ZOO Schönbrunn II. - Panda velká a nosorožec indický

 

Informace o nejstarší evropské ZOO Tiergarten ve Vídni jsou v prvním článku. V roce 2022 se dočkali dvoumilióntého návštěvníka. Mezi nejvíce ceněná zvířata tam patří panda velká, je i na prospektu, který návštěvník dostane ke vstupence: 

 

Měla jsem možnost pozorovat návštěvníky a mám dojem, že pandy se lidem líbí a patří k velmi oblíbeným zvířatům v ZOO. Možná je to i tím, že to byl druh ohrožený vyhynutím a troufám si říct, že právě zoologické zahrady mají svůj podíl na záchraně druhu. Na rozdíl od jiných medvědů panda budí dojem milého "plyšáka", který se skoro pořád pídí po bambusové větvi a pak ji s chutí okusuje. U nás se, myslím, pandy nechovají, tak jsem vlastně poprvé měla možnost tohoto milého medvídka naživo vidět a fotit. Odhaduji, že nejen v pavilónu, ale hlavně u výběhu tam během dne lidé nafotí ne stovky, spíše tisíce fotek.

Vídeňská zoo patří k jedné z dvaceti tří zoo na světě, která chová pandy velké.  Ve Vídni se pandy se začaly chovat v roce 2003, kdy dorazila samice Yang Yang a samec Long Hui, kteří přinesli zoo velký úspěch.

Dne 27. srpna 2007 porodila samice Yang Yang první pandu v Evropě, která byla počata přirozeně. Podle čínské tradice dostalo mládě jméno 100 dní po narození, a to Fu Long. Po třech letech se v srpnu 2010 v Schönbrunnu narodil další pandí samec. Byl pojmenován Fu Hu. Třetí mládě pandy se narodilo dne 14. srpna 2013 - Fu Bao. Dne 7. srpna 2016 se v zoo narodila dvojčata, která dostala jména Fu Feng a Fu Ban. Yang Yang byla první matkou pandy velké v zajetí, která vychovávala dvojčata bez lidské pomoci. Mláďata se dva roky po narození přestěhovala do Číny.

V prosinci 2016 zemřel samec Long Hui na komplikace nádoru. V dubnu 2019 byl do zoo dovezen nový samec Yuan Yuan.

Panda velká (Ailuropoda melanoleuca – doslovně „kočičí-stopa černá-a-bílá“) je savec. Je to větší druh medvěda řazený do čeledi medvědovití (Ursidae) a jediný žijící zástupce rodu Ailuropoda (panda). 

Dospělý medvěd měří 120–190 cm a dosahuje hmotnosti 70–160 kg. V přírodě je to samotář, který se s jinými jedinci setkává pouze v období námluv. Samice pandy velké rodí obvykle jen jednou za dva až tři roky. Březí je 83–163 dní; rozptyl je způsoben různě trvající odloženou nidací, díky které může mláďata porodit v příhodnou dobu. Narodit se mohou až tři medvíďata, ale obvykle přežije jen jediné z nich. Novorozeně váží pouhých 85–140 g (0,001 % váhy matky) a v porovnání s velikostí dospělého jde o jedno z nejmenších mláďat placentálních savců.

 

 

Panda velká se stala symbolem Světového fondu na ochranu přírody (WWF). Od druhé poloviny 20. století je také národním symbolem Číny a zobrazována na čínských zlatých nebo stříbrných mincích. Panda velká žije dnes pouze v několika horských pásmech v Číně, zejména v Sečuánu. 

 

Legenda o černobílém vzoru

Podle jedné čínské legendy nebyla panda odjakživa černobílá, původně měla pouze bílou srst. Legenda praví, že jednou jedna mladá pastýřka zachránila malou bezbrannou pandu před levhartem, ale přišla při tom o život. Všichni medvědi pak pastýřku oplakali. Když nad ní pandy truchlily, začala jim stékat černá barva ze smutečních černých pásek, které měly umístěné na pažích, po celém těle. Když si chtěly otřít oči od slz, barvu si rozmazaly, načež se jim udělaly černé skvrny kolem očí, a když si zakryly uši, aby neslyšely nářek a pláč, zčernala jim i srst na uších. A od té doby jsou pandy černobílé. 😗

 

Pandy se živí především bambusovými listy, stonky nebo výhonky, příležitostně žere též kosatce, šafrány nebo hořce. Bambus však tvoří až 99 % její potravy. K tomu má přizpůsobené zuby. Podle toho, o kterou část bambusu se jedná, pozře např. 13 až 15 kg bambusových listů a stonků denně nebo 44 kg výhonků denně a stravuje se zhruba 10 až 16 hodin. Zároveň i často vyměšuje, údajně až 50x za den, přičemž vyprodukuje 10–20 kg trusu (až 100 bobků denně).  Pomocí výkalů odborníci odhadují populaci pand a dokonce lze z jejich trusu rozpoznat, který k jakému medvědovi patří.

Dokáže běžet rychlostí 32 km/h, tedy rychleji než mnozí lidé, ale takové tempo udrží jen krátkou dobu.

***

Nosorožce indického návštěvník najde v ZOO poblíž vchodu u Neptunovy fontány. Udává se, že v Evropě žije nyní ve 27 zoo celkem 74 indických nosorožců. Zaujala mě stará kresba perem od německého malíře Albrechta Dürera z roku 1515, Lisabon:

 

Nosorožec indický je jeden z šesti druhů z čeledi nosorožcovitých, který se vyskytuje na území Indie, proto název indický.

Nosorožec indický (Rhinoceros unicornis)

• Řád: Lichokopytníci (Perissodactyla)
• Čeleď: Nosorožcovití (Rhinocerotidae)
• Známý také jako: nosorožec jednorohý, nosorožec pancéřový
• Velikost: Dospělý jedinec může vážit až 2 700 kg a je většinou 3 - 4 metry dlouhý. Jeho výška se pohybuje mezi 160 a 190 centimetry.
• Roh: Indičtí nosorožci mají pouze jeden roh, který může být 20 až 60 cm dlouhý. 
• Status: Zranitelný
• Populace: Ve volné přírodě Indie a Nepálu žije přibližně 3 500 kusů. Toto číslo nemusí být přesné.
• Výskyt: Jižní úpatí Himálaje. Domovem větší části populace je národní park Kaziranga v indickém státě Assám.
• Věk: Dožívá se cca 40 let.

Čich a sluch má nosorožec indický velice citlivý, ale hůře je na tom zrak – jsou totiž krátkozrací. Nosorožci indičtí mají stejně jako všichni zástupci nosorožcovitých na všech končetinách tři prsty: druhý, třetí a čtvrtý. První a pátý prst zakrněly. Jeho kůže může mít barvu od šedé po tmavě hnědou až světle černou. 

 

• Prvních pár dnů po narození saje mládě nosorožce až 25 litrů mléka denně.
• Předchůdce nosorožců (Baluchiteruium) byl vůbec největším suchozemským savcem všech dob. V kohoutku dosahoval výšky 5,4 metru a byl dlouhý přes 11 metrů.
• S bezmála čtyřmi metry délky a dvěma tunami hmotnosti je nosorožec indický větší než průměrný osobní automobil.
• Hlavní potravou nosorožců je tzv. sloní tráva.
• Novorozené mládě nosorožce váží kolem 65 kilogramů. Ve dvou měsících se začíná pást, ale kojeno přestává být až někdy kolem věku jednoho roku.

 

Zdroj: Tiergarten, Wikipedie, stoplusjednicka.cz

Pokračování