První veřejná koněspřežná železnice v Evropě: České Budějovice – Linec

Dnešní den není jen předělem prázdnin, kdy uvažujeme, kam bychom ještě zajeli nebo co zajímavého podnikli, dokud je léto. 

1. srpen je významný pro veřejnou dopravu, i když tohle těžko někdo připomene. Využíváte ji (nebo jste využívali)? Já ano a byly doby, kdy jsem využívala dost bohatě, podle mne má svůj význam i v současnosti. Když se podíváme na mapu republiky, vidíme, jak je protkaná železničními tratěmi, přesto, že některé části už byly zrušeny. Dnes má výročí úplně ta první a když se dočteme, že byla vůbec první veřejnou koněspřežkou v Evropě, musím to připomenout. Bylo to před 192 lety. Koněspřežná dráha, zkráceně koňka, byla předchůdcem dnešních železnic a elektrických tramvají.

V letech 1825-1832 byla mezi Českými Budějovicemi a Linzem vybudována železniční trať pro vozy tažené koňmi. V r. 1836 byla prodloužena až do rakouského Gmundenu. Ve své době byla tato koněspřežka nejdelší železnicí na evropském kontinentu. Tak nějak to vypadalo: 

Další fotka je z muzea v Č. Budějovicích:

Koněspřežka Č. Budějovice – Linec: Tato železnice je potomek prastaré obchodní cesty pro dopravu soli a železného zboží ze Steyeru a z Lince. Linecká trasa v konkurenci zvítězila a koncem 20. let bylo započato se stavbou. Na trase lze nalézt mnohé zajímavé objekty a nejlepší zážitek je návštěva muzea v Kerschbaumu a jízda skutečnou koněspřežkou.

V centru Českých Budějovic, v místech, kde se říká U Zelené ratolesti, byl výchozí bod koněspřežné dráhy, která se táhla až do Lince. Stály tu proto stáje pro koně a dodnes můžeme ve dvoře domu vidět kryté stání pro vozy. Z nich se zde vykládalo zboží. Více si poslechněte:

Koněspřežka je dílem otce a syna. Původně ale mělo vzniknout něco úplně jiného. František Josef Gerstner byl pověřen, aby propočítal vodní cestu, plavební kanál pro převážení zboží. Když však prošel terén, zjistil, že to nejde. Kanál by byl velkým ekonomickým nesmyslem, protože mezi Lincem a Vyšším Brodem by muselo vzniknout 243 nákladních zdymadel a stejně by se vodní cesta dala využívat jen sedm nebo osm měsíců v roce.

František Josef Gerstner, od roku 1810 rytíř Gerstner, byl matematik, fyzik a inženýr. Roku 1806 založil Královské české stavovské technické učiliště v Praze, předchůdce dnešního Českého vysokého učení technického (ČVUT). Navrhl výstavbu koněspřežné dráhy z Českých Budějovic do Lince. Na jeho náhrobku je nápis: 

„Jako mladík pozoroval hvězdy na nekonečném nebi, jako muž stanovil vodám přesné zákony a podpořil lidské umění silami přírodními, jako stařec, proslavený mnohou slávou, odešel ke hvězdám.“

 

U Zelené ratolesti v Českých Budějovicích byl výchozí bod koněspřežky. Dodnes je zde kryté stání pro vozy|foto: Zdeněk Zajíček

Proto Gerstner navrhl postavit železnici. Sám se na funkci stavbyvedoucího ale už necítil, a tak doporučil svého syna Antonína. Koněspřežka se začala budovat po roce 1825, stavba trvala sedm let. Byla postupně uvedena do provozu v letech 1827–1836 v trase České Budějovice – Linec – Gmunden. Sloužila především nákladní dopravě soli z hornorakouské Solné komory (Salzkammergut) do Čech.

V roce 1834 se dráhou přepravilo 23 tisíc tun zboží a 2500 lidí. V roce 1857 už to bylo 110 tisíc tun zboží a 160 tisíc lidí, na trati jezdilo přes 1100 nákladních a 41 osobních vozů. 

Hlavní myšlenkou bylo snížení dopravních nákladů. Díky snížení valivého odporu (železné kolo - železná kolejnice) byl kůň schopen utáhnout mnohanásobně těžší náklad, než na formanském voze. 

Co zůstalo po koněspřežce: 

Průběh trati:

	0,0	Stanice České Budějovice (Budweis)
	20	Stanice Holkov (Holkau)
	40	Stanice Bujanov (Angern)
	54	Výhybna 8, Střední nádraží Trojany (Trojern)
	60,6	Výhybna 9 (Leopoldschlag)
	64,6	Stanice Kerschbaum
	69,8	Výhybna 10
	75,6	Výhybna 11, Střední nádraží Oberschwand
	83,2	Výhybna 12
	87,1	Stanice Lest (při Neumarktu)
	98,8	Výhybna 13, Střední nádraží Bürstenbach
	102,7	Výhybna 14 (Hattmannsdorf)
	108,5	Stanice Oberndorf
	113,0	Výhybna 15
	117,2	Výhybna 16, Střední nádraží Treffling
	123,0	Výhybna 17
	127,8	Stanice Urfahr
	128,8	Stanice Linz Hauptmautamt
		Trať na Gmunden (s.u.)

Celková délka 128,8 km

V Holkově bývala první přepřahací stanice směrem od Českých Budějovic.

V městské dopravě se koněspřežné tramvaje uplatnily v druhé polovině 19. století, nahrazeny byly parními a později (na přelomu 19. a 20. století) tramvajemi elektrickými. 

Kolejnice koněspřežné dráhy z r. 1825

Zdroj: budejovice.rozhlas.cz, Wikipedie, internet