Kaleidoskop podle Hanky : Zvrásněná břidlice, poutní místo a větrný mlýn

Příspěvek navazuje na výlet do obce Heřmánky. Město Odry dostalo název podle řeky, která vody ze svého povodí odvádí do Baltského moře. Začneme přírodní památkou Vrásový soubor v Klokočůvku, je zhruba 9 km od města Odry.

Tady si milovník geologie přijde na své. V oblasti se těžila břidlice a v nedalekém Budišově nad Budišovkou je Muzeum břidlice, jediné svého druhu v ČR. Je v budově bývalého mlýna. Břidlice se dříve používaly hlavně jako krytina na pokrývání střech, jako stavební kámen nebo také jako obklad a dlažba.

V Klokočůvku uvidíte tektonickou zvrásněninu břidlicového útvaru, jež se vlivem tlaků v zemské kůře tak zajímavě vytvaroval, že bychom jen těžko hledali jejich původní vodorovné vrstvení. Přesto to původně bylo rovné!

Na úpatí skalky najdete otvor připomínající skalní sluj. A hned si lidé vymysleli pověst, že tímto otvorem vylétá jednou za čas ze skály ohromný drak. Létá nad městy, ale hlavně sbírá zlobivé a neposlušné děti. Ty pak musejí drakovi po celý rok sloužit a uklízet obrovskou jeskyni v níž drak bydlí. Pokud se však děti naučí během této služby poslouchat, propustí je drak na svobodu. 👫

I laik si všimne souborů s přímými, šikmými, překocenými, ležatými i ponořenými vrásami.

Vrása vzniká v důsledku působení tlaku na vrstvy původně horizontálně uložených hornin. Způsobují to tektonické pohyby zemské kůry. Vrásy se mohou vyskytovat u všech druhů hornin, nejčastěji u sedimentárních (usazených) hornin. a = antiklinála, s = synklinála.

Přírodní památka vyhlášená r. 1998 je charakteristickou ukázkou vrásové stavby kulmských hornin v oblasti Nízkého Jeseníku. Co je kulm: takto se v geologii označuje část spodního karbonu (= prvohory, kdy vznikalo černé uhlí), v oblasti střední a severní Moravy tvoří rozsáhlá území, na území Nízkého Jeseníku v něm převažují černé jílové břidlice.

Jde o součást hradecko-kyjovického souvrství moravskoslezského kulmu, které je tvořeno převážně drobami, podřízeně siltovci a jílovitými břidlicemi.

Souvrství je postiženo vrásovými deformacemi několika řádů. Základním prvkem jsou rozsáhlé kilometrové překocené vrásy s výraznou východní vergencí, mnohde přetržené vrásovými přesmyky. Na odkryvech je možno sledovat soubory s přímými, šikmými, překocenými, ležatými i ponořenými vrásami, v rozměrech decimetrů až metrů. Intenzita vrásových deformací souvisí s mocností jednotlivých vrstev. V západní části odkryvu jsou vyvinuty mohutnější rytmy s lavicemi drob přes metr mocnými. Ty jsou uloženy téměř horizontálně. Směrem k východu klesá mocnost jednotlivých vrstev i rytmů, provrásnění se stává detailnějším. V jednom z antiklinálních ohybů se vytvořila malá jeskyně.

Kromě vrásových deformací umožňují výchozy studium celého souboru strukturních prvků. Souvislý skalní odkryv lze sledovat v délce zhruba 200 m.

Další památka je úplně z jiného soudku. V údolí řeky Odry, v těsné blízkosti Klokočůvku, leží poutní místo, které znají věřící i turisté – Panna Maria ve skále (Mariastein). Legenda líčí zázračné uzdravení vojáka během třicetileté války, pramen s údajně léčivými účinky a opakovaný návrat obrazu Panny Marie.

Evropsky významná lokalita Horní Odra. Hotel U Maria skály:

Poutní místo má i svoji turistickou známku. O původu poutního místa se dochovalo několik zbožných legend známých v okolí Spálova: V době třicetileté války (1618-48, událost se mohla stát po r. 1642) se zde strhla bitka mezi švédským a císařským vojskem. Několik zraněných císařských se ukrylo v blízké jeskyni, kde všichni, až na jednoho, svým zraněním podlehli. Poslední vojín byl zachráněn na přímluvu Panny Marie, která se mu zjevila po jeho vroucích modlitbách.

Mlynář z blízkého spálovského mlýna pořídil prý do jeskyně obraz Panny Marie, ke kterému přicházelo stále více poutníků prosit o pomoc v nemocech a strastech. Obraz byl uctíván jako zázračný, byl později přenesen do farního kostela sv. Jakuba ve Spálově a podle legendy třikrát znovu přemístěn do jeskyně. To bylo považováno za znamení k jeho uchování. Spálovští od těch dob konají každoročně pouť ke skále Panny Marie, její existence je poprvé zaznamenána v ohláškové knize spálovské farnosti z r. 1851, ze které vyplývá, že pouť se konala "již od dávna, dle obyčeje u skály Panny Marie". Původní obraz byl nahrazen kamennou sochou P. Marie zhotovenou koncem 80. let předminulého století v Gurawě v Haliči (dnešní Polsko). Kamenná nádržka pramenité vody je podle pamětníků původní křtitelnice ze spálovského kostela.

Areál Spálovský mlýn je umístěn v nádherném prostředí Oderských vrchů, přímo u řeky Odry. Toto místo je ideálním zázemím pro organizaci letních táborů, školních akcí a výletů, oslav a skupinovou rekreaci. Otevřen je od dubna do konce října. Za kopcem je městys Spálov.

Spálov byla v minulosti oblast větrných mlýnů. Celkem jich zde bylo osm. Jednalo se o větrné mlýny dřevěné, tzv. německého typu. Ještě kolem r. 1880 jich tam pracovalo pět. Zůstal poslední - Balerův větrný mlýn.

Jedná se o nejmenší a nejmladší větrný mlýn v České republice. U země má průměr 3,2 metru, u hlavy 2,47 metru, stěny mají výšku 3,8 metru. Zděný mlýn holandského typu si postavil v roce 1929 František Baler, zručný tesař a kameník.

Ve Spálově mě zaujaly tři pomníky. První se jmenuje Pomník selských rebelů, tvoří ho balvan z nedalekého lesa Polomiska. Postaven byl v roce 1948 u příležitosti stého výročí zrušení roboty a na památku hlavních účastníků selských rebelií proti vrchnosti v letech 1726-1749.

Památník obětem 1. světové války se sochou sv. Václava připomíná jména válečných obětí. Z jednatřiceti jmen je deset příjmením Král. Tři z nich byli ze stejného čísla popisného.

U školy, která sídlí v bývalém zámku, je tento památník. Tvoří ho dva pilíře ve tvaru římské číslice 2, což připomíná II. válku, která trvala šest let. Na vrcholu podstavce je velký kámen, který symbolicky znázorňuje tíhu onoho období. Na stěnách památníku jsou pak výroky známých osobností, například Alberta Einsteina nebo Winstona Churchilla.