Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

středa 17. srpna 2022

Dovolená v Jeseníkách: Nejmohutnější jedle v ČR - Vévodkyně

 

Na dovolené nebo na výletech máme šanci poznat i památné stromy. Tak jsme toho využili.

V lázeňských parcích a v okolí Karlovy Studánky roste nespočet mohutných a krásných stromů. Za léta svého života již něco pamatují. Kdyby tak mohly vyprávět... Nejstarší a nejhodnotnější z nich byly prohlášeny za památné stromy a těší se zvláštní ochraně.

Jedle Vévodkyně je památná jedle bělokorá (Albies alba) a najdete ji v údolí Bílé Opavy u silnice mezi Karlovou Studánkou a Ludvíkovem. S obvodem kmene 450 cm se po pádu Vopařilovy jedle jedná o nejmohutnější evidovanou jedli v ČR. 

Jedle byla vyhlášena památným stromem v roce 2001. V době vyhlášení měla rozměry: obvod kmene 440 cm, výšku 44 m a stáří asi 180–230 let. Jde o absolutně největší známý strom na území CHKO Jeseníky. Teď se její výška uvádí 47 m. Jak vidět na snímku, najdeme ji při sjezdu z Karlovy Studánky do Ludvíkova, asi 1 km pod lázněmi vlevo od cesty (nebo od Ludvíkova asi 3 km vpravo od cesty).

 

Jedle Vévodkyně mezi Ludvíkovem a Karlovou Studánkou

Jedle bělokorá je vysoký statný jehličnatý strom s kuželovitou až válcovitou korunou, jediný středoevropský zástupce rodu jedle. Ve střední Evropě roste v horských a podhorských lesích, společně s bukem vytváří nyní již vzácné bukojedlové lesy. 

https://slideplayer.cz/slide/3315881/11/images/6/Jedle+b%C4%9Blokor%C3%A1+Ze+spodu+jehlice+b%C3%ADl%C3%A9+voskov%C3%A9+pruhy.jpg

Své optimum má v 5. lesním vegetačním stupni na bohatých stanovištích živné řady. Pozůstatky původních bukojedlových porostů se vyskytují např. v pralese Mionší v Beskydech.

https://g.denik.cz/75/70/spendlik-ludvikov-vyhlidka202106-13_denik-galerie-800@2x.jpg 

Památný strom u Ludvíkova

Hranice jejího rozšíření je limitována jejími nároky na vlhkost a citlivost vůči pozdním mrazům. Je vysloveně horským stromem (vystupuje téměř do 2000 m n. m.), směrem na sever sestupuje i do nižších poloh (300 m). Vyžaduje vlhkou hlubší půdu a snáší v mládí velmi dobře zastínění. 

Nastupující generace dokáže v podrostu vegetovat i 100-120 let při vzrůstu kolem dvou metrů. Růst je v mládí velmi pomalý. Rychleji roste od 15 let věku a výškový růst dosahuje maxima mezi 30 a 60 lety. Jedle nesnáší velkoplošné holé seče, je citlivá na pozdní nebo časné mrazy. Nálety a nárosty také trpí náhlým (předčasným) uvolněním. Od stádia mlazin však stupňuje své nároky na světlo. V uzavřených lesních porostech plodí přibližně od 60 let věku.

https://g.denik.cz/75/5a/spendlik-ludvikov-vyhlidka202106-14_denik-galerie-800@2x.jpg

Legenda

Pod touto jedlí se prý rád zastavoval arcivévoda a velmistr řádu německých rytířů Evžen Rakousko-Těšínský, který často pobýval na zámku Bruntál patřícímu řádu. V letech 1909 - 1913 nechal stavět v Karlově Studánce tzv. Lotrinský dům (později Slezský dům), dal provést parkové úpravy a výsadby v lázních Karlova Studánka a nechal rozšířit zámecký park v Bruntále.

https://g.denik.cz/75/bd/spendlik-ludvikov-vyhlidka202106-15_denik-galerie-800@2x.jpg 

Jak poznat jedli bělokorou?

Jedle bělokorá dorůstá do výšky až 60 metrů, někdy i více, a její kmen může mít průměr až dva metry. Poznávacím znamením může být hladká kůra světle šedé barvy, která se u starších stromů zbarvuje dohněda a puká. Koruna má v mládí tvar kužele, postupně nabývá válcovité podoby a na vrcholu se zplošťuje. Kořeny jsou velmi silné, díky čemuž u jedle bělokoré téměř nehrozí vývraty.

Jehlice

Jehlice jedle bělokoré měří dva až tři centimetry, jsou zploštělé a na horní straně lesklé a tmavě zelené. Vespod lze vidět dva světlejší proužky.

http://www.nabla.cz/obsah/biologie/rostliny/stromy-kere/img/jedle-belokora1.jpg

Šiška

Šišky jsou vzpřímené, 10–20 cm dlouhé, 3–5 cm široké, válcovité, nahoře zaoblené. Dozrávají během září a rozpadají se na stromech: jejich šupiny opadávají a na stromech zůstávají pouze vřetena. Trojhranná semena (8–11 mm dlouhá, 3–5 mm široká) mají neopadavé křídlo. 

https://cdn.myshoptet.com/usr/www.stromy.eu/user/shop/big/105-4_800px-illustration-abies-alba0.jpg?5e5a8232

Areál rozšíření 

Areál rozšíření jedle bělokoré

 
Zdroj: Wikipedie, turistika.cz, bruntalsky.denik.cz, womanonly.cz

13 komentářů:

  1. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  2. Zdravím Hani a nejdříve se omlouvám za smazání původního komentáře, který jsem psala na mobilu.
    A teď k té obdivuhodné, nádherné jedli bělokoré. Vzrostlé stromy mají svoji paměť i historii. Vždy si jich všimnu a kochám se jejich nádherou. Často pod nimi ráda postojím a hledím do koruny stromu a říkám, co tento strom asi pamatuje...Tato jedle je opravdu mimořádně vysoká a rovná. Já také často obdivuji staré lípy, mnohdy uvnitř duté, ale přesto dál žijí a staré jsou už někdy i stovky let. Také podél řek mám ráda staré nádherné vrby, mnohdy už rozlámané přesto nádherné a u nás v louce je starý již suchý strom a i když kmen i větve jsou bez kůry, přesto obdivuji i krásu tohoto již mrtvého, stromu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jaruš, Ty jsi nejen obdivovatelkou přírody, ale také její znalec ☺. Já se tak často do přírody nedostanu, ale když se to stane, vnímám ji a stromy velikány také obdivuji, jako právě je ta Vévodkyně. V dětství jsme měli za domem krásnou vzrostlou lípu, byla nádherná, krásně to vonělo, když kvetla, ale bohužel, vichřice ji vyvrátila z kořenů, to byl smutný pohled a navíc jsme přišli o střechu, no stává se to. Každý máme své vzpomínky, doufám, že i nynější děti budou mít a nebudou jen sedět u počítačů a mobilů...
      Moc děkuji za opakovaný komentář a krásné psaní o stromech. ♥

      Vymazat
  3. Omlouvám,musela jsem se smát.Některé stromky můžou být námi,studenty,sázené.Jezdívali jsme tam /sázet nebo obžínat/ asi tak jaro,podzim 1964,1965.Jak strašně dávno to je!
    Přeji krásné dny ☺

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evi, věřím, že Ti ten text o tak mimořádném stromu v Jeseníkách u Ludvíkova zlepšil náladu, když jste tam jako studenti byli na lesní brigádě! I když je to dlouho, jedle Vévodkyně je mnohem starší, ale věřím, že většina těch stromů, které jste buď sázeli nebo obžínali, stále roste a jsou krásné. Škoda, že se tam nemůžeš vydat na "průzkum". ☺
      Moc děkuji a krásné dny přeji i Tobě.

      Vymazat
  4. Krásný příspěvek - zajímavé informace, krásné fotky a moc mě potěšil ten obrázek ze starého atlasu či encyklopedie - takové mám moc ráda.
    Haničko, hezký večer, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem moc ráda, Helenko, že jsme v Jeseníkách na tento krásný strom narazili. Chtěla jsem doplnit více o tomto druhu stromu a také se mi zmíněný obrázek líbil. ☺
      Děkuji a Helenko, hezky si užij dnešní sváteční den. Ať je příjemný a pohodový!

      Vymazat
  5. Ahoj Hani, ráda jsem v tv sledovala seriál s L. Munzarem Paměť stromů o putování za památnými stromy. Nedaleko od nás, ve Svídnici je památná borovice, o které se v seriálu také mluvilo. A přímo v Kostelci, kousek od našeho domu, v Lipové stráni stávala borovice Erbenka, pod kterou rád sedával K.J.Erben a pověst o ní a zlatém zvonu popsal v básni Věštkyně v Kytici. Dnes už tam borovice není, připomíná jí jen nápis na desce, ale tomu místu se říká Erbenka pořád. Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Leni, to je komentář, který se dostal do spamu, tak jsem ho vytáhla a děkuji. ☺

      Vymazat
  6. Ahoj Hani, tak když jsem Ti tady komentář dopsala, tak jsem si ho asi smazala, nebo nevím kam zmizel. Tak znovu a lépe - psala jsem Ti v něm, že jsem ráda sledovala v tv seriál Paměť stromů s L. Munzarem o putování za památnými stromy. A že nedaleko od nás, ve Svídnici stojí památná borovice, která se v tom seriálu také objevila. A opravdu jen kousek od našeho domu v Kostelci v Lipové stráni stávala Erbenka, památná borovice, pod kterou rád sedával K.J.Erben a píše o ní pověst v básni Věštkyně v Kytici. Dnes už borovici připomíná jen nápis na desce, ale Erbenka se tomu místu říká stále. Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, Leni, to mě mrzí, že komentář zmizel, tak moc děkuji za to, že jsi to napsala znovu. Je to krásná vzpomínka na seriál s panem Munzarem, on uváděl i rozhledny, to bylo moc zajímavé. Ty žiješ v krásném kraji, kde je hodně kulturních památek - zámků, ale jak vidět, i příroda je bohatá a taková památka na K. J. Erbena! Já tady blízko nic podobného nemám, tak aspoň v jiných oblastech mohu poznávat.
      Ještě jednou moc děkuji i za ty zajímavosti o stromech a přeji krásné srpnové dny. ☺

      Vymazat
  7. Hani,byli jsme v lesoparku za Merkurem a i tam jsou krásné vzrostlé stromy. Byl parný den,ale v lese bylo příjemně..Tvé různorodé příspěvky rádi čteme,zrovna včera jsme diskutovali o zámku,kde býval také ústav pro mentálně postižené o tom jak pustl a najednou takový zlom. Přeji pohodové dny,četba na pokračování je úžasně poetická,paní Hadrbolcová hlasem hladí na duši.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marti, ten lesopark neznám, ale je dobře, že takových možností je víc. Jsem ráda, že vás ty moje články zajímají, snažím se střídat témata a materiálů mám opravdu dost. Ten zámek, který uvádíš, je v Jindřichově ve Slezsku, protože Jindřichovů je víc, proto se další u Šumperka uvádí jako Jindřichov na Moravě. Jindřichov jsem nevybrala náhodou, kdysi mě učil pán, který tam bydlel a podle svých slov denně dojížděl do Ostravy, což muselo být náročné na vstávání, protože žádný přímý spoj nebyl a tak musel vyjíždět v noci. Od něho jsem poprvé o tomto zámku slyšela.
      Jsem ráda, že se Ti četba s paní Hadrbolcovou líbí, také to poslouchám a je vidět, jak je hlas důležitý.
      Moc děkuji a přeji příjemné pohodové dny. ☺

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Dovolená v Jeseníkách: Vzhůru na hrad Edelštejn!

  Dnes je státní svátek, 28. září, tak si uděláme menší výlet a pobudeme v přírodě. Alespoň virtuálně. 👍 Budova městského muzea ve Zlatých ...