Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

čtvrtek 27. ledna 2022

Příběhy hvězd: Meteority Příbram a lednové výročí astronoma

 

Dnes  27. ledna si připomínáme  nedožité 93. narozeniny významného českého astronoma, specialisty na meteory, Zdeňka Ceplechy.
 

Shodou okolností já si připomínám nedožité narozeniny svého dědečka, se kterým jsem se nesetkala, což mě mrzí, protože opustil tento svět před mým narozením. Znám ho jen z vyprávění. Nejdříve tedy jako vzpomínku zapaluji svíčku: 

Jméno astronoma pana Zdeňka Ceplechy bude navždy u nás spojeno s rozvojem bolidové sítě a zejména pak s meteoritem Příbram. Fragmenty tohoto tělesa byly nalezeny díky práci týmu, který vedl.

Zdeněk Ceplecha a meteorit Příbram. 

Zdeněk Ceplecha a meteorit Příbram.

O astronomii se začal zajímat ve třinácti letech, v době, kdy studoval reálné gymnázium v pražské Michli. Kromě toho jej už dříve zaujala též anorganická chemie a geologie, což se ukázalo jako velmi vhodná kombinace pro pozdější výzkum meteoritů. Začal navštěvovat hvězdárnu na Petříně a přihlásil se do České astronomické společnosti, kam byl přijat roku 1944.

Jako vysokou školu si vybral Univerzitu Karlovu, konkrétně její Matematicko-fyzikální fakultu a studium úspěšně završil roku 1952. V té době již rok pracoval v astronomickém ústavu v Ondřejově, kde díky jeho poznatkům bylo možné výrazně urychlit výpočty drah vesmírných těles. Už tehdy se zabýval zpracováním fotograficky zachycených meteorů, u kterých počítal dráhu jak v atmosféře, tak i ve sluneční soustavě.

 

Ondřejovská hvězdárna stojí na kopci Žalov nad obcí Ondřejov již více než sto let a patří k nejdůležitějším vědeckým pracovištím ve svém oboru v Evropě.

Během zaměstnání se Zdeněk Ceplecha věnoval dalšímu studiu, roku 1956 získal titul kandidát věd a o jedenáct let později doktor věd. V těchto letech také začal s budováním sítě fotografických kamer, vybavených objektivy typu "rybí oko", která měla pokrývat co největší území a snímkovat celou oblohu během jasných nocí. Hlavním cílem bylo zaznamenávat jasné meteory (bolidy) a získávat o nich co nejvíce informací. Získané fotografie se ale daly (a dosud dají) využít i k široké škále dalších astronomických účelů.

https://www.astro.cz/_data/images/news/2007/02/08/asu_ondrejov_27062005_008.jpg

Projekt Evropské bolidové sítě v 60. letech vymysleli a začali uskutečňovat naši vědci. Jako bolid se označuje velice jasný meteor, jehož vizuální jasnost je vyšší než -4m (magnitudy). Bolid tedy dosahuje stejné a nebo vyšší jasnosti než planeta Venuše v době svého největšího lesku. 

Bolid z 28. března 2017, Javorníky

Díky dlouholeté práci této bolidové sítě, která funguje dosud, se podařilo získat velké množství unikátních dat, díky kterým se významně rozšířily a zpřesnily naše poznatky o chování těchto částic při průletu atmosférou.

Největší úspěch zaznamenala tato síť roku 1959. Ve večerních hodinách 7. dubna zachytily její dvě kamery průlet velmi jasného tělesa. Ceplecha a jeho tým se pustili do výpočtu dráhy a podařilo se jim určit místo, kam mohly zbytky meteoroidu dopadnout. Následné pátrání bylo úspěšné a podařilo se nalézt čtyři fragmenty, z nichž největší měl hmotnost téměř 4,5 kg. Podle nedalekého města dostaly jméno meteorit Příbram. Bylo to poprvé, kdy byl meteorit nalezen na základě výpočtu jeho dráhy. Navíc byla určena i jeho původní dráha, která ukázala, že pocházel z hlavního pásu planetek, ležícím mezi Marsem a Jupiterem. Říká se proto, že se jedná o první meteorit s "rodokmenem".

Na základě předpovězeného místa dopadu východně od Příbrami byly z původního tělesa nalezeny celkem 4 kusy nazvané podle vesnic poblíž nálezu:

  • Luhy – 4,48 kg
  • Velká – 0,8 kg
  • Hojšín – 0,42 kg
  • Drážkov – 0,1 kg.

https://ct24.ceskatelevize.cz/sites/default/files/styles/scale_1180/public/images/1491506-84655.jpg?itok=3lluPs83

https://www.astro.cz/_data/images/news/2009/04/07/pribram_luhy.jpg 
  • Meteorit Luhy - jeden ze 4 meteoritů Příbram (Hornické muzeum Příbram)

Tyto meteority jsou nyní vystaveny v Národním muzeu v Praze. Nejmenší kámen, který tehdy našel třináctiletý pasáček krav. Hmotnost meteoritu při vstupu do zemské atmosféry vědci podle pozorování odhadli na 1300 kilogramů, hmotnost před rozštěpením na 53 kilogramy. Do ovzduší vletěl rychlostí 21 kilometrů za sekundu. Objekt pohasl a na poslední úlomky se rozpadl ve výšce zhruba 12 kilometrů (ve výšce 22 kilometrů, kde končilo fotografování, jich bylo 17).

 

Z. Ceplecha a čtyři meteority bolidu Příbram: Luhy, Hojšín, Velká a Dražkov

http://www.hvezdarnaplzen.cz/wp-content/uploads/2014/04/pribram_draha_letu.gif

Zdeněk Ceplecha za svůj život obdržel celou řadu ocenění a vyznamenání a velmi zvýšil prestiž československé a české astronomie ve světě. Také pomohl vychovat řadu žáků, z nichž někteří v jeho práci pokračují a také dosáhli významných úspěchů. Zemřel 4. prosince 2009 ve věku 80 let, tedy v roce padesátého výročí pádu Příbramských meteoritů.

Ve výzkumu bolidů máme dominantní postavení ve světovém měřítku po řadu desetiletí. Pro tyto účely jsme vytvořili rozsáhlý pozorovací systém, tzv. Evropskou bolidovou síť, jejímž centrem je Česká republika, ale kamery jsou rozmístěny i na území jiných států. Koordinace této sítě, stejně jako zpracování veškerých napozorovaných dat se provádí od samého počátku v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Na území celého světa spadne ročně kolem 150 tun úlomků.

zdroj: Hvězdárna a planetárium Plzeň, Wikipedie, astro, www.hvezdarnaplzen.cz

6 komentářů:

  1. Hvězdy pozoruji ráda,ale to je tak asi všechno.Byla jsem ale i ve hvězdárně u nás ve městě.
    Tak jsem ráda,že jsem si přečetla něco nového.Je moc hezké,že jsi zavzpomínala na svého dědečka.Já dědu z tatínkovy strany také nepoznala.Byl o hodně starší jak babička a umřel,když bylo tatínkovi 13 let.
    Hani,měj se hezky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, Jituško, myslím, že na naše předky bychom měli občas zavzpomínat. Škoda, že o svém dědovi se už nic nedozvím, byl původně horníkem, jak tady bývalo zvykem, důl už nestojí, ale z budovy ředitelství někdo udělal hotel, tak se tam někdy zajedeme podívat.
      Hvězdy mě vždy zajímaly, kromě planetária jsem byla 2x ve hvězdárně na Petříně, tam to bylo i s přednáškou a také ve Val. Meziříčí. Tak jsem si takovou mini "hvězdárnu" zřídila i tady na blogu. Jsi zvána! ☺

      Vymazat
  2. Moc hezký příspěvek Hanko. Hvězdy ráda pozoruji,pokud je vhodné počasí. Pro své klubové přátele jsem zařídila zájezd do Planetária,přednáška je zaujala,rádi na tento poznávací zájezd vzpomínání.
    Je zajímavé, že i já nepoznala dědu,tato a tatínka. Těsně před mým narozením zemřel,chodívala jsem s mamkou na hřbitov posvítit svému dědovi.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, Marti. Při pozorování je rozhodující viditelnost a mnohdy, jak naschvál, při nějakém úkazu, o kterém se píše, se zatáhne a - nic. Planetárium asi v Krásném Poli u Ovy - je to tam zajímavé a poučné, několikrát jsme tam byli, ale na pořadu, ne na pozorování oblohy.
      Já jsem jako dítě chodívala na hřbitov s babičkou, naši byli v práci.

      Vymazat
  3. Zajímavé čtení, Hani.
    Vždycky, když někam vyjedeme (teď třeba ta Šumava), uvědomím si, jaký je ve městě světelný smog. Tam jsem si hvězdy opravdu užila...
    Posílám pozdravy, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, plně s Tebou souhlasím. Ani já ve městě moc z hvězdné oblohy nemám a zkouším to i v noci a nic. Myslela jsem, že po operaci očí to bude lepší, ale je tím smogem. Poprvé jsem si to uvědomila na Švarné Hance v Beskydech.
      Děkuji za pozdravy, já je posílám tam k vám... ☺

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Fotila jsem Měsíc v "Jeseteřím úplňku"

  Jeseterův či jeseteří měsíc završuje letošní sérii čtyř superměsíců, která začala v květnu. Superměsíce jsou definovány jako úplňky, kte...