Dnes vám představím Těrlicko. Ovšem nevím, jestli ten název znáte... Ano, ve Slezsku nebo v Moravskoslezském kraji to známe, ale hlavně v souvislosti s přehradou, která část původního Těrlicka zatopila. V dnešním článku se bude orientovat hlavně Fukčárinka - vím, že do Těrlicka jezdí.
Krajina nad přehradou je členitá, samozřejmě přehrada je v údolí, ale na vrchu Kostelec v obci Těrlicko v blízkosti hlavní cesty vedoucí od Havířova do Českého Těšína stojí kostel sv. Vavřince.
Tam ho nelze přehlédnout. Vedle menších pahorků se z kotliny mezi Stanislavicemi, Těrlickem a Albrechticemi zvedá táhlý vrch, na jehož vrcholu stojí nápadný kostel známého poutního místa Kostelce.
V neděli
po sv. Vavřinci se sem každoročně scházely davy lidí, aby si připomněli
památku na dobrou těšínskou “černou kněžnu” zjevující se podle pověsti v
propadlisku za oltářem. Vzpomínali také dřevěný kostelík na Babí hoře u
Hradiště (to je nejvyšší vrch v oblasti) i na starou předpověď, podle které se jednou vrch s kostelem i
se všemi poutníky propadne.
Kostel byl postaven během let 1889-1891 stavitelem Johnischem z Těšína a byla do něj přenesena část cenného barokního inventáře z kostela sv. Trojice, který byl v roce 1962 zbořen z důvodu stavby Těrlické přehrady.
Z původního invetáře kostela byl nejpozoruhodnější obraz sv. Vavřince z roku 1659. Nejvýznamnější dochovanou památkou byla gotická dřevořezba sv. Rodiny připisována významnému slezskému umělci a vratislavskému mistrovi Jacobovi Beinhartovi ( kol.1460-kol.1525), která je dnes uložena v Arcidiecézním muzeu v Katovicích.
To, že kostel stojí na Kostelci, má jistě své vysvětlení. Na kopci Kostelec stála totiž již v 11. stol. pohanská svatyně, která byla ve 13. století přeměněna na křesťanský kostel.
Okolo Kostelce v roce 1683 táhla vojska polského krále Jana Sobieského na pomoc obléhané Vídni. Toho asi znáte, to byl ten, jehož vojska sehrála významnou úlohu, když turecká vojska obléhala Vídeň a právě Sobieski, jak mu říkají Poláci, zasáhl a "měli to v kapse" 👍. Jan III. Sobieski
O Kostelci se vypráví několik krásných pověstí. První se váže k těšínské " černé kněžně ", která se má zjevovat v propadlišti za oltářem. Její poslední přání na smrtelné posteli bylo, aby po smrti byla položena do prosté rakve na selský vůz, který měly táhnout čtyři páry černých volů. Tam, kde se povoz poprvé zastaví, mělo být místo jejího posledního odpočinku. Selský vůz tažený čtyřmi černými voly zastavil až na kopci Kostelec. Tady se otevřela zem, povoz do ní vjel, a země se opět zavřela. Na tom místě lidé postavili kostel.
Podle jiné pověsti vede z hradu v Polském Těšíně tajná chodba pod řekou, která vyúsťuje až v Kostelci (7km). Kostel měl být postaven proto, aby ukryl východ z podzemní chodby ( zajímavý nález byl učiněn před 20(?) lety, kdy nedaleko kostela se propadla zemina do neznámé chodby).
V Kostelci měl sedlák Tyroň, který se vracel z Těšína domů, slyšet zvonění a táhlý vážný zpěv. Při lese hořely dva jasné ohně a stál nízký bíle pokrytý oltář. Před oltářem klečeli švédští vojáci a promlouval k nim kněz. Říká se, že za bouřlivých a tmavých nocí vstává z hrobu švédský vojín a rozezvoní zvony ve zvoničce v nedalekých Stanislavicích. Vzdává tím památku všem padlým Švédům pochovaným v okolí za třicetileté války.
Vraťme se však ke kostelu. Farnost v Těrlicku byla zřízena pravděpodobně již ve 14. století, což je už dlouhá historie. Obec sice v seznamu svatopeterského halíře z roku 1447 nefiguruje, zachovala se však listina, která řeší stížnost těrlického faráře o odškodnění za ušlé desátky z let 1444 – 1446, kde je výslovně uvedeno, že farnost v Těrlicku již trvá od nepaměti. Kostel byl zbudován ze dřeva. Nějak takhle vypadal:
Byl vystavěn v barokním stylu. Kapacita kostela pro 400 lidí svědčila o tom, že víra zde měla hluboko zapuštěné kořeny. Po 190 letech své existence (30. 5. 1962) byl kostel zdemolován odstřelem, aby uvolnil místo pro vodní nádrž na řece Stonávce.
Takže kostel zmizel, podobně jak to znají lidé i na jiných místech - buď kvůli přehradě nebo kvůli těžbě uhlí. Po likvidaci původního farního kostela sv. Trojice se stává kostel sv. Vavřince farním kostelem. Je zde také přenesena část cenného barokního inventáře ze zatopeného kostela. Jsou to zejména kvalitní barokní malby sv. Trojice a ukřižování Krista a řada plastik z pol. 18. století. Z původního inventáře je nejpozoruhodnější votivní obraz sv. Vavřince z roku 1659.
A teď těrlická "bomba"
Ve výše uvedeném kostele na Kostelci byl uctíván obraz Panny Marie s Ježíškem. Původně se soudilo, že pochází ze 17. století. Malba
totiž byla z velké části překryta mladšími doplňky – textilní výšivkou a
papírovými a kovovými aplikacemi, na obraze byly také zavěšeny drobné
votivní dary. Vzhledem ke špatnému technickému stavu měly být obraz i
aplikace restaurovány. Po sejmutí aplikací však bylo zřejmé několikeré
přemalování obrazu. Podrobný restaurátorský průzkum posléze prokázal, že
se na dřevěné desce pod přemalbami dochovala souvislá vrstva vysoce
kvalitní pozdně gotické temperové malby z doby kolem roku 1500, kterou
lze považovat za dílo z okruhu vratislavského malíře a řezbáře Jakoba
Beinharta. (zdroj uop Ostrava)
Obraz po sejmutí přemaleb a vytmelení:
Více o Těrlické madoně ZDE
Na závěr mám bonbónek pro čtenáře, kteří mají rádi pověsti. Klikněte: Pověst o černé kněžně
Hani,velice pěkné přiblížení kostela na Kostelci. Je tam krásný výhled na Beskydy a kdo náš kraj nezná, ten by se podivil, co zde máme zajímavostí a krásy. O tom všem nám několikrát přednášela paní Libuše Kolková známá historička z Karviné. ☺ ♥ ☺
OdpovědětVymazatMarti, máš pravdu s tím, že tu máme krásná místa. Ten kostel znám, kolegyně tam měla kdysi pohřeb a je pochovaná za kostelem. Překvapilo mě, že znáš paní Kolkovou? ☺
VymazatHani,měla jsem možnost využít nabídky přednášek do klubu seniorů, dávala jsem přednost paní Kolkové. Fukčarinka
VymazatMarti, já jsem paní Kolkovou poznala také osobně a ona je výborná. Byla jsem na pár akcích s ní - nebyly to jen besedy, ale jezdili jsme po regionu a díky ní jsem poznala některá místa. Doufám, že jí zdraví slouží.
VymazatHani,musela jsem se podívat,kde je Těrlicko,název slyším snad poprvé.Před lety jsme byli na dovolené v Beskydech a možná jsme se někde blízko pohybovali.Kostel je krásný a zajímavá historie.Pověsti mám moc ráda a tak mě černá kněžna bude zajímat.
OdpovědětVymazatMěj hezký zbytek víkendu
Díky, Jitko, jsem ráda, že Tě to upoutalo. Já jsem si říkala, že to je od vás daleko a těžko to mnozí budou znát. To je Těšínské Slezsko a ještě o tom na blogu něco vytvořím. I pověstí tady je hodně.
VymazatTaké přeji pěkný víkend. ☺
Hani, ten kostel je nádherný a pověsti zajímavé. 👍👍 Těrlicko znám opravdu díky Fukčárince. Před necelými dvěma roky jsme byli na týden v Beskydech, ale týden je málo na to, poznat toho víc.
OdpovědětVymazatMěj hezké májové dny. 🍀
Ali, při tvorbě tohoto článku jsem si na Tebe vzpomněla, ale to není přímo v Beskydech, spíš podhůří Beskyd, Těšínské Slezsko. Těrlicko je známé díky přehradě, která tady je snad 60 let. Máš pravdu, Fukčárinka o tom také psala.
VymazatMěj i Ty příjemný máj. ☺
Haničko, Těrlicko neznám, ani jsem to nikdy neslyšela. Ale ráda jsem si vše přečetla, zajímavé moc. Já bydlím také v Kostelci a také na kopci. Ale v Kostelci nad Orlicí...Zdraví Lenka
OdpovědětVymazatwww.babilenka.cz
Tak vidíš, Leni, kolik je u nás Kostelců. Kostelec nad Orlicí znám podle názvu, před rokem a půl jsme v tom kraji byli na dovolené a byli např. v Doudlebech n. O. - to je asi blízko. Dnes je snad lepší bydlet na kopci kvůli povodním. Také zdravím ☺.
VymazatJsem vděčná za objevení tvého blogu, regionální historie a místopis by měly být ve školách povinné.
OdpovědětVymazatJéé, to je pro mne pocta, moc děkuji. Ale co vím, tak se regionální historie snad vyučuje. Ale asi jen okrajově. ☺
VymazatStarú singerku som kedysi mala, bol to skvelý šicí stroj a nebol problém zašiť aj hrubé rifle. Prišli ale moderné stroje, singerka je už ta tam čo je veľká škoda pretože tieto nové už majú s riflami problém ... Nie všetko čo je staré je zlé (to sa týka aj mňa - hihi).
OdpovědětVymazatMaj pekný a pohodový deň !! 🌞
To jsi, Vierko, správně napsala ☺ ☺ ! Dnes se starých výrobků zbavujeme, nechceme si byt zaplnit muzejními kousky, ale mnohé letité výrobky slouží dodnes a některé i lépe, než moderní. Měj se pěkně. ☺
OdpovědětVymazat