Máte Martina? Jak to vzniklo, že Martin přijede na bílém koni + Svatomartinské rohlíčky

 

Že je dnes Martina, to vědí hlavně ti, kdo ho mají v rodině. A téměř  každému se vybaví pranostika: "Martin přijíždí na bílém koni". Martinové měli dnes možná "krušný" den, protože si z nich kolegové nebo rodina utahovali. Připomíná mi to sousedku z našeho domu, která měla vnuka Martina. Babička mu vždy říkala svým slováckým nářečím z Lužic: "Martine, a kde máš koňa?" Asi si představíte, jak se Martin, tehdy kluk v pubertě, asi tvářil 😎. 

Mužské křestní jméno Martin je odvozeno od jména římského boha války Marta. Svátek má 11. listopadu, tedy v den, kdy by mělo začít sněžit. V tento den byla ukončena první světová válka. Patrně to datum podepsání příměří souvisí s bohem války. 

 

Proč vlastně je zrovna dnes Martina a ten Martin přijíždí na bílém koni?  

11. 11.  je svátek Svatého Martina. To je známo, ale do to byl? Je označován jako Martin z Tours a narodil  se roku 316 nebo 317 (pokud jste to někdy studovali, prameny se rozcházejí v roce narození, bývá uváděn i rok 312) v římské provincii Panonie ve městě Sabaria, jde nepochybně o město Szombathely v dnešním Maďarsku. Římané tehdy měli to známé Imperium Romanum. ... Martin dostal své jméno po bohu války „Martovi“, protože jeho otec, vysloužilý římský voják (nejspíše vojenský tribun), si přál, aby jeho syn kráčel v jeho stopách. Mnohdy tomu tak bývá i dnes, chtít pro děti to "nejlepší". Jenže voják nemá stálé bydlo a v Panonii  nesetrvali dlouho, odstěhovali se do severoitalské Pavie. Tam  Martin prožil většinu svého mládí. Zde se také setkal s křesťanstvím, které ho velmi přitahovalo. Setkal se tam totiž s poustevníky ne italskými, ale to byli, řečeno dnešním jazykem, poustevníci - migranti, nebo lépe turisté, protože pocházeli z Egypta a Sýrie. Zde jsou patrně kořeny jeho pozdějšího skromného poustevnického života. Tours [túr] je historické město v západní Francii. Leží asi 230 km jihozápadně od Paříže. 

Takže sv. Martin byl vlastně Francouz. Ve svých patnácti letech byl proti své vůli přijat k císařskému jezdectvu. Vidíte a už jsme u koně 😉. Protože ukázal, že je odvážný a spolehlivý (chce se mi napsat byl v kolektivu oblíben) ho povýšili na důstojníka. Ale vojenský život není jednoduchý, ještě v té době. To nespíte doma v teple, jste pořád v terénu zima nezima, a jako důstojník jistě promýšlel nějaké strategické pozice, tak asi neměl lehké spaní.

Legenda praví, že jedné chladné noci viděl ve vojenském táboře v Amiens promrzlého polonahého žebráka. Tehdy se sociální dávky nevyplácely a charita také nefungovala. Co udělal Martin? Neměl u sebe jídlo (vsuvka: několikrát jsem byla na ulici oslovena podobným mužem - prý hladoví..., tak mu dávám z tašky jídlo. "Ne, paní, já chci jen peníze!" 😏) ani peníze a nevěděl, co by mu dal. Byl to však muž činu a neváhal ani vteřinu. Tasil meč a jedním seknutím rozetnul svůj plášť na dvě půlky a jednu podal žebrákovi. V téhle situaci je sv. Martin často zobrazován na obrazech nebo sousoších. Co bylo dál ... Další noc uviděl Ježíše oblečeného půlkou jeho pláště, jak mluví k andělům: „Tímto pláštěm mě oděl Martin, který je teprve na cestě ke křtu“. Ráno, když se probudil ze snu, byl jeho vojenský plášť opět celý. Po této události se nechal Martin pokřtít a opustil armádu. Dnes by se řeklo - dal výpověď, jenže on založil mnišskou osadu města Poiters a také kláštery v Liguge. Martin byl pravděpodobně v roce 371 zvolen biskupem v Tours. 

Svatý Martin je patronem vojáků, jezdců, koní a podkovářů, vinařů, cestujících, chudáků a žebráků, zajatců, abstinentů, domácích zvířat a hus, úrody na polích. Proto známe svatomartinskou husu, která se zapíjí svatomartinským vínem. Nejčastěji je zobrazován na koni s polovinou pláště a žebrákem.

V onu stejnou noc spatřil Krista ve své druhé polovině pláště. Od té doby byl Martin, ochránce proti chudobě a nechal se pokřtít. Většinu života žil ve Francii jakou poustevník. 

Ovšem, řekneme-li A, mělo by zaznít i to B. Uvádí se, že christianizace (přivedení pohanů ke křesťanství) neprobíhalo, kulantně řečeno, nějak v rukavičkách. Dnes by možná vyšli do ulic demonstrovat a na kartony psali hesla. On totiž prý Martin, podle pramenů, užíval i násilné prostředky vůči pohanským věřícím a jejich posvátným místům. Jak známo, pohané uctívali své háje a studánky. No a ve 4. století nechal vykácet kilometry lesů pro pohany posvátných megalitických řad stromů v Bretani. No, představte si to dnes, kdy se hlasuje pro Alej roku nebo Strom roku. Nedělám si srandu, ale dnes by ekologičtí aktivisté asi změnili barvu ze zelené na červenou. (Vzteky).

Celkově je pro svou usilovnou christianizační činnost bývá některými lidmi vnímán jako význačná osobnost.

Martin zemřel v 80 letech 8. listopadu 397 v Candes na jedné ze svých misijních cest, kdy byl již vyčerpaný a nemocí oslabený. Jeho tělo bylo převezeno do Tours. K pohřbu biskupa chudoby a chudých, jak ho lidé nazývali, proudily obrovské masy lidí. Tento slavnostní pohřeb se konal 11. listopadu. Takže  proto je dnes tento svátek. Martinovy ostatky byly uloženy do krypty, nad níž byla postavena kaple a posléze i velkolepá bazilika. Velmi brzy se město Tours stalo oblíbeným poutním místem. Na snímku bazilika:

A vznikla legenda... Svátek sv. Martina vznikl pravděpodobně na základě toho, že Martin jako voják jezdil na bílém koni. A protože tento den, tedy 11. listopadu začíná často sněžit, je tento svátek spojován právě se sněhem. Ostatně pranostika - na sv. Martina bývá bílá peřina, říká totéž.

Průvod svatého Martina, který jede na koni městem, se tradičně pořádá i v některých českých městech. Průvod bývá často spojován s lampionovým průvodem nebo se svatomartinskými slavnostmi, na kterých se ochutnává Svatomartinské víno.

 

Nikde není řečeno, jak u pověsti o vojákovi a žebrákovi s polovinou pláště vznikla spojitost s husami, slavnostmi a hektolitry vína. Snad že touto dobou se před zimou vykrmené husičky zabíjely, aby se nadělaly zásoby sádla (i když v ČR je prý už vykrmování  zakázáno) a že se právě začíná ochutnávat mladý vinný mok.… Každopádně je kolem toho každoročně spousta humbuku a plno akcí.

Svatý Martin byl vždy důležitým datem v kalendářích rolníků, sedláků a jejich pomocníků. Čeledínům a děvečkám ve svatomartinský čas končila roční služba u hospodáře. Za svou práci dostávali roční odměnu, a proto i bujaře oslavovali. Na svátečním stole nechyběla dozlatova vypečená husa se zelím. Pilo se pivo i víno. Kdyby svatý Martin věděl, že je dnes 11. listopad dnem hotového obžerství, nejspíš by byl v šoku. On sám žil velmi skromně a proslul svým vstřícným přístupem k lidem.

Svatomartinské rohlíčky (myslím, že se dají upéct podle potřeby v každé roční době)

 

Na svátečním stole nechybělo ani mladé svatomartinské víno nebo tradiční svatomartinské pečivo ve tvaru rohlíčků. Velký rohlík, který byl plněný mákem nebo povidly, dostávali čeledínové nebo děvečky - u hospodáře se loučili se službou. Svatomartinskými rohlíčky obdarovávala děvčata své milé.

Na svatomartinské rohlíčky budete potřebovat:

• 400 g mouky
• 250 másla
• 250 ml smetany ke šlehání
• špetku soli
• povidla nebo mák
  
• vejce

Postup: Do misky prosejte mouku, přidejte na kousky nakrájené máslo, přilijte smetanu a přidejte špetku soli. Vypracujte těsto a nechte ho odpočinout v lednici. Těsto si rozdělte na šest dílů, každý díl rozválejte do kruhu a vykrojte trojúhelníčky. Na širší stranu položte povidlovou náplň a rohlíčky smotejte. Před pečením potřete vajíčkem. Pečte na 180°C zhruba 20 minut. Pocukrujte. Jsou dobré s bílou kávou (meltou).

Písnička: Už Martin na bílém koni 

text Zdeněk Svěrák 

Už Martin na bílém koni.
Už zase přijíždí k nám.
Vesele podkůvky zvoní,
jede k nám zas bílý pán.
Posílá ho svatý Petr,

ať zimu ohlásí včas,

ze skříně vytáhnem svetr,
bude se nám hodit zas.

Máme ted jediné přání,
ať brzy napadá sníh,
ať na bobech a na saních

řádit můžem na kopcích.
Ať honem andílci v nebi 

roztrhají peřinu,

nechceme déle už čekat
těšíme se na zimu.

Pranostiky k tomuto svátku

• Na svatého Martina bývá dobrá peřina.
• Na svatého Martina kouřívá se z komína.
• Když o Všech svatých zima nemá moci, tak o svatém Martině o půlnoci.
• Nepřijde-li sníh na Vše svaté v noci, přijde o svatém Martině se vší mocí.
• Svatý Martin přijíždí na bílém koni. Přijede-li na šedém (mlhy), bude zima střídavá; přijede-li na žlutém (sucho), přijde zima tuhá a suchá.
• Martin a Kateřina na blátě - vánoce na ledě.
• Martinův led bude vodou hned.
• Jde-li husa o Martině po ledu, bude se po něm jistě dlouho koupat.
• O Martině po ledu - o vánocích po blátě.
• Jaký den svatého Martina, taková též bude zima.
• Jestli na svatého Martina jest vlhko, bude nestálá zima; pakli na týž den slunce svítí, bude tuhá zima.
• Na svatého Martina slunečno - dlouhá zima. (U nás dnes svítí slunko.)
  
• Na svatého Martina pod mrakem - nestálá zima.
• Je-li zamračeno na svatého Martina, bude zima levná; je-li jasno, bude zima tuhá.
• Jižní vítr na Martina - mírná zima.
• Zůstane-li listí až do Martina na stromech, čeká se dlouhá a tuhá zima. 

zdroj: hellosandy, J. Poncarová, Wikipedie, YouTube