Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

pondělí 22. května 2023

Envelopa není jen zastávka tramvaje v Olomouci


Dnes se opět vydáme do Olomouce, místa naší dovolené. Představím jedno zajímavé místo, o kterém se moc nepíše. Několik let nosím myšlenku, že bych olomoucké opevnění chtěla poznat. Aspoň trochu a také se více dozvědět. Při návštěvě Flory to nejde, buď jedno nebo druhé. Návštěvník se může městem projít pěšky, ale pokud na prohlídku nemá dost času nebo nemá "nohy z loterie", použije tramvaj jako my. Pronikla jsem do tajů "dokonalosti" olomoucké dopravy - to je na samostatný článek. Jedna ze zastávek je ohlášena jako Envelopa. Když jsem to kdysi slyšela poprvé, slovo jsem neznala. A nejsem si jista, jestli by každý Olomoučák dovedl vysvětlit, co to znamená. Tipuji, že většina by s tím měla problémy. Ono to až tak jednoduché není. 

Vystoupíte na zastávce a před vámi je gigant, ovšem nový, to tady dlouho nestojí: Má to nápis Envelopa Office Center a svým umístěním navazuje na Galerii Šantovka a okolní novou zástavbu.
 
Součástí je také parkoviště pro 150 aut ve třech podzemních patrech. Uprostřed objektu je zastřešené atrium, počítalo se také s kavárnou a "kantýnou". Říkám si, možná takhle vnímají mladí - podnikatelé nebo studenti (Olomouc je město škol), tu svoji Envelopu. Jsou tam totiž i budovy fakult Univerzity Palackého Olomouc. 
 
Pro představu Přírodovědecká fakulta UP, foto ze stránek školy.

My se však chceme podívat na bývalé vojenské opevnění. To je totiž ta pravá "envelopa".

Chce se mi napsat je to "poblíž zastávky", ale když vystoupíte na Envelopě, to "poblíž" znamená dobrých 800 metrů, spíše kilometr chůze, než se vám zjeví „Korunní pevnůstka". Pro návštěvníka je problém v tom, že značení je jako v dobách pionýrských. U zastávky Envelopa je sice šipka, ale to je všechno, aspoň naberete směr a pak je to na vaší šikovnosti. Čekala jsem nějakou informační tabuli, možná ne jednu, no dobrá, slevím, tak aspoň další šipku. Tu bych si tam musela leda nakreslit. 😸 Korunní pevnůstka je starý pevnostní objekt v sousedství Bezručových sadů v Olomouci. A v Olomouci je pevností dost, to byste se museli podívat na mapu. Kdekdo tam byl, ale jestlipak návštěvníci vědí, že Olomouc byla vojenské opevněné město? Vyjádřit to dvěma větami lze asi těžko. 

Pro představu použijeme plánek. Vidíme, že  jde o hradební val o délce přibližně 350 metrů, (ale neměřila jsem to) který je  několikrát zalomený a na lícní straně vyzděný cihlami. To je vidět na fotografiích. Pro představu, takový val kdysi obepínal celou Olomouc v celkové délce mnoha kilometrů. 

Proč to bylo vybudováno? Po ztrátě většiny území Slezska v první slezské válce v roce 1742 se Olomouc stala pohraničním městem. Pokud tipujete, že to bylo v době Marie Terezie, tip je úspěšný. M. T.  byla v Olomouci, myslím, třikrát. Chápete, že kdyby pro ni Olomouc nebyla vojensky důležitá, těžko by, v té době permanentně těhotná, panovice tyto cesty podnikala. Když nastoupila jako žena na trůn, hned se ozvalo Prusko, konkrétně Fridrich II. Marie Terezie měla smůlu v tom, že to byl nejen soupeř, ale jeden z největších vojevůdců 18. století. 

V nově vzniklých vojensko-strategických podmínkách vzrostla důležitost města při obraně hranic Rakouského císařství. Zbourala se proto předměstí mimo Hejčína, Černovíru a Klášterního Hradiska a na jejich místech vznikly podle návrhu francouzského inženýra Bechade de Rachepina nové vojenské stavby - bastiony či raveliny. Měly za úkol zastavit postup nepřátel přicházejících z území Pruska. Tento názorný model najdete v pevnůstce: 

Už se neví, jak tato starobylá část tereziánské bastionové pevnosti k svému názvu přišla (Korunní pevnůstka), ale je dost možné, že takové pojmenování vyvolal pohled na půdorys celého objektu, kde z hradby vystupující dva půlbastiony s bastionem číslo 24 uprostřed jako by tvořily tři hroty královské koruny. Toť vysvětlení historika, kdy se držíme i názvosloví. Proto zachovám i to číslování v textu. 
 
Foto ze vzduchu

Jisté je to, že projektant stavby olomoucké pevnosti, francouzský odborník ve službách Habsburků baron Pierre Bechade de Rochepine, nemyslel na nějakou zvláštní pevnůstku ani na to, jaký obrazec stavba v půdorysu vytvoří.

   
Portrét polního podmaršálka Pierra Philippa barona Bechade de Rochepine,1763 | plátno, olej. Jako zemský inženýr žil od roku 1742 většinou v Brně. Během svého působení v Olomouci se stal příslušníkem nově založeného habsburského inženýrského sboru (1747) a za zásluhy byl povýšen do hodnosti generálmajora (1753).
 
 https://www.vmo.cz/img/manip_img_20200325_084447_fotor-1586937879.jpg

Šlo mu v tomto místě pouze o zkrácení pevnostní linie (kterou dosud tvořily středověké hradby nad skalisky v Michalském výpadu - ten je pod vilou Primavesi) překlenutím terénního záhybu vytvořeného přírodními silami a novou hradbou zde tedy vytvořil mnohem kratší (a tím méně zranitelné) spojení mezi bastionem číslo 22 (v místech, kde dnes stojí budova Slovanského gymnázia) a číslem 6, který stával v prostoru před dnešními schody z Blažejského náměstí.

A proč Envelopa?

Ke stavbě tohoto úseku opevnění došlo v roce 1755, kdy už celková výstavba pevnosti probíhala osmým rokem. O dva roky později (1757) byla dokončena a pevnost tedy uznána za plně obranyschopnou. 

 
Plán dokončené bastionové pevnosti z roku 1757.
Stavba Korunní pevnůstky byla tedy dílem prakticky závěrečným, což mohlo být dalším důvodem její „korunovace“. 

Korunní hradba s bránou - tak dnes vypadá vstup do pevnosti.

Oproti jiným detailům souvislé hradební linie měla tato část pouze tu zvláštnost, že v rovném valu mezi dvěma bastiony – tzv. kurtině – byla brána. 

Před ní se však táhla ještě jedna mocná linie hradeb po pravém břehu hlavního toku Moravy zvaná francouzsky „enveloppe“ (odtud tedy dodnes živý místní název Envelopa), kde už samozřejmě žádná brána nebyla. To umožňovalo bezpečný vjezd do poměrně velkého prostoru vymezeného hradbou a z opačné strany obloukem toku říčního ramena Moravy. 
 

Vnější opevnění, je na něm vidět, že cihly už chátrají...  

Možná jste si řekli, však v našem městě jsme také měli hradby. Ano, to my taky (Ostrava), ale nejsou hradby jako hradby.

Pokračování

Zdroj: olomoucky.denik.cz, Wikipedie

10 komentářů:

  1. Zajímavý článek. Pokud nám to vyjde, tak se možná letos do Olomouce podíváme, ale až v září

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jaruško, září je dobrý čas, my také ještě chceme někam zajet. K Olomouci budu mít ještě hodně článků, tak se můžeš podívat. Po městě se dá jezdit Mhd, to jsme využívali a procházek je tam také dost. ☺

      Vymazat
  2. Hani,ty všemu přijdeš na kloub.Velmi zajímavý článek.Také se snad do Olomouce podívám.Studuje tam vysokou sestry vnučka,tak s ní jednou pojedu.
    Měj se hezky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, Jituš, tento pobyt jsem vybrala i proto, abych "prozkoumala" víc, než se dá stihnout při jednodenní návštěvě. Pokud je ta možnost jet s touto vnučkou, využij toho, však ona by Tě i povodila po městě, pokud město neznáš. Tam je opravdu co vidět.
      Přeji Ti, aby to vyšlo a jinak pohodový závěr májového měsíce. ☺

      Vymazat
  3. Hani, se zájmem jsem si článek přečetla a prohlédla fotky. Takových staveb je v okolí Olomouce víc, máme je "schované" na příště :o)
    Děkuji a přeji příjemný den. Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, je vidět, že patříte k těm, kdo o opevnění ví, já také už dost dlouho, ale ono se to těžko skloubí s běžnou návštěvou města. Však vám to neuteče.
      Děkuji a přeji příjemný zbytek dne. ☺

      Vymazat
  4. Hani, zase jsem se u Tebe dozvěděla něco zajímavého. Měj hezký den, Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Leni, jsem ráda, jestli jsem obohatila nějakým poznatkem, k opevnění ještě bude nejeden článek.
      Měj také příjemný zbytek dne. ☺

      Vymazat
  5. Hanko, na to opevnění jsem také zvědavá a už dlouho, ale pokaždé, když tam jedeme, tak se pohybujeme po známých místech ve městě nebo v Rosáriu a pak už honem na vlak...nebo na Sv.Kopeček a k Hradisku a pod. a na opevnění nedojde. Zatím si u tebe počtu. Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to přesně tak, jak píšeš, Jiřinko. Znám to, člověk nasadí ten stereotyp a jsou místa, která "nemůže" minout, pak už rychle na vlak. U nás také celá léta tahle klasika, tak jsem to letos prolomila a víc pronikneš "do tajů" města. Článků ještě bude hodně.
      Měj příjemný závěr května. ☺

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Klenotnice a varhany vyšehradské baziliky

K Vyšehradu tady byl článek zaměřený na interiér baziliky sv. Petra a Pavla. Zaměřila jsem se na výmalbu a sochařskou výzdobu jednotlivých ...