Z hlediska sněhu se letošní zima vyvedla, v našem kraji je sněhu dostatek. Nejen "Únor bílý - pole sílí", ale užili si jí i bruslaři na zamrzlých vodních plochách. Samozřejmě řidiči to odmetání a škrábání námrazy z oken vozů rádi nemají. Nebudu zastírat, že městskou zimu nemám ráda, jsou pak jen problémy - náledí či břečka. Na zimní rekordy máme ve zdejších končinách Lysou horu, kde sněží
průměrně 108 dnů v roce, ale v zimním období 1974/75 sněžilo celkem 213
dnů. Průměrně za rok napadne na Lysé hoře 521 cm sněhu. V březnu 1911 tam
leželo 491 cm sněhu. Nejvíce 959 cm to bylo v zimním období 1952/53.
Nejvíce za jediný den (90 cm) napadlo sněhu 8. listopadu 1952. Tyto údaje jsem vyhledala a přidám vzpomínku na zimu, kterou už asi nikdo nepamatuje:
Nejkrutější zima zasáhla Evropu v roce 1929. V neděli 11. února
klesla v Ostravě rtuť teploměru na minus 38° C, na Těšínsku
bylo ještě o 3,5°C chladněji. Takový mráz údajně nebyl
v našem regionu 133 let. Mrazivých dnů bylo
neuvěřitelných sedmdesát šest!
Jaké to bylo konkrétně? Samozřejmě špatně jezdily vlaky. Masy
sněhu zavály koleje, tratě z Olomouce a Přerova do Ostravy byly téměř
neprůjezdné, zpoždění bylo i půldenní. Navíc v Ostravě onemocněla pětina
železničářů a doprava se snížila na třetinu. Parní lokomotivy nemohly
nabírat vodu, pumpy zamrzly. Ve Svinově vykolejily dva vlaky, na mnoha
místech praskaly koleje. V Bohumíně uvízl vlak
s exportovanými živými prasaty z Polska a mrznoucí zvířata vydávala
žalostný ryk. Železniční experti upozorňovali, že v ložiscích kol vagonů
zamrzává mazivo a lokomotivy se nemohou rozjet. Ložiska se rozehřívala
smolnými pochodněmi. Na trati zůstaly stát tisíce vagonů naložených
uhlím pro ostatní kraje republiky.
Doly
zkrátily pracovní dobu na šest hodin, protože se uhlí hromadilo
na skládkách. Vídeň doslova prosila Ostravu o uhlí. V Moravské Ostravě
byly uzavřeny školy pro nemožnost třídy vytopit, ministerstvo školství nařídilo
uzavření všech škol až do konce února.
Rybníky
a řeky zamrzaly téměř až na dno, v některých obcích v okolí Ostravy
zamrzly i studny a chyběla pitná voda. Lidé si ji opatřovali
rozpouštěním sněhu. Ve Vítkovicích prasklo na třech místech vodovodní
potrubí. Kina a divadla nehrála, zrušeno bylo konání plesů. Bylo přerušeno telefonní spojení např. s Brnem, Orlovou
a částečně i s Opavou.
Lékaři nestačili ošetřovat omrzliny. Kominík od moravsko-ostravské
firmy Renar, který byl narychlo zavolán do Brušperka, byl nalezen
polozmrzlý na silnici. "Nešťastník byv přiveden k životu třením sněhem,
skončil v nemocnici," psal ostravský Duch času. Sedláci z okolních
vesnic museli topit i ve chlévech, dojnicím omrzala vemena.
V novinách
vyšlo upozornění norských vědců: "Nynější krutovládu mrazu zavinilo
odchýlení Golfského proudu, takže Evropa je odsouzena k úplnému zničení,
modleme se."
Animace změn sněhové pokrývky v průběhu roku.
(Autor: Původní dílo: NASAOdvozené dílo: User:Reisio – Created with NASA's Blue Marble (Next Generation) satellite composite and GIMP., Volné dílo)
Kdyby v Moravské Ostravě v těchto dnech bez vody vypukl požár, bylo by
jistě došlo ke katastrofě nedozírné hlavně proto, že ostravský
vodovod tehdy byl zastaralý.
V Brně došlo k požáru Zemského muzea. Oheň zničil
etnografické sbírky ve druhém poschodí a poškodil prehistorické
oddělení. „Na místě požáru zasahovalo šest hasičských sborů. Sotva
hasiči počali pracovati na zdolání požáru, propadla se část oddělení
etnografického v důsledku prohořelé podlahy do I. patra, kde se nalézají
prehistorické sbírky dr. Červenky. Toto oddělení bylo plameny značně
poškozeno. Hasiči pracovali za tuhého mrazu, mrazem praskaly hadice."
Jak se mají lidé chránit? V tisku vycházely rady: "Strava samotná ničeho nezmůže proti zimě, nemáme-li dobrý oblek.
Především nesmíme obléci nic, co by nás tísnilo a překáželo správnému
oběhu krve. I v těch nejteplejších, kožišinou podšitých rukavicích budou
nám mrznouti prsty, jsou-li nové a úzké. Totéž platí o obuvi. Lépe se
zahřejete v lehkých botách a tenkých rukavicích, jsou-li volné, než v
„zimních“, jsou-li nám úzké a tísní nám klouby.
Nikdy si nenavlékejme rukavice až na ulici, neboť se naplní ledovým
vzduchem a pak je již těžko ruku zahřát. Nutno si také dobře uvědomiti,
že dva kusy letního prádla více zahřeji, než jeden kus vlněného,
nejlepší ovšem je kombinace bavlněného prádla s vlněným."
Na Ostravsku zahynulo mnoho zvěře. Část dokonce přímo ve městě, kde
srnky, bažanti, zajíci a koroptve hledali teplo a potravu u lidských
příbytků. Nalezeno bylo deset zmrzlých srnek, stovky zajíců a tisíce
koroptví. Myslivci pak potvrdili, že v "sibiřských mrazech" roku 1929
zahynulo 70% veškeré zvěře.
Staré pranostiky tvrdí: "Jaká zima, takové léto." To se v roce 1929
skutečně potvrdilo. Léto bylo nesmírně suché a teplé, v červenci dosahovaly v Ostravě teploty až 37°C (nad
nulou). Horké dny pak přetrvaly až do konce září. Nyní se podívejte na záběry z letošní zimy u nás:








V dáli je nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd - Lysá hora, která je v textu také zmíněna. Kdo si k tématu chce přečíst víc, klikněte zde: Proč v lednu nemáme teplo? 




Very interesting to read about the winter of the past. The whole city was shut down it seems.
OdpovědětVymazatLove your winter photos, they are beautiful.
Margaret D. překlad:
VymazatMoc zajímavé číst o minulé zimě. Zdá se, že bylo celé město uzavřené.
Miluji vaše zimní fotky, jsou krásné.