Jak v přírodě zjistíme, za jak dlouho bude zapadat slunce?

Dnes jsem zařadila něco, co tu zatím nebylo. My jsme to vyzkoušeli v terénu v Soběšovicích. Je dobré si návštěvu nějakého místa něčím zpestřit, jde o nápad. 

Dnešní téma berte jako jednu z možností, přišla jsem na anglický text a proč nezkusit něco, co neznám. Ano, můžete říct, já si to najdu na internetu, nebudu šermovat rukama. Může to být hra, zábava, zpestření výletu, protože při delším pobytu venku se správnost pak dá zkontrolovat. Když však jste v přírodě, třeba s rodinou nebo nějakou partou, chcete vědět, kdy se setmí, když jste na delší túře, abyste nezatměli. Může to být důležitá dovednost pro přežití, protože delší túra by se měla rozplánovat i časově. 

Třeba jen budete chtít ukázat někomu skvělý trik, kdy můžete pomocí rukou změřit vzdálenost mezi horizontem a sluncem a odhadnout, kolik času zbývá do západu slunce. 👍 Každé měření šířky ruky mezi horizontem a sluncem se rovná hodině a každé měření šířky prstu se rovná dalším patnácti minutám. 

Tato metoda bude fungovat nejlépe, pokud je jasná obloha a nejsou žádné mraky.  Pokud je zataženo a vidíte nejasný obrys slunce, můžete stále provádět měření mezi horizontem a sluncem. Kolem slunce v oblacích bude opar: použijte tento opar jako polohu slunce. Váš výpočet může být trochu mimo, protože opar kolem slunce je větší než samotné slunce, ale bude to jen zkreslení několika minut.

Pokud je zataženo a slunce vůbec nevidíte, nebudete moci tuto techniku ​​ použít. 

 

 

Budete-li v lese a ve výhledu brání stromy, udělejte také přibližný odhad. Stále budete moci vidět nejasný obrys slunce, což bude dost dobré pro měření.

 

 

Při tomto triku byste měli zaujmout pohodlný postoj, protože budete muset chvíli držet ruce a tělo v klidu.  

Ujistěte se, že půda pod vámi je pevná: žádné pohyblivé kameny, břidlice nebo nepohodlí pro nohy. To by mohlo ovlivnit přesnost vašeho měření.

 

Pokud nemůžete získat dobrý výhled na horizont kvůli horám, stromům nebo jiným překážkám, budete muset provést přibližný odhad. Vaše měření nebude dokonalé, ale budete mít alespoň rámcovou představu, kolik hodin máte třeba na návrat domů.

 

 

Pokud to uděláte správně, bude horní okraj vaší první ruky, váš ukazováček, zarovnán se spodním okrajem vaší druhé ruky, vašeho malíčku. Držte palec mimo cestu; do měření by měly být započítány pouze vaše čtyři prsty.

 

Pokud je počet příliš velký nebo si nepamatujete, zeptejte se přítele, jestli je vás víc. Můžete skládat ruce, zatímco přítel bude počítat. Pokud jste sami, budete muset pečlivě počítat sami. Při skládání rukou mluvte nahlas a každou "hromádku" přidávejte hlasově, nikoli v hlavě. To vám pomůže zapamatovat si.

 

Pokud je slunce zakryto vaším ukazováčkem, přidáte k celkovému počtu 15 minut. Pokud vám slunce zakryje ukazováček a prostředníček, přidáte 30 minut. Přidávejte dalších 15 minut na každý další prst, který zakryje slunce.

 

Pokud jste zapomněli svůj počet skládaných rukou, začněte znovu. Sečtěte, kolikrát jste složili ruce: 1, 3, 5 atd. Pokud je vršek vaší ruky dokonale zarovnán se sluncem, jste s celkovým počtem hotovi. Počet naskládaných dlaní se jednoduše rovná počtu hodin zbývajících do setmění. Čtyři ruce na sebe by se rovnaly čtyřem hodinám slunečního světla. Nicméně, slunce bylo umístěno na jednom z vašich prstů, budete muset přidat více.

 

Například: pokud by vám trvalo 3 šířky vašich rukou, abyste se „dotkli“ slunce a slunce bylo umístěno nad vaším ukazováčkem, prostředníkem a prsteníkem, vzdálenost mezi sluncem a horizontem by byla tři šířky ruky a tři prsty. Šířka tří rukou se rovná třem hodinám. Tři šířky prstů se rovnají 45 minutám (každý 15 minut). Do západu slunce byste tedy měli 3 hodiny a 45 minut.  

Zdroj: www-wikihow-com.

Jaký západ slunce jsem vyfotila a proč je tak barevný?

Zjednodušeně řečeno, část slunečního světla neprochází atmosférou přímo na povrch Země. Místo toho se ve vzduchu rozptyluje (odklání z přímého směru) na molekulách plynů a na dalších velmi malých částicích. Ze Slunce přichází světlo všech barev, ovšem míra rozptylu je u každé barvy jiná. Modré světlo se rozptyluje nejvíc, červené nejmíň. Modrou oblohu způsobuje rozptýlené světlo ze Slunce.

Největší podíl modrého světla se rozptýlí při východu nebo západu Slunce - když je totiž Slunce nízko nad obzorem, musí jeho paprsky urazit v atmosféře nejdelší dráhu, takže mají nejvíc „příležitostí“ k rozptylu. Proto jsou vycházející a zapadající Slunce nebo ranní a večerní obloha blízko něj načervenalé: většina červeného světla projde až k nám, zatímco podstatná část modrého se „ztratí cestou“.

Sluneční světlo se odráží ve vysokých mracích na obloze a dosahuje jasně oranžových nebo až dramaticky červených odstínů. V zimních měsících je méně vlhkosti vzduchu, slunce je na obloze níže a jeho světlo se lépe rozptyluje. Pak ty načervenalé a oranžové odstíny mohou více vyniknout, jak vidíme na fotografiích. Barvy se mohou měnit od světle fialové až po krvavě rudou, to záleží na čistotě ovzduší, druhů oblaků apod. 

 No, to jsem zvědavá, co vy na to. 😎