Možná se dnes postíte, ale rozšířeným zvykem je "otrávit chrobáka" 😊.
Také už proběhl zimní slunovrat. Po slunovratu se začnou prodlužovat dny. Prodlužování je
pozvolné, zprvu o minutu za den. Toho si všímají i lidové pranostiky.
Jedna říká "Na Štědrý den o vlas", na "Nový rok o klas". Další
pranostiky zní Na Boží narození (25. prosince) o kuří pokročení, Na Nový
rok o slepičí krok, na Tři krále (6. ledna) o krok dále
či Na Hromnice (2. února) o hodinu více.
Oslavy zimního slunovratu u Slovanů později nahradily Vánoce, některé
zvyky ale křesťané převzali – například rozkrajování jablíčka, lití
vosku nebo olova nebo zdobení příbytků jmelím. Jmelí
je starý keltský zvyk, pokud někomu jmelí věnujete, ochrání ho před
nemocemi a do domu přinese štěstí. V našem kraji se v posledních letech
jmelí na stromech tak rozšířilo, že "dusí" stromy a začíná být
odstraňováno.
Pozice Slunce na obloze má obrovský vliv nejen na délku dne, ale také na celkovou teplotu.
V dávné minulosti se 24. prosinec, dnešní Štědrý den, slavil jako den Adama a Evy a od 12. století se v kostele nebo před ním hrála liturgická Rajská hra. Hra líčí příběh Adama a Evy, předvádí prvotní hřích a vyhnání z ráje a končí příslibem příchodu Spasitele, což se stane další den, tj. 25. prosince = Den narození Ježíše Krista.
Hlavní rekvizitou při hře byl zelený strom, na kterém visela červená jablka. A protože v prosinci není mnoho zelených stromů, věšela se jablka na zelené jehličnany. S nástupem renesance se Rajská hra vytratila, přežil pouze zvyk zdobit strom na počest prvních lidí. Jako vánoční zvyk z části Německa se pak pomalu šířil Evropou. Zdobení vánočního stromku v domácnostech byl zpočátku jen výsadou bohatých měšťanů.
Víte, že první zmínka o vánočním stromu pochází z lotyšské Rigy? Právě tam měl být v r. 1510 bratrstvem německých kupců vztyčen na trhu strom zdobený papírovými růžemi. Kolem stromu se tancovalo a popíjelo, nakonec se strom zapálil.
Z veřejných prostranství začaly vánoční stromky pronikat do domácností
až v 17. století. Teprve v 19. století se vánoční stromky rozšířily z
velkých měst na vesnici.
Katolická
církev jim totiž zpočátku příliš nefandila – právem je považovala za
pohanský zvyk. Nakonec jim ale dala křesťanský význam: strom (dřevo) se
stal symbolem života Krista (do jeslí ze dřeva uložen, na dřevěném kříži
zahuben), zelené větve znamenají život věčný.
A proč si na Vánoce kupujeme jablka, které pak po večeři rozkrajujeme? Jablka totiž připomínají
pramáti Evu a její první hřích, ořechy pak přivolávají lásku.
V
Čechách nechal první vánoční stromeček ozdobit před svým domem ředitel
Stavovského divadla Johann Carl Liebich v Praze v roce 1812. Pocházel z německé Mohuče a znal tuto
tradici, kterou chtěl jako vzpomínku na dětství potěšit své
české přátele.
Skutečným předchůdcem vánočního stromku je tzv. chvojka =
velká jedlová větev zdobená sladkostmi. Ta se zavěšovala na vchodové
dveře špičkou dolů, aby se mrtví nasytili už venku a netoužili zaujmout
místo živých u slavnostní večeře. Stolovníci však pro jistotu své
židle i tak raději neopouštěli…
Postupně
se chvojka začala zdobit jablky, ořechy, vejci, červenými stuhami a
papírky, sušeným ovocem, perníčky, cukrovím, dřevěnými ozdobami a
lojovými svíčkami. Nakonec se z chvojky stal celý strom, obrátil se
špičkou nahoru a přesunul až do domu. A koho jako prvního napadlo dát na strom svíčky? Údajně to byl Martin Luther, který se inspiroval vlastní vzpomínkou, když v lese viděl, jak stromy osvětlují hvězdy. 🎄
Během období první republiky (1918–1938) se vánoční stromečky staly symbolem rodinného štěstí a hojnosti.
Líbí se mi vánoční stromy ve městech a na veřejných místech. Tato tradice
zase tak stará není. U nás souvisí se spisovatelem Rudolfem Těsnohlídkem, který napsal Lišku Bystroušku. V r. 1919 zašel s přáteli do zimního lesa, kde pod stromem leželo prokřehlé 17ti měsíční děvčátko - Liduška. Společně ji zachránili a po pěti letech v r. 1924 se Těsnohlídek rozhodl na brněnském náměstí Svobody vztyčit strom a pod nim byla sbírka na pomoc opuštěným dětem. Následujícího roku 1925 byly stromy republiky už ve čtyřech městech, jedním z nich byla Ostrava, kde letos mají stoleté jubileum. 💯
Spisovatel R. Těsnohlídek a zachráněná Liduška s adoptivními rodiči.
Ze svého archivu jsem vybrala vánoční stromy ve městech:
Karviná a Orlová
Petřvald u Karviné
Český Těšín
Slezskoostravský hrad a jeho výzdoba:
zdroj: novinky.cz, kouzlolesa.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat