Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

neděle 28. března 2021

Proč se slaví Velikonoce

 

Velikonoce jsou nejvýznamnější křesťanský svátek, jehož hlavním smyslem je uctění památky umučení a oslava zmrtvýchvstání Ježíše Krista Mezi hlavní symboly Velikonoc patří beránek,  dnes nejčastěji v podobě sladkého pečeného pokrmu, a vajíčka, která znamenají nový život.

Původ svátku sahá již do doby předkřesťanské – v dávné minulosti se v tomto období slavil konec zimy a příchod jara. Před zhruba 3500 lety pak dali těmto svátkům nový význam Židé, kteří slavnosti spojili s oslavou osvobození Izraelitů z egyptského otroctví. Dnešní význam Velikonoc vznikl před dvěma tisíci let jako svátek Křesťanů. V některých kulturách splynuly oslavy s pohanskými slavnostmi příchodu jara.

Zelený čtvrtek nám připomíná poslední večeři, kterou slavil Ježíš s apoštoly. Na Velký pátek byl Ježíš ukřižován, na Velikonoční neděli vstal z mrtvých.

Adorace u Božího hrobu v jednom našem kostele

Velikonoce jsou svátkem pohyblivým. Slavnost začíná 40 dnů po 1. neděli postní - na Velký pátek. Mohou tedy připadnout nejdříve na 22. března, nejpozději na 25. dubna. Těžiště velikonočních oslav je v takzvaném velikonočním triduu. Jde o tři významné dny v křesťanském kalendáři: Velký pátek, Bílou sobotu a Neděli zmrtvýchvstání. V neděli se slaví vzkříšení Krista - což je vrchol liturgického církevního roku. Velikonoce se vyvinuly z židovského svátku Pesach (hebrejsky Pésach, řecky Pascha). Svátek se slaví 14. den nísanu - prvního měsíce podle židovského kalendáře (březen - duben) - a připomíná odchod Hebrejců z Egypta.V rané církvi se Velikonoce slavily zprvu v den židovského svátku. Ještě dnes se považuje křesťanská slavnost Velikonoční noci, tedy Bílá sobota, také za vzpomínku na "starou smlouvu", tedy smlouvu uzavřenou mezi Bohem a izraelským lidem. (Český překlad Starého zákona přesně nevystihuje, oč jde).

Zelený čtvrtek

Zelený čtvrtek je dnem připomínky poslední večeře, kterou slavil Ježíš s apoštoly a při níž ustanovil svátost kněžství a eucharistie. Slovo eucharistie znamená v řečtině díkůvzdání a označuje vlastně to, čemu se běžně říká mše. Křesťané mluví o svátosti Ježíšova Těla a Krve, protože Ježíš použil chléb a víno jako znamení své stálé přítomnosti mezi věřícími a symbol duchovního pokrmu. Dopoledne na Zelený čtvrtek se setkávají všichni kněží v diecézi se svým biskupem a světí se posvátné oleje, které se pak během roku používají při různých obřadech. Tato bohoslužba se nazývá Missa chrismatis.Večer se pak slaví mše svatá se symbolickým mytím nohou učedníkům (připomínka Ježíšovy pokory), svatým přijímáním "pod obojí způsobou" (chleba a vína, tedy věřící přijímá jak hostii, tak z kalicha) a vzpomínkou na Ježíšovu modlitbu v Getsemanské zahradě. Utichají zvony a hudební nástroje.

Velký pátek

Velký pátek je dnem přísného půstu a připomínky Ježíšovy křížové cesty a ukřižování. Neslaví se mše svatá, ale konají se obřady uctívání kříže. Podobně jako na Květnou neděli se zpívá zpráva z evangelia o Ježíšově smrti, tzv. pašije.

Bílá sobota

Bílá sobota, to je připomenutí Ježíšova přebývání v hrobě. Večer po setmění se už slaví předvečer (vigilie) nedělní slavnosti Zmrtvýchvstání Páně – Božího hodu velikonočního. Při této mši svaté se světí oheň a svíce (paškál), čtou se biblické pasáže o dějinách vykoupení, rozeznívají se zvony a hudba, světí se voda a uděluje svátost křtu čekatelům (katechumenům).

Boží hod velikonoční

O neděli Zmrtvýchvstání Páně - Boží hod velikonoční - se slaví mše svaté už v plně radostném duchu, připomíná se nejdůležitější událost křesťanské víry, kdy mrtvý Ježíš vstal z hrobu k novému životu a tím zničil hřích a smrt. Tento den je natolik zásadní, že se slaví celých osm dní; následuje tedy velikonoční oktáv. Charakteristickou součástí obřadů je zpěv Aleluja.

Pondělí velikonoční

Na Pondělí velikonoční se připomíná, ostatně jako po celou velikonoční dobu, setkání vzkříšeného Ježíše s jeho učedníky.

V lidové tradici se u nás uchovaly některé zvyky a obyčeje starých Slovanů, které souvisely s oslavami probouzející se přírody: pletou se pomlázky, malují vajíčka... 

Velikonoce na Valašsku (Tradiční i méně tradiční velikonoční zvyky na pomezí Beskyd a Bílých Karpat)   klikni

zdroj iDnes, iVysílání ČT, foto vlastní + internet

4 komentáře:

  1. Velikonoce, děkuji za připomenutí zvyků a tradic. Letos to budou možná první, kdy mě nepřipadá, že nastávají. Výzdoba na nule, snad mě pobídne opět to co zafungovalo dříve - konečně jaro. ☺

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Letos i předtím se mě ty svátky nějak moc nedotýkají, ani já s výzdobou nespěchám, něco tady narychlo uchystám. Na jaro se těším. ☺

      Vymazat
  2. Hani, hezky jsi to sepsala. Nevím, jestli dnes třeba děti vůbec vědí, jakým jsou Velikonoce svátkem a že to není jen o koledě. Mám ráda tradice, zvyky a snažím se o jejich dodržování. Zdraví Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Leni, sepsat tradice, to je moje. Měli bychom vědět, proč se něco slaví, jak to kdo dodržuje je už na něm. Měj se, Leni, pěkně, jaro je tady. ☺

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Pozoruhodné ženy: Helena Voldanová a Zelený čtvrtek

Dnešní článek je ke Dni učitelů, který se připomíná v den narození Jana Ámose Komenského. Všem, kteří tomuto nelehkému povolání zasvětili sv...