Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

úterý 29. prosince 2020

Příběh vánočního stromečku v Čechách

Pokračování 
Kdy dorazil vánoční stromek do Prahy a proč visel špičkou dolů?
Těch otázek by bylo víc a než se tento zvyk rozšířil, tak rychlé to nebylo.

Kořeny tradice sahají v Německu do 16. století a k nám se stromeček dostal z Německa. Kronikář zaznamenal, že v roce 1570 se v Brémách  vánoční výzdoby dočkal velký cechovní dům. Cechy sdružovaly řemeslníky stejného oboru a své členy měly "pod palcem". V domě byla jedle vyšňořená květy z papíru, datlemi a sladkostmi pro pozvané děti cechovních řemeslnických mistrů. Nejdříve tedy nacházíme vánoční stromky v cechovních a řemeslnických domech. Cukrovinky a loutky zdobily první „soukromý“ stromeček roku 1642 v německém Štrasburku. V 18. století se přidala tradice zdobení hořícími svíčkami.


Katolická církev považovala zpočátku zdobení stromů za pohanský zvyk. V mnohém měla pravdu, to víme už z minulého článku. Germánské kmeny prý tak kdysi o zimním slunovratu uctívaly boha Wotana. Podobně i Keltové ozdobenými stromky či větvemi uctívali boha Slunce.


Vánoční stromky měly ochranitelskou funkci. Ozdobené větve rozdávali i koledníci. Podle tradice a taky podle první zmínky se stromek také zavěšoval nad štědrovečerní stůl, ovšem špičkou dolů. Tradice vánočních stromků se rozšířila nejdříve ve městech, poté na venkově, většinou ho přijímají dříve protestanti než katolíci.

Ovšem i císařové měli stromečky a určitě co nejlépe zdobené. A máme i konkrétní jména. Na císařský dvůr se tato tradice dostala v roce 1816, kdy Henrietta Nassau-Wilburg nechala z Německa dovézt vánoční stromeček se svícemi. (Henrietta byla manželkou Karla Ludvíka Rakousko-Těšínského, který se proslavil svým vítězstvím nad Napoleonem v bitvě u Aspern. Karel byl synem Leopolda II., což znamená, že byl vnukem Marie Terezie.)

 

Jak to začalo u nás?? ... Možná někoho překvapí, že německý principál postavil stromek v libeňském zámečku - jako první. Ale postupně.
U nás nemá vánoční stromek dlouhou tradici, jen něco málo přes 200 let. Poprvé jej postavil pro své přátele v roce 1812 ředitel pražského Stavovského divadla Jan Karel Liebich na svém libeňském zámečku Šilboch.
U nás nemá vánoční stromek dlouhou tradici, jen něco málo přes 200 let. Poprvé jej postavil pro své přátele v roce 1812 ředitel pražského Stavovského divadla Jan Karel Liebich na svém libeňském zámečku Šilboch.

Šilboch v Libni

Nový zvyk se však začal prosazovat jen pozvolna, a to až ve 40. letech 19. století v bohatých pražských měšťanských rodinách. Zřejmě roku 1860 se na stromečku v Čechách poprvé rozsvítily lojové svíčky.
Tady je třeba zdůraznit, že to bylo v Praze, ale v německém prostředí. Asi proto se u nás "stromečková" tradice šířila z Německa. 

Kdo byl Johann Carl Liebich?  
Narodil se r. 1773 v německé Mohuči, zemřel r. 1816 v Praze ve věku 43 let a byl to německý divadelní režisér, ředitel a nájemce Stavovského divadla. V divadle přestal uvádět české hry, do té doby zde, navzdory stížnostem německého publika, uváděné, dokonce ustoupil i od uvádění italských oper a upřednostňoval především německé zpěvohry. Když oprášíme své školní vědomosti, uvědomíme si, proč v Praze stála tzv. Bouda a po letech bylo ze sbírek vybudováno Národní divadlo. Tohle pro Liebicha nevyznívá pochvalně. České hry ve svém divadle nedovolil provozovat, ale i tak zmodernizoval výpravu uváděných představení a  povznesl činohru na
úroveň opery.

 

Jako herec i režisér se Liebich proslavil v Pasově, ve Vídni i Lublani. V roce 1798 se přistěhoval do Prahy. Jeho sídlem se stal letohrádek, který až do počátku 20. století stál na skalnatém kopci Čertův vršek nad Horní Libní. Jmenoval se Ztracená varta či Šilboch. (Jde o zkomoleninu německého Schildwache – předsunutá stráž.)

Na svůj zámeček zval Liebich nejen herce, ale i divadelní příznivce – šlechtice, bohaté měšťany, učence a jiné osobnosti. Dnes bychom řekli, že to byla tehdejší pražská smetánka. Tyto „dýchánky“ u mecenáše dobročinných ústavů měly značnou popularitu. Po pravdě, komu by nedělalo dobře, že patří k vyšší vrstvě a kdo by se dobrovolně vyřadil. Za svého pražského pobytu sem chodil také Carl Maria von Weber, který pro karneval pořádaný na Šilbochu v únoru 1816 napsal valčík. Vskutku historickým se stal večírek, který se konal na Štědrý den roku 1812.

Početná společnost si pochutnala na bohaté večeři, jejímž vrcholem byl kapr na černo. Následovalo velké překvapení: Pan domácí otevřel dveře sousedního salonu. Užaslí hosté spatřili velkou jedli s rozsvícenými svíčkami, pozlacenými řetězy, jablky, ořechy a jinými ozdobami. Nechyběly jesličky a dárečky. Movití obdarovaní se hostiteli poté odvděčili tím, že skoupili od lichvářů všechny jeho směnky, kvůli kterým se předtím charismatický Liebich dost zadlužil. Peníze tento nájemce divadla potřeboval zejména na další divadelní podnikání. Zpráva o vánočním stromku, který Liebich přivezl z rodného Německa, se pak rychle šířila.

Ježíšek alias Kristkindle (jen pro zajímavost)

Alois Jirásek v kapitole Štědrovečerní epizoda z románu F. L. Věk uvádí: „Kolem toho stromečku se všechno shlukne a paní Liebichová rozdává, co Kristkindle (Ježíšek) přineslo. Teď že to už také leckdes jinde, hlavně u vrchností, dělají, v panských domech.“ Ano, tradice vánočního stromku se v Praze, posléze i mimo ní, postupně rozšiřovala.

Vánoce podle pana Lady
Asi to bylo klopotné čtení, pokud jste došli až sem. Klopotnější a zdlouhavá byla však cesta vánočního stromečku do našich domácností. Vzpomeňme si někdy na to.
zdroj Náš region Praha


Anketa od Vsevjednom.cz

6 komentářů:

  1. V této kapitole - příběh - vánoční stromeček se již orientuji. Dočetla jsem až do konce i dala hlas. Hani, přeji pohodové dny. ☺

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za hlasování i za komentář. Já jsem ten příběh stromečku rozdělila pro přehlednost do dvou částí. Jasně, že to "u nás" je asi zajímavější. Přeji hezký zbytek roku. ☺

      Vymazat
  2. Moc hezké čtení a zajímavé.Vůbec bych netušila,že má stromeček svoji historii.
    Hezký den

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za návštěvu i za pochvalu. Všechno má svou historii, jen si to uvědomit. Stromečky se ujaly a jsou symbolem Vánoc. ☺

      Vymazat
  3. Hezké a poučné povídání. Do nového roku přeji Ti srdečně, ať se máš ne jen trochu, ale moc, moc, moc báječně.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem ráda, Mirku, že se Ti to líbilo. Děkuji za přání, přeji Ti totéž. ☺

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Obrazy z havířovské výstavy

Tento příspěvek navazuje na 1. část rukodělných prací, které jsem nafotila na výstavě v CVA Havířov. Podívat se můžete ZDE .  Na výstavě jse...