtiskařském stroji.
Možná si jméno Johannes Gutenberg pamatujete díky školní otázce „kdo vynalezl
knihtisk?“ Mám dojem, že většina lidí o něm neví víc, než tu jednu větu.
Jak vidno, nebyl to žádný prosťáček a s přehledem by strčil do kapsy mnohé youtubery nebo modelky, dnes známe spíše ty, kteří se prošli po červeném koberci a co měli na sobě, ale zkuste se zeptat na Gutenberga. Ani v tomto článku nemohu shrnout všechny poznatky o člověku, který lidstvu výrazně pomohl a jeho knihtisk změnil svět. Určité způsoby tisku znala Asie už asi 500 let před Gutenbergem. Vynález knihtisku umožnil šíření nových myšlenek mnohem větší rychlostí než kdykoliv předtím.
Evropa do poloviny 15. století znala a používala jen tzv. blokový tisk nebo deskotisk. V principu šlo o velmi složitou metodu, při níž musel být nejprve do zvláštní dřevěné desky vyřezán celý text nebo obraz a teprve potom mohlo být dílo rozmnoženo. Vzhledem k tomu, že pro každou stránku vznikala unikátní matrice, byl celý proces velmi pracný a zdlouhavý.
Johannes Gensfleisch, řečený Gutenberg, přišel s nápadem sestavit matrici pro tištěnou stranu z písmových kuželek. Jednotlivé písmové kuželky se pak daly znovu podle potřeby přestavět a použít na tisk jiného textu. Sestavování tiskových podkladů ze dřeva vyřezaných znaků bylo již od 11. století používané v Číně. Nejstarší dochovaný tisk knihy Čikči pochází již z roku 1377 z Koreje. Tiskaři v Asii sice používali jednotlivých vyřezaných znaků, ale neznali tiskařský stroj.
Gutenberg o jejich tiskařské technologii neměl a vlastně ani nemohl mít tušení. Historikové se shodují v tom, že tento převratný objev můžeme připsat právě Gutenbergovi.
Příběh první knihy
Gutenberg byl původní profesí zlatník a brusič drahokamů a zrcadel. Často se říká, že právě předchozí zkušenost ho přivedla k nové převratné myšlence. Na základě práce s puncovními razidly a pečetními typáři přišel na nápad odlévat jednotlivá písmena z kovu a vsadit je do tiskařské matrice.
Není úplně známo, kdy přesně Gutenberg začal s novou technologií tisku experimentovat, ale nejstarší dochovaný tisk Johanna Gutenberga pochází ze začátku roku 1448. Jednalo se o jednolistový kalendář Almanach auf das Jahr 1448. Aby se Gutenberg uživil, tiskl zpočátku kalendáře, odpustkové listy a učebnice latiny, kterým se říkalo Donatus a které neměly většinou více než 28 stran textu.
Nejspíš někdy začátkem roku 1450 se Gutenberg začal připravovat na realizaci svého vrcholného díla. Řeč je o Gutenbergově bibli. Byl to rozsáhlý a nákladný "projekt" s nejistým výsledkem, na jehož realizaci neměl Gutenberg dostatek finančních ani materiálních prostředků. Byl tedy nucen si prostředky na vybavení své dílny půjčit od mohučského obchodníka Johanna Fusta a musel se mu za zapůjčené prostředky zaručit zařízením tiskárny a i knihami, které zde vyrobí.
I díky tomuto obchodnímu spojení Gutenberga s Fustem, které se nakonec pro Gutenberga ukázalo jako nevýhodné, až skoro likvidační, si dnes připomínáme výročí, kdy 30. září 1452 spatřil světlo světa první výtisk tzv. Gutenbergovy bible, která měla celkem 1 282 stran s tím, že na jedné straně bylo vždy 42 řádků textu. Jednalo se o historicky první knihu, jež byla vytištěna na knihtiskařském stroji. Během následujících tří let bylo vytištěno celkem 180 exemplářů. Většina z nich měla na jedné straně 42 řádků, některé však byly „jen“ 36řádkové. Většina těchto knih byla vytištěna na papír, ale 30 knih z celkového nákladu 180 kusů bylo vytištěno na pergamen.
Nesmíme si představovat, že tiskárny hned začaly chrlit tisíce svazků denně, jako je tomu dnes. Pořád šlo o manuální činnost a sám Gutenberg byl schopen vyprodukovat 200 tištěných kopií Bible za tři roky. I tak šlo ale o nevídané zrychlení tvorby knih v porovnání s ručním opisováním. Nebylo to ale poprvé ani naposledy, kdy ani takto převratný objev nebo vynález svému tvůrci bohatství nepřinesl.
Johannes Gutenberg a jeho život
Johannes Gensfleisch zvaný též Gutenberg, se narodil v roce 1400 v německé Mohuči. Díky zázemí poměrně bohaté rodiny mohl studovat na univerzitě v Erfurtu. Po studiích se stal zlatníkem a brusičem drahokamů. Není těžké si představit, že nápad na podobu knihtisku mu přišel na mysl právě při práci s kovem a pečetidly. Historici se dodnes přou, zda první pokusy s tiskem prováděl ve Štrasburku nebo až v Mohuči, kam se vrátil v roce 1448 po období, které strávil v jiných částech Evropy. Důležitější je, že v Mohuči začala skutečně pracovat jeho tiskařská dílna. Podnikatelsky se však Gutenbergovi nedařilo tak jako při vynalézání. Na provoz a vybavení dílny si půjčil. Naneštěstí tak špatně, že mezi ním a jeho věřitelem vznikl soudní spor, který Gutenberg následně prohrál. V tu chvíli přišel o dílnu i velkou část vytištěných knih.
Gutenberg si poté založil ještě další tiskařskou dílnu, na svém vynálezu ale nikdy nezbohatl a opět jej začaly stíhat finanční problémy. Ekonomicky se mu nedařilo a ke sklonku života navíc prakticky přišel o zrak. Jistý klid mu přinesly až poslední tři roky jeho života, kdy získal místo u dvora Mohučského arcibiskupa.
Již v době Gutenbergova života se vynález knihtisku začal šířit do dalších měst Evropy. Přesto ale nebyl rozvoj tiskařských dílen tak prudký, jak si možná představujeme. Nejprve totiž musel vzniknout trh a poptávka po tak velkém množství knih. To bylo v době, kdy byla gramotnost stále dosti nízká, a cena knihy, byť tištěné, a tedy vytvořené s mnohem menšími náklady než kniha opisovaná, byla nad možnosti naprosté většiny tehdejších obyvatel.
Vraťme se k smutnému životnímu příběhu Johannese Gutenberga. I když za své dílo sklízel obdiv a uznání, nepřineslo mu zasloužené bohatství a klid pro další práci. V roce 1855 jej jeho obchodní partner Fust obvinil, že zapůjčené prostředky využil v rozporu s původní dohodou. Gutenberg spor prohrál a přišel nejen o dílnu, vybavení ale i většinu vytištěných knih. Novým správcem knihtiskařské dílny se z rozhodnutí Johanna Fusta stal Petr Schöffer a již bez účasti Gutenberga vydal Fust společně se Schöfferem velké množství knih. Z historických pramenů vyplývá, že se Gutenberg vrátil do domu svých rodičů, kde nejspíš založil novou tiskárnu. Závěr života pak strávil Gutenberg na dvoře mohučského arcibiskupa Adolfa II. Nasavského, kde nejspíš 3. února 1468 zemřel.
Odkaz Johannese Gutenberga
Mohlo by se zdát, že odkaz Johannese Gutenberga končí jeho slavnou Biblí. Je toho však mnohem více. Říká, že se při konstrukci svého knihtiskařského lisu nechal inspirovat v té době již technicky dokonalým vinařským lisem. Vymyslel a vyrobil ruční licí strojek na písmena a při odlévání jednotlivých písmen jako první na světě použil tzv. liteřinu, tedy slitinu olova, cínu, antimonu a vizmutu, jež se jen s drobnými změnami při tzv. horké sazbě používá dodnes. Unikátní a ve své době převratné bylo i složení jeho nové tiskařské barvy složené ze suspenze sazí a lněné fermeže, tedy tiskařské černi.
Žádné komentáře:
Okomentovat