Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

sobota 5. října 2024

Tam, kde mňoukalky mají své muzeum... mňauuu

Dnešní příspěvek je oddechový, víkendový.Občas to chce trochu odlehčit a vyloudit úsměv. Je to i článek ke Světovému dni zvířat 4. října, který připomíná, že zvířata jsou součástí života lidí. Tak snad jste to svým miláčkům nějak zpříjemnili.

Na začátek se zeptám: Jak jste na tom s kočkama? (Znalci pravopisu, nevytýkejte tu koncovku 7. pádu 😼). Osobně se nepovažuji za kočkomilku, což neznamená, že mi kočky vadí. Naposledy byly kočky v domácnosti mých rodičů a prarodičů za mého dětství, ale ty nocovaly ve stodole na seně, do bytu nechodily. Kdybych si měla vybrat domácí zvíře, nevím, nevím, jestli by to byla kočka. Určitě nejsem typ, který, když uvidí kočku, hned by ji hladil nebo snad pochoval. Kdysi mi stačily Kočičí jazýčky.

 https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8b/Katzenzungen.jpg/1600px-Katzenzungen.jpg?20090116235305 

Jako vzpomínku na dětství uchovávám vyřezávaného kocoura, kterého jsem si vybrala k svátku, když mi bylo čtrnáct. Líbí se mi proto, že není něžný, ale má rošťácký výraz a postoj. 😺 Pravda, v mé knihovně je stále dvoudílná kniha o mluvícím kocourkovi Mikešovi, kterou jsem kdysi dáávno dostala pod stromeček od rodičů a ty příběhy se mi líbí dodnes. 

Některé situace píše sám život. Ovšem, tohle byl jeden z příjemných zásahů do našeho programu. To takhle přijedete na zámek a čekáte na začátek prohlídkového okruhu.  Možná je to tak "nastraženo" na návštěvníka, proto je mu v předsálí představeno pár ručních prací a menší výstava patchworku. Aniž byste chtěli, ocitáte se na kočičím sněmu. 

Jen něco z výstavky jsem nafotila, protože za kočkami jsme sem nepřišli. Přišel čas začátku našeho prohlídkového okruhu a tak plně soustředěni jsme se vydali na prohlídku zámku. Také ho na blogu představím. Pak prohlídka skončí a vy, plni dojmů, zajdete na nádvoří, protože si chcete zámek nafotit. A hele, co to tam za kašnou je? Je tam muzeum..., to by nebylo až tak zvláštní. Muzeí jsem navštívila bezpočet, ale tady mají "mňau muzeum" 🐈 . Třeba jste tam už sami zavítali, protože jste cestovatelé. Zajdeme tedy do Muzea kočky a aspoň něco z nabídky vám představím. 









Mají tam doslova překočkováno - najdete tam kočky porcelánové, sádrové, dřevěné i skleněné a na těch fotkách je jen zlomek jejich expozice. Některé bych sice brala jako kýč, ale nejsem tady od toho, abych hodnotila. 😸 Zaujaly mě spíše erby měst, na kterých je kočka. Kočka může znamenat  nebojácnost, ostražitost a další vlastnosti pro ni charakteristické. Tam si i počtete a vždy hlavní hrdinkou je - kočka. 😹


















Ufff, to byla dřina s těma kočkama. 🙀 😸

A pokud stále nevíte, kde tento "ráj mňoukalek" najdete, tak je to na zámku Lnáře.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Toulky českou minulostí

Tam, kde mňoukalky mají své muzeum... mňauuu

Dnešní příspěvek je oddechový, víkendový. Občas to chce trochu odlehčit a vyloudit úsměv. Je to i článek ke Světovému dni zvířat 4. října , ...