Léčebné praktiky v minulosti - pouštění žilou a pijavice

Článek je pokračováním tématu ZDE. Dnes posoudíme úroveň medicíny v dané době. Zřejmě budete rádi, že neprožíváte svůj život v časech, kdy nemocné léčil lazebník a ten, aniž by desinfikoval ránu nebo nástroj, nařízl nemocnému žílu a krev stékala do misky... 😚

Na konkrétních příkladech v Kroměříži uvidíme, jak naši předkové řešili své zdravotní neduhy. Pomoci mohly špitály či nemocnice, také "babky kořenářky" nebo přímo lékaři. V r. 1692 biskup Karel z Liechtensteina-Castelkornu vydal listinu pro kroměřížskou městskou radu, podle níž byla zřízena nadace pro městského lékaře. Město Kroměříž, jako jedna z mála obcí v českých zemích, mohlo již v 17. století mít vlastního lékaře. Zemský zdravotní zákon, podle kterého musely obce stanovit a platit nejméně jednoho obecního lékaře, byl na Moravě uzákoněn až r. 1884. 

Vedle lékařů se o nemocné starali také lazebníci a bradýři. Lazebníci (balneato­res) kromě holení mohli např. přikládat baňky. Tzv. baňkování (vakuoterapie) je metoda stará pět tisíc let, kdy se na tělo přisají baňky a vzniká podtlak. Působí to na krevní a lymfatický oběh, protože zvyšuje průtok krve a krev celkově očišťuje. Baňky zrychlují také metabolismus kůže, využívají se pro uvolnění svalů a kloubů. Tlak rozšiřuje cévy, uvolňuje průtok a odstraňuje stagnaci krve v konkrétním místě.

 

  

Foto z internetu.

Do lázeňského domu lidé chodili po úrazech nebo třeba s kuřím okem. Bradýři (barbitonsores) holili a stříhali vlasy, prováděli chi­rurgické úkony, obvazovali rány, léčili vykloubeniny a zlomeniny. Dokonce léčili i pohlavní nemoci. A na bitevním poli byli lazebníci teprve potřební a získali si úctu vojáků.

Cech lazebníků byl pro všechna města olomouckého biskupství zřízen biskupem Leopoldem Vilémem r. 1662.

Od dob starověkého Egypta až do 19. století lidé věřili, že nemoc znamená „příliš krve“ a že je třeba ji vypustit. Pouštění žilou, odborně venesekce, bylo symbolem skutečné medicíny. Pokud se člověk cítil špatně, znamenalo to, že „má v sobě něco špatného“. Co s tím? Mělo se to prostě vypustit ven.

 

 

zdroj obrázku:medium.seznam.cz

Lékaři, lazebníci i mniši dlouhá staletí věřili, že zdraví stojí na rovnováze tělesných šťáv, tedy krve, hlenu, žluči a černé žluči, a že právě krev bývá tou nejzrádnější. Pouštění žilou se používalo na horečky, zápaly plic, bolesti hlavy, melancholii i nespavost. Běžně se zákroku říkalo „dát si odpustit“. Bylo to rychlé a viditelné, pacient měl pocit, že se opravdu něco děje.

 

 

Ilustrace z lékařské knihy ze 16. století. Každá nemoc měla správné místo na těle, odkud se při ní měla odpouštět krev. Lékaři používali pijavice - i desítky na jediného pacienta. Záznam z roku 1830 udává, že Francie spotřebovala víc než 30 milionů pijavic ročně.

 

 

Pijavka lékařská (Hirudo medicinalis) produkuje hirudin a dalších asi dvacet bioaktivních látek. Léčbu pijavicemi lidstvo používá minimálně tři a půl tisíce let. 

• Pijavka lékařská je měkký, podlouhlý živočich s hladkou kůží.
• Tělo se skládá ze 33 tělních článků.
• Na obou koncích těla má přísavky.
• Dýchá celým povrchem těla.
• Dorůstá zpravidla velikosti 10 až 15 centimetrů.

Rozdíl mezi pijavkou a pijavicí

Pijavky (Hirudinea) jsou skupina kroužkovců, které se živí sáním krve či požíráním malých živočichů. Pijavice (Piscicolidae) jsou specializované pijavky parazitující hlavně na rybách.

_______________ 

Na konci 19. století působilo v Kroměříži několik lékařů, jejichž účty se dochovaly ve státním okresním archivu. MUDr. Metoděj Stojan byl pediatr a chirurg.

Na Velkém náměstí ordinoval lékař nemocnice Milosrdných sester MUDr. Julius Suchý, ve Vodní ulici pak MUDr. Ferdinand Koresky. Praxi praktického a zubního lékaře v jedné osobě zastával magister Adolf Pollák. Specializovaní zubaři - MUDr. Jan Štros a MUDr. Leopold Mráček nabízeli v novinách "plomby porculánové, zlaté, amalgámové a plomby dle vlastního vynálezu."

A lékárny? Ta první stávala od r. 1568 v místech restaurace Centrál a patřila lékárníku Hansi Schreibicherovi. 

Na počátku 20. století bylo v Kroměříži už více lékáren. Arcibiskupský dvorní lékárník Jan Nepomuk Harna provozoval lékárnu U zlatého lva. Lékárnu U anděla strážce řídil Miloslav Veselský - od r. 1910 kroměřížský starosta.

 

 

PhMr. Miloslav Veselský prosadil stavbu nemocnice v Kroměříži. Zemřel ve věku 47 let.

Proslulá byla lékárna U černého orla, patřila lékárníkovi a majiteli továrny na výrobu sodovky Františku Křižanovi.  

zdroj: Státní okresní archiv Kroměříž, Wikipedie, medium.seznam.cz, Deník