Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

pondělí 31. ledna 2022

Pozoruhodné ženy: Kateřina z Ludanic vlastnila hrad Helfštýn



 

Jméno Petra Voka z Rožmberka zná snad každý, zejména z televizního zpracování. Nevím, jestli jste zaregistrovali jméno Kateřiny z Ludanic. Ti dva totiž k sobě patřili.
Rozděloval je věk, nevěra i duševní choroba. Přesto ji Petr Vok hluboce miloval. Máme tady v kraji hrad Helfštýn a mladičká choť Petra Voka Kateřina z Ludanic, se kterou se oženil ve svých čtyřiceti letech, byla dědičkou helfštýnského panství. Víte, jak to bývalo, u sňatků byl na prvním místě majetek a k tomu "mladé masíčko", no co by ne? Uvádím to i proto, až se pojedete na Helfštýn podívat, abyste se tam při výkladu průvodce nedivili, když řekne, že majiteli byli i Rožmberkové. Řeknete si - tady? a Rožmberkové?? Ano, to je spojeno s tímto sňatkem. 

  
Hrad Helfštýn
 
Sňatek čtrnáctileté Kateřiny s mnohem starším Petrem Vokem z Rožmberka jí měl pomoci k větší prosperitě. Manželství ale nemělo ustláno na růžích a Petr Vok se nedočkal žádného potomka. Kateřina, která trpěla psychickou nemocí, zemřela v pětatřiceti letech.

 Kresbu erbu poskytlo vydavatelství Ivan Rillich.

Erb Ludaniců

 

Do života vstupovala jako sirotek. Šlechtický původ a nemalý majetek jí ale umožnily získat vzdělání i postavení a stala se manželkou Petra Voka z Rožmberka. Rozdílnost povah, velký věkový rozdíl i duševní onemocnění šlechtičny k manželské harmonii nepřispívaly. Přesto ji manžel ctil a respektoval až do samotného konce. 

Audio: Host: Eva Doležalová
Účinkují: Lukáš Hlavica, Jana Kotrbatá, Igor Bareš, Martina Preissová, Daniel Bambas, Pavel Soukup, Petra Špalková
Režie: Michal Bureš

Kateřina Rožmberská, jak se jí po sňatku říkalo,  pocházela z movitého šlechtického rodu Ludaniců. Byla inteligentní, sečtělá a zbožná. Jako velmi malé dítě osiřela. Její obrovský majetek lákal řadu šlechticů a ocitla se kvůli němu i před soudem. 

Spory většinou nekončily ve prospěch Kateřiny, ale smírem mezi těmi, kteří se na jejím majetku obohacovali. Zásadní pro ni, stejně jako pro každou ženu jejího postavení, byl sňatek. 

Sňatek z rozumu

 

Nastávajícím Kateřiny z Ludanic se stal Petr Vok z Rožmberka, jeden ze správců jejího majetku. Svatební smlouva mezi 41letým šlechticem a teprve 14letou Kateřinou byla uzavřena v roce 1579. Svatba byla o rok později.

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/69/P%C3%A1ni_z_Ro%C5%BEmberka%2C_star%C3%BD_znak.png

Podle historika Jaroslava Pánka šlo bezpochyby o pragmatické rozhodnutí. Roli hrály vedle majetku i nastupující zdravotní problémy Petra Voka a jeho touha konečně se usadit.

Sňatek z rozumu přinášel vedle možnosti sblížit se s moravskou šlechtou i šanci získat přízeň osoby, která měla podobný osud jako on sám. I Petr Vok totiž vyrůstal jako sirotek ve fraucimoru na zámku v Jindřichově Hradci.

Zdánlivá harmonie 

Z dochovaných pramenů vyplývá, že Petr Vok byl Kateřinou absolutně okouzlený a snažil se nahradit jí její neradostné dětství luxusem na svém sídle. „Kateřina ale nebyla vychována k šetrnosti. Petr Vok proto brzy musel kvůli dluhům prodat helfštýnské panství.

Kritické momenty manželství se prohlubovaly. Potomek nepřišel, Kateřina byla usvědčena z milostného románku a prameny navíc naznačují, že se u ní začala projevovat duševní rozkolísanost.

„O povaze jejích psychických problémů příliš nevíme. Víme ale, že Petr Vok nechal kvůli její duševní chorobě přepsat část majetku zpátky na sebe. Přesto její exaltované chování a sklony k zármutkům a bludům přecházel s velkou velkorysostí. A snažil se na ní vidět to lepší z její povahy.“

Kateřino, ty ses proti Bohu a manželskému slibu provinila, svým odjezdem si příčinu k pomluvám a klevetám dala. Já však tobě vše, co jsi proti mně učinila, odpouštím. Z listu Petra Voka Kateřině

Pochopení pro nemoc

Její chování se nicméně stalo po čase pro celou vnější společnost neúnosné a Petr Vok musel přijmout fakt, že Kateřina je těžce psychicky nemocná. Přesto ji nikdy neopustil. Naopak jí zajistil početný fraucimor, který se o ni staral. A v této podobě ji dopečoval až do její smrti.

Kateřina zemřela roku 1601 ve svých 34 letech. Petr Vok ji následoval o deset let později. Spolu s ním zanikl i rod Rožmberků. Zde jsou zlaté mince, které vydala Pražská mincovna k jejich výročí: 

Kateřina z Ludanic - 450. výročí narození zlato proofKaterina z Ludanic - 450. vyroci narozeni zlato

Ale to není všechno. Představte si, že archeologové zkoumali rožmberskou hrobku a  vědci našli další zlato. Rakev patřila zřejmě Kateřině z Ludanic!
Archeologové se po deseti letech vrátili k průzkumu rožmberské hrobky v klášteře ve Vyšším Brodě na Českokrumlovsku. Prozkoumali rakev vedle sarkofágu Petra Voka a zjistili, že patřila zřejmě Vokově manželce Kateřině z Ludanic. V truhle objevili luxusní látky i dámské šaty s řadou ozdob. Našli i další rožmberské zlato.

https://ct24.ceskatelevize.cz/sites/default/files/styles/node-article_horizontal/public/images/2604572-p2021110501684.jpeg?itok=LgWQh1DD 

Rakev, která zřejmě patřila Kateřině z Ludanic (autor Josef Vandělík)

V roce 2011 potvrdili archeologové přesné místo, kde je, a že je v hrobce vedle Voka pohřbeno i dalších 38 členů rodu. Teď prozkoumali i obsah rozpadající se dřevěné rakve, která je na druhém cínovém sarkofágu, vedle Vokovy rakve. Poprvé zdokumentovali pohřební výbavu uvnitř rakve a určili kosterní ostatky.

https://ct24.ceskatelevize.cz/sites/default/files/styles/scale_1180/public/images/2604576-p2021110501686.jpeg?itok=bSCFlH7V 

Sarkofág Petra Voka a zlatý prsten na víku

„Průzkum přinesl další řadu indicií, které podporují hypotézu, že jde o rakev s ostatky manželky posledního Rožmberka, Kateřiny z Ludanic. Odpočívá v dřevěné, zřejmě dubové truhle zbavené víka. Vedle luxusních textilních přehozů a výstelek rakve lze dobře rozpoznat velmi honosné dámské šaty s řadou ozdob, případně osobních šperků ze zlata. Důležité zjištění je, že prsten není ani zdaleka jediné rožmberské zlato. V téhle rakvi je zlatých šperků mnohem větší množství,“ řekl geoinformatik Jiří Šindelář z firmy Geo-cz.

https://ct24.ceskatelevize.cz/sites/default/files/styles/scale_1180/public/images/2604578-p2021110501687.jpeg?itok=YBvMQtnB 

Sarkofág Petra Voka se zlatým prstenem  na víku

Vznikne kopie prstenu

Nově vytvořili archeologové i digitální kopii Vokova sarkofágu včetně všech reliéfních ozdob. Už v roce 2011 objevili na víku jeho cínové rakve dámský zlatý prsten, jenž patrně patřil Kateřině z Ludanic. Teď pořídili snímky i 3D sken renesančního šperku. „Jedná se o výjimečný zlatý prsten, zdobený emailem a drahými kameny červené a zelené barvy s velmi netradičním tvarem korunky“. Snímky a digitální model prstenu předali zlatníkům, kteří vytvoří kopii.

Odborníci hledají po světě podobné prsteny. Našli analogii v Anglii. „Prsten je výjimečný. Našli jsme analogie v anglickém prostředí, pohybujeme se v prostředí významných zlatníků, rytců, kteří pracovali také na dvoře Rudolfa II. Tím je nález hodně vzácný. Je to zatím jen pracovní hypotéza, že Petr Vok ho nechal udělat pro Kateřinu z Ludanic, když měli zásnuby,“ řekla  archeoložka Zuzana Thomová.

Za důležité považuje i to, že v hrobce, která je nepřístupná, mohli udělat průzkum díky technologii vyvinuté přímo pro tento účel. „Je tak dokonalá, že dokáže udělat výzkum za nás, aniž bychom do hrobky museli vstoupit“. 
 
https://ct24.ceskatelevize.cz/sites/default/files/styles/scale_1180/public/images/2604574-p2021110501685.jpeg?itok=359JiXFi
Použitá literatura a zdroje:dvojka.rozhlas.cz
Březan Václav: Životy posledních Rožmberků. Praha: Svoboda, 1985.
Pánek Jaroslav: Petr Vok z Rožmberka. Život renesančního kavalíra. Praha: Vyšehrad, 2010. 
ČT24/ČTK

15 komentářů:

  1. Z Helfštýna mám krásné letní vzpomínky. Helfštýn prošel dosti zajímavou rekonstrukcí, vyplatí se ho navštívit, třeba o kovářském festivale Hefaiston.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Návštěvu v době kovářské soutěže nedoporučuji těm, kteří si chtějí vychutnat hrad. Při Hefaistonu bývalá hrad téměř neprůchodný, jsou zde davy lidí. Po zkušenostech z několika návštěv doporučuji hrad v době kdy je horko a všichni jsou spíše u vody. Pak máte hrad skoro pro sebe.🙂

      Vymazat
    2. Hlavně mám radost, že hrad obě znáte a navštívily jste ho. V létě je všude krásně, ale hodně záleží na počasí, kdy si tu prohlídku vybrat a hlavně - užít.
      Co se nás týče, naposledy jsme byli na hradě během Hefaistonu a - světe, div se, žádný nával tam nebyl a my jsme si mohli vše prohlédnout, návštěvníkům se věnovali, takže spokojenost. Možná to byla náhoda, ale parkovalo se i na louce pod hradem a vše bylo "normální". Možná jsme měli štěstí. ☺

      Vymazat
  2. Hani se zájmem jsem si tento článek přečetla. Na Helfštýně jsem nebyla. Je to od nás opravdu daleko. To by pro nás bylo také na ubytování někde poblíž. Dříve ty velké věkové rozdíly opravdu byly a nehledělo se na to, že si zralí muži vybírali ještě děti...Ono dnes se historie vlastně u těch bohatších vrstev opakuje. Vždyť i naše sedmdesátileté celebrity mají o třicet a více let mladší manželky...Děkuji za hezký článek a přeji Ti příjemný poslední lednový den a zdravý vstup do krátkého měsíce - února.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, Jaruško, nás dělí vzdálenost, jsme na opačných koncích republiky, takže většina míst, která Ty uvádíš na svém blogu, já neznám a stěží je poznám. To je ale v blogerském světě myslím, normální. Jet sem jenom na prohlídku Helfštýna by se asi nevyplatilo, ale my si můžeme udělat celodenní výlet a hezky se to zvládne.
      To, co píšeš o celebritách, je pravda, ale je rozdíl, jestli se takhle provdá dvaceti až třicetiletá žena a ne takové "děcko", jak byla Kateřina z Ludanic. Když si domyslíme, co ona tehdy, ve své době, ve 14 letech mohla vědět o světě? Byla sirotek, sice vlastnila helfštýnské panství, ale beztak jí pořád opakovali, jaká je to, v podobě Petra Voka, pro ni partie!
      Já poděkuji za zamyšlení i za pěkné přání, poslední lednový den si tedy užívám a snad - ve zdraví - to bude i v únoru. Totéž přeji vám oběma doma. ☺

      Vymazat
  3. Zajímavé čtení o majitelce mého oblíbeného hradu. Nyní se na hradě provázejí i komentované prohlídky a tak se člověk hodně diví. Já jsem si novela na lavičce a průvodce se skupinou se zastavil kousek ode mne a tak jsem historii vyslechla. Dnešní muži už mají k nemoci jiný přístup. Ale Vok měl velkou pomoc v tom francimoru. Knihy Bauera mám také v oblibě.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je fajn, že sis Helfštýn oblíbila. Hrad je možno prohlédnout individuálně, což mnozí asi využívají a také formou komentovaných prohlídek. Ale stejně je lepší se s historií hradu, nejen tohoto, trochu seznámit. S historií Rožmberků jsem měla možnost seznámit se v jižních Čechách, ale osoba Petra Voka je díky televiznímu zpracování poněkud zkreslena. ☺

      Vymazat
  4. Hani,ráda jsem si početla.Já si pamatuji tak na film Svatby pana Voka,kde se ucházel o slečnu Kateřinu.Teď marně přemýšlím,kdo ji hrál,ale to je jedno.Na Kopeckého se zapomenout nedá.
    Měj hezký večer

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jituš, právě ten film Petra Voka asi nejvíc lidem přiblížil. Viděla jsem to už dávno, ale herec p. Kopecký mu dal určitý styl a naturel. ☺
      Děkuji a přeji pěkný nástup do nového měsíce.

      Vymazat
  5. Hani,neměli to jednoduché ani panovníci,ani jejich manželky. Hledělo se hodně na majetek a pak až na lásku. Bojovalo se, trápilo,nemoce byli a neplodnost k tomu. Ráda si přečtu knihu Poslední láska Petra Voka.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to pravda, Marti, potomky chtěl každý, pokud možno co nejvíce, aby ten velký majetek měl kdo dědit a spravovat. Nemocí bylo tolik, že mnozí se nedožili dospělosti. Sama Kateřina umírá v 35 letech.
      Snad se Ti kniha bude líbit. ☺

      Vymazat
  6. Ač vím, že Vokova milovaná Kateřina byla z Ludanic a patřil jí Helfštýn (byla jsem na něm, byl krásný podzimní den a mám opravdu hezké vzpomínky), moc ráda jsem si celý článek přečetla.
    Haničko, děkuji a přeji pohodový den. Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem ráda, Helenko, že se Ti na Helfštýně libilo a že to bylo zpříjemnění podzimního dne.
      Děkuji a hezký nástup do měsíce února přeji. ☺

      Vymazat
  7. Opravdu krásné čtení.Vidím p.Kopeckého...Nikdy jsem tam nebyla,je to teď už moc daleko.
    Přeji krásný den ☺

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evi, děkuji za pochvalu. Chápu, že od vás je to sem daleko, tak jako pro mne/nás tam k vám. Také to ve vaší oblasti moc neznám.
      Přeji krásný začátek měsíce února. ☺

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Toulky českou minulostí: 168. schůzka: Třetí vláda Václava IV.

  Z minulého dílu: Českého krále Václava máme zase na svobodě, a zdá se, že během svého druhého věznění měl přece jenom možnost přemýšlet, ...