Zimní XXV. olympijské hry jsou svátkem hlavně sportovním, ale i důvodem k cestování. Olympiády píší své příběhy, kdy od favorita se očekává, že bude stále přidávat jen zlatá umístění a nic netrvá věčně. Nové hvězdy se po čtyřech lety zase rodí. Coubertinova představa "Důležité v životě není triumf, ale boj, podstatné není zvítězit, ale dobře bojovat." se postupně změnila, protože ve sportu se dnes točí velké peníze. Překvapí, že se vyslovil proti ženským sportům a Světovým hrám žen:
"Nepraktická, nezajímavá, neestetická, a nebojíme se dodat: nesprávná,
taková by podle našeho názoru byla tato ženská poloolympiáda".
Tento článek věnuji pořadatelské zemi, protože oceňuji zodpovědnost a spousty práce, už jen s úvodním ceremoniálem. 👍
__________________________
Když v r. 2024 vyhořela ZŠ Kontešinec v Českém Těšíně, ze zpráv o tom věděla celá republika. Nezvyklý název Kontešinec má italské základy! Kdysi Italové totiž migrovali ze své vlasti do Těšína. Našli tady nejen nový domov, ale udělali takovou kariéru, které by doma v Itálii nedosáhli. Dodnes v našem regionu zaznamenáte italská příjmení.
Nahlédněme do Českého Těšína, původně jednoho města. Obyvatelé ten trojúhelníkovitý prostor zobrazený na mapě pojmenovali Kontešinec. Naproti za řekou je Zámecký vrch (Góra Zamkowa), dnes v Cieszyně PL.
Je třeba pátrat v literatuře, abyste se dozvěděli o bohatém těšínském kupci příjmením Contessa, který byl na tomto území majitelem dvora. Hospodářská usedlost byla postavena r. 1833, stála tu do r. 1970. Pojmenování Kontešinec je odvozeno od italského příjmení Contessa a celé to souvisí s přílivem přistěhovalců ze slunné Itálie do města nad řekou Olší (Olzou). Italové byli od středověku "nejpohyblivějším" národem, cestovali po celé Evropě jako vyhlášení umělci a humanisté, ale často podnikali cesty za prací a kariérou. Nejčastěji se usazovali ve velkých městech, např. v Praze nebo v Krakově.
Italsky znějící jména se v písemných pramenech z Těšína vyskytují už v 1. polovině 17. století přesto, že Těšín byl v té době malým centrem a Těšínské knížectví okrajovým územím na to, aby mohlo podnikavým Italům nabídnout kariéru a lepší život.
Ve 2. polovině 17. století se emigrace z Itálie už stala téměř masovou záležitostí. Z muzea vím, že italské zápisy informují, že v některých regionech jsou takřka všichni muži z rodin v letních měsících nepřítomni. Týkalo se to především severní Itálie, zvláště okolí jezera Como. A právě tehdy se objevují ve slezských městech početné skupiny italských kupců, např. v Opavě. Podívejme se, ze které oblasti Italové přicházeli:
Comské jezero je fjordovité jezero v severní Itálii v Alpách, má podobu obráceného „Y“ a rozdvojuje se k jihu. Tvar vymodeloval Addský ledovec a u Alta Brianza se rozděluje na dvě části. Comským jezerem protéká řeka Adda (levý přítok řeky Pád). No, řekněte, mohli tady kupci a řemeslníci "v přírodě" rozvíjet své podnikání? Pochopili, že tady pod alpskými vrcholy díru do světa neudělají.
Italští migranti nejraději využívali cesty vedoucí z okolí jezera Como přes Innsbruck, Linec, Brno, Olomouc do Krakova. Jejich cesta vedla přes Těšín, a v té době se tu někteří z Italů usadili natrvalo. V r. 1680 obdržel městská práva v Těšíně Antonín Silvestr Pino, o rok později Jakub Contessa, v dalších letech členové rodin Trincano, Piazzolo, Fossati, Magnini, Tino a další.
Všichni se zabývali obchodem, avšak v 18. století se v Těšíně vedle kupců usazovali rovněž řemeslníci, nejčastěji se zabývali cínařstvím nebo to byli kominíci. Do konce 17. století našlo v Těšíně domov nejméně 30 italských rodin, většina z nich pocházela z okolí jezera Como.
Rozvíjí se celý příběh: Z obce Salla u Milána pocházel i Jakub Contessa. Věnoval se obchodu a určitě úspěšně, když se rychle stal majitelem dvou domů, přičemž jeden z nich stál na těšínském náměstí. Ve 20. letech 18. století pracoval jako císařský výběrčí daní. Zemřel v r. 1732 jako zasloužilý obyvatel Těšína. Majetek odkázal svému mladšímu bratrovi Janu Antonínu Contessovi, jenž se narodil také v Salle.
Jan Antonín Contessa se již ve 20. letech stal majitelem největší obchodní společnosti ve městě, která se mj. věnovala prodeji koní polské šlechtě, také obchodu s vínem a jinými výrobky s kupci z Vratislavi.
V Těšíně se narodil jeho syn Vincenc, který byl rovněž obchodníkem. Většinu však zdědili starší synové Jana Antonína Contessy narození ještě v Itálii - Vavřinec (Lorenc) a Dominik (Jan Dominik). Vavřinec v r. 1765 postoupil svá práva mladšímu bratrovi a tak Dominik užívající jména Salice-Contessa, dosáhl nejvyšší pozice mezi těšínskými Italy ve městě.
Pracoval nejen jako obchodník, ale byl i prvním těšínským podnikatelem, neboť v r. 1765 založil přádelnu bavlny, ve které zaměstnával na 250 lidí, dokonce i malé děti. Od císařovny Marie Terezie obdržel titul obchodního inspektora a zlatou medaili, přesto jeho továrna dlouho nefungovala. Od r. 1775, kdy rakouské orgány zavedly v Těšíně mezinárodní trhy, zasedl Dominik Contessa v čele 5členného obchodního rozhodčího soudu, který měl řešit sporné záležitosti. Sám se věnoval obchodní činnosti, prodával mj. bavlněné výrobky ze Saska.
Na konci r. 1779 byl jmenován městským administrátorem, ale brzy bez potomků v Těšíně zemřel. Contessovu firmu převzala vdova Marie Magdaléna, která byla shodou okolností dcerou jiného těšínského Itala, Alexandra Brachettiho, a jejím prvním manželem byl Kašpar Antonín Soldat.
Ještě před smrtí koupil Dominik Contessa hospodářství = dvůr v Kamenci za 1560 zlatých. Půjčil si rovněž od Těšínské komory 3300 zl. a nově nabytým dvorem ručil za své závazky. Nestačil je splatit a tak komora dala hospodářství do konkursu. Nakonec k němu nedošlo, protože kníže Albert Sasko-Těšínský vyslyšel prosby nevlastní Contessovy dcery Josefy Soldat. Listinou vydanou v Prešpurku jí potvrdil držbu hospodářského dvora, ale stálo ji to 2 tisíce zlatých.
Po několika majitelích se majitelem dvora na začátku r. 1798 stal nám dobře známý hrabě Jan Larisch-Mönnich, jenž za něj zaplatil 4 tisíce zlatých.
Ve všech těchto majetkových převodech je nemovitost, která původně patřila Dominiku Contessovi, označována jako "kontešinský dvůr". Název se ustálil jako vzpomínka na bývalého majitele u obyvatel Těšína. Bylo to rozlehlé území, které podle záznamů v pozemkové knize zahrnovalo prostor od zámeckých zahrad k domu jiného Itala Pavla Zanolla a dosahovalo až k Olši. Viz mapa výše.
Toto vyčtete z pozemkových knih. 🙇
Chtěla jsem objasnit název těšínské části Kontešinec, ale hlavně připomenout působení italské komunity v Těšíně. Dnes se o tom moc neví. Děkuji těm, kteří dlouhý text přečetli. 👍
zdroj: Muzeum Těšínska
Žádné komentáře:
Okomentovat